VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za čápem bílým se vydávají po 10 letech

Strakonicko - V republice je 900 až 1100 hnízd, na jihu Čech asi 200. Ovšem včetně neobsazených.

23.6.2014
SDÍLEJ:

Kolegové a přátelé - vpravo Stanislav Chvapil, vlevo Ivo Michalička.Foto: Deník/Petr Škotko

Z výšky nejméně 18 metrů se bedlivě rozhlíží kolem a s neklidem pozoruje, jak lidé narušují klid jeho domova. Do poslední chvíle zůstává, ale nakonec mávne mohutnými křídly a vznese se do blankytného vzduchu. Na hnízdě zůstávají dvě asi měsíc stará mláďata. Čáp bílý, latinsky ciconia ciconia.

Je pondělí 23. června dopoledne a ke komínu ve starém štěkeňském zahradnictví míří výprava ze Stanice ekologické výchovy Ciconia z Roudnice nad Labem vedená profesorem Stanislavem Chvapilem. „Po deseti letech opět přišel čas na celoevropské, v pořadí sedmé sčítání čápů bílých, a třetí celostátní čápů černých. Poprvé se sčítání čápů konalo už v roce 1934," uvedl pro Strakonický deník Stanislav Chvapil.

Ciconia ale sleduje vývoj a život čápa bílého na území republiky každoročně. „Největší tragédie nastala loni, kdy přívalové deště srazily populaci čápa bílého na kolena. Na celém území jižních Čech jsme okroužkovali všehovšudy 17 mláďat. Nejlépe na tom bylo vaše Strakonicko, kde jsme jich našli sedm," dodal Stanislav Chvapil.

Ivo Michalička.Ale vraťme se do Štěkně. Po hasičském žebříku míří k modré hlubině nad našimi hlavami chirurg Ivo Michalička. S jistotou vstupuje na pevné hnízdo, kde leží dvě mláďata. Lékař opatrně bere jedno do rukou a obratně mu nad pravé „koleno" nasazuje speciální kroužek. Nad pravé proto, že je sudý rok. „Je z umělé hmoty a můžete ho zacvaknout jen prsty. Pak už ho ale nikdo nikdy nesundá. Jsou na něm veškeré údaje od kódu země, kde bylo mládě kroužkováno, až po telefonní číslo, kam může jeho nálezce kdykoliv zavolat," vysvětluje. Písmena na kroužku jsou navíc tak výrazná, že je možné údaje přečíst i dalekohledem.

Na komíně trávíme ještě několik minut, během kterých Ivo Michalička zkoumá také zdravotní stav mláďat. „Opatrnost je na místě, protože čáp nanosí do hnízda cokoliv. Stává se, že i saturnu, do které se mládě zamotá a nakonec mu odumře noha," předkládá jeden z mnoha případů.

Ohleduplně vrací mládě na hnízdo, stejně obratně uchopí druhé a vkládá do objemného vaku. Mladé čápě čeká první seznámení s pevnou zemí, i když nedobrovolné. Tady pro změnu provede kroužování Stanislav Chvapil.

Celá operace – okroužkování dvou čapích mláďat – trvá necelých 30 minut. Ale i když tito nadšenci našli na hnízdě pouze dvě mláďata, jsou spokojení. „Letos máme okroužkováno na jihu Čech 69 mláďat. Oproti loňskému roku je to nádhera a věřím, že zdaleka není konec," vysvětluje dobrou náladu Stanislav Chvapil. Ta jim vydrží na další cestování po hnízdech čápa bílého na jihu Čech.

O významu čápa bílého, latinsky ciconia ciconia, svědčí u fakt, že byl letos po 20 letech opět vyhlášen ptákem roku 2014. Vyskytuje se v Evropě, střední Asii a severozápadní Africe. Čáp bílý se dožívá obvykle 8 až 10 let, rekord je 35 let.








Když Stanislav Chvapil vypráví o čápu bílém, jakoby omládl. Nejméně o 50 let. „Právě takovou dobu je sledování tohoto úžasného brodivého ptáka součástí mého života," říká muž, který vede Středisko ekologické výchovy Ciconia v Roudnici nad Labem. A je asi tím nejpovolanějším, který může zodpovědět letitou otázku.

Stanislav Chvapil.Pane profesore, je pravda, že čáp nosí děti, konkrétně kluky?

Ano, samozřejmě (smích)! Ale správnější je jiná verze. To, že údajně nosí děti, je známka toho, jak lidé vnímají tohoto tvora, jak ho obdivují a na kolik ho ctí. Čáp je symbol naší krajiny.

Máte přehled, kolik je v České republice v současné době čápů bílých?

Podle nejnovějších údajů je u nás cca 900 až 1100 fyzicky existujících hnízd. Ovšem obsazených jich bývá tak sedm set, někdy i méně. Nemůžeme do těchto čísel počítat loňský rok, kdy přívalové deště ničily čápa bílého ve velkém takřka po celém území. Mláďata doslova hynula na hnízdech.

Jaký je čáp životní partner? Je věrný?

V podstatě ano a pokud je to jen trochu možné, vrací se pár na hnízdo i několik let. To už ale neplatí pro mláďata, která si v dospělosti hledají vlastní domovy.

Kolika let se čáp dožívá?

V průměru tak osmi až deseti let. Ale jsou i výjimky a kuriozity. Máme v České republice rekord - čápa starého 22 let. Kdysi jsem ho kroužkoval právě tady ve Štěkni a ještě ve svých 22 letech hnízdil v Plané nad Lužnicí.

Čápi jsou vynikající letci a dokonale ovládají využívání termiky. Kam až létají?

Populace evropských čápů létá až do Jihoafrické republiky. V podstatě čápi létají dvěma směry. Ze západních Čech a celkově západní Evropy, kde je populace slabší, létají přes Německo, Francii, Španělsko, Gibraltar a Saharu právě až na jih Afriky. Druhá část z východní Evropy, Slovenska a z Moravy létá jihovýchodním směrem přes Balkán podél Rudého moře do Izraele. Pro čápa není problém urazit přes tři tisíce kilometrů.

Můžeme se vrátit na chvilku na jih Čech? Jak je to s čápem bílým tady u nás. Kolik je tady hnízd?

To nejde tak lehce uvést, protože některá zanikají, jiná se objevují. Odhadem bych řekl tak kolem sto padesáti až dvou set hnízd. Ovšem včetně neobsazených.

Které hnízdo je podle vás na jihu nejzajímavější?

Využijeme toho, že jsme na Strakonicku, a rovnou řeknu, že v Třebohosticích na hospodářské budově bývalého senátora Josefa Kalbáče. Tady je totiž to samé hnízdo už od roku 1907. Bohužel, osm let už není obsazeno.

Proč k takovému jevu dochází? Sám jste řekl, že se čáp vrací na své hnízdo.

Páry se obměňují. Když jeden zahyne, druhý se spáří a ten dominantnější doslova přetáhne svého nového partnera na svoje hnízdo. A nebo třeba jen proto, že hnízdo zaroste, takže v něm není tolik místa. Velmi často takto zarostlá hnízda čistíme a snižujeme.

Čím může být život čápa bílého ohrožen?

Mnoha věcmi. Chemií používanou v zemědělství, dráty vysokého napětí, ale i samotnou přírodou. Velká je úmrtnost mláďat do jednoho roku života – tzv. mortalita. Může být až padesát procent. Pády z hnízda, úmrtí na tazích.

Už jsme zmínili, jak moc pro vás život čápa bílého znamená. Ale jak jste se k této práci vůbec dostal?

Od malička jsem miloval přírodu. Studoval jsem přírodovědeckou fakultu obor biologie, a tu jsem společně s ekologií učil na gymnáziu v Roudnici. Čápi mne velmi zaujali, tak jsem je začal kroužkovat nejprve v Blatné a postupně pak v celé republice. A už jsem u čápů zůstal.

Stanislav Chvapil:
Narodil se 30. května 1937 v Praze. Od mládí žije v Roudnici nad Labem. Dlouhodobě se zabývá výzkumem a kroužkováním čápů bílých. Uveřejnil přes 360 odborných i populárních ornitologických, přírodovědných, chovatelských a ochranářských článků.

Autor: Petr Škotko

23.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řečtí důchodci musejí vyjít s čím dál menšími penzemi.
2 6

Těžký život řeckého penzisty. Důchod mu snížili už jedenáctkrát

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

/INFOGRAFIKA/– Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies