VYBERTE SI REGION

Za devět let se bobří populace slušně rozrostla

Šumava - Dvakrát se už člověku podařilo bobra zcela vyhubit, teď se snaží, aby v přírodě zůstal.

6.3.2014 2
SDÍLEJ:

"Bobr má hlodáky ostré jako dláto a v čelistech silný stisk. "Snadno by prokousl ruku," říká Jan Mokrý.Foto: Poskytl: Jan Mokrý

Párek bobrů, který svou aktivitou láká zvědavce na okraji Lenory podívat se, co dokáže, není dokonce ani na Šumavě zase až tak ojedinělým překvapením.


Od roku 2005, kdy v oblasti Železné Rudy zaznamenali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava pobytové známky aktivity bobra evropského v západní části Šumavy, lze hovořit o trvalém osídlení Šumavy a projevy jeho aktivity se začaly postupně objevovat i na dalších místech.


Pobytové známky nebo pozorování bobrů byly na Šumavě zaznamenány již v letech 1997 až 2000, ale vždy se jednalo o krátký a dočasný výskyt bez trvalého usazení. Platí to i pro oblast Vltavy, kde se bobři začali vyskytovat již v roce 2006.


Zda se v případě aktivity bobra u Lenory jedná o pár, nebo bobří rodinu s loňskými mláďaty, to si Jan Mokrý z oddělení monitoringu, koordinace a výzkumu Správy NP a CHKO Šumava zatím netroufá odhadnout.

Mladý bobr označený ušní značkou.
„V okolí Lenory se bobr vyskytuje pravděpodobně od roku 2011, v oblasti Horní Vltavice byly doloženy pobytové známky již v roce 2009. Ale zda se v tomto případě jedná o početnější rodinu s mláďaty nebo dospělý pár, který mláďata teprve mít bude, na to nemáme ještě dostatek informací," potvrdil Jan Mokrý s tím, že když lidé seberou bobrovi pokácený strom, dřív než odkouše drobnější větve a oloupe kůru, nutí ho tím k dalšímu kácení. Proto u Lenory kácí tak hodně.


Detailní monitoring výskytu bobra evropského na Šumavě se provádí od roku 2009 a zahrnoval pouze několik lokalit v okolí Alžbětína, Železné Rudy a Prášil v západní části a Pěkné v jižní části Šumavy. „Dnes odhadujeme počet lokalit v celém území národního parku a chráněné krajinné oblasti na plus minus patnáct lokalit, kde byly zaznamenány jeho pobytové známky. Na některých místech třeba strávil jen jednu zimu nebo jeden rok, pak zmizel a nemáme další informace, co se s ním stalo," doplnil Jan Mokrý s tím, že je možné předpokládat i možnost nelegálního odlovu.


Stromy, které bobr pod Lenorou zatím pokácel, mají do dvaceti centimetrů v průměru a jejich počet může naznačovat, že se jedná minimálně o pár, což ostatně potvrzují i fotografie pořízené fotopastí. „Samotná četnost kousání je ale dána i tím, že v daném místě roste bobrem vyhledávaná dřevina, tady konkrétně topol osika, která je spolu s vrbou nejvyhledávanější složkou potravy bobra. Dřeviny začíná ve zvýšené míře kácet na konci léta, na podzim si dělá zásoby a přes zimu se živí výhradně dřevinami. V létě, kdy je dostatek zelené vegetace, omezuje kácení stromů a soustředí se na bylinnou vegetaci. V Lenoře to budou minimálně dvě zvířata, ale jestli už se jedná o kompletní rodinu s mláďaty, nebo teprve mít mladé budou, k tomu by bylo potřeba je odchytit, nebo déle sledovat pomocí kamer či fotopastí, což není nic jednoduchého," dodává Jan Mokrý ze Správy parku.

Bobr u břehu.
Současně vyloučil, že by pod Lenorou žili na jednom teritoriu dospělí jedinci stejného pohlaví. „Dva samci nebo samice by se na jednom místě snesli pouze v případě, že by to byli nedospělí jedinci, když mladí zůstávají s rodiči po dobu dvou let, takže i záběry z fotopoasti dokládají, že se bude s největší pravděpodobností jednat o pár. Nicméně teď těžko říct, že se jedná vyloženě o pár bobrů, nebo o matku s některým z potomků z loňského roku," uvedl s tím, že podrobnější informace o celkové populaci bobra by mohla mít Správa k dispozici až na podzim a v zimě letošního roku.


Správa totiž chystá ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny rozsáhlejší podrobnější monitoring bobra evropského na Šumavě. „Ještě před čtyřmi roky bylo míst výskytu jen několik, takže je zvládl projít jeden člověk během týdne. Ale jak roste početnost bobří populace, narůstá počet nově osídlených míst. Monitoring bobrů je vhodné provádět na podzim, kdy narůstá počet pokácených dřevin, které nelze přehlédnout. V tuto dobu se na Šumavě může vyskytovat již první sníh, který by vše zakryl, proto je nutné provést monitoring ve vhodnou dobu a v krátkém časovém intervalu. Jelikož se bude jednat o rozsáhlé území, bude zapotřebí účast většího počtu mapovatelů v terénu, kteří budou zaznamenávat pobytové známky bobra podél vodních toků. Podrobnosti se zatím dolaďují ve spolupráci s AOPK," vysvětluje Jan Mokrý.

Dospělý bobr váží kolem 20 kilogramů.
To ale ještě neposkytne přesná čísla vypovídající o četnosti populace bobra na Šumavě, nicméně se tak získá alespoň seznam míst, kde se bobr v poslední době vyskytoval, nebo vyskytuje. „Předpokládám, že objevíme nové lokality jedinců, kteří byli na jaře vytlačeni z rodiny a hledají si vlastní teritorium. Pak bude zapotřebí data vyhodnotit a teprve potom lze odhadovat celkovou populaci na Šumavě, která teď může hrubým odhadem činit kolem padesáti jedinců," dodává.


Rozlehlost teritoria a počet jedinců či párů v daném území záleží především na úživnosti místa jejich výskytu. „Záleží na tom, kolik potravy se v území vyskytuje, takže rozlehlost teritoria je různá, může to být od stovek metrů až po několik kilometrů," říká Jan Mokrý.


Nakolik může bobr svou aktivitou působit problémy v okolní krajině, je dáno místem výskytu a záleží, jak jinak, i na úhlu pohledu, kterým jeho aktivitu člověk posuzuje. Jiné je to v hospodářské krajině, která dosahuje až na samou hranici vodního toku, jiné pak v území, jakým je národní park případně chráněná krajinná oblast. „V našem případě se jedná o velkoplošné chráněné území, které prioritně slouží k ochraně přírody a krajiny, takže tady je činnost bobra vnímána jako pozitivní. V zemědělské krajině ale může docházet ke střetům a škodám. Pokud si bobr na menším toku postaví hráz, aby zadržel vodu a mohl si udělat zásobu potravy na zimu, může voda rozlitá na zemědělské pozemky působit škody. Na druhou stranu to řeší příslušný zákon, podle kterého lze uplatňovat náhradu škody způsobenou chráněným druhem," upozornil Jan Mokrý.


To ale není případ lokality u Lenory, kde by neměl mít bobr důvod přehrazovat Vltavu. „Bobr si staví hráze zejména na menších tocích, kde si potřebuje zvýšit vodní hladinu. Pokud má teritorium na větším vodním toku, který má dostatečně vysoké břehy pro budování nor a zároveň vysokou hladinu vody a snadný přístup k potravě, kterou si tahá k vodě, pak si hráze nestaví. Bobr totiž potřebuje mít vchod do nory, polohradu nebo hradu pod vodou, a když to řeka umožní, nemá potřebu ji přehrazovat, zvlášť když má navíc potravu v dostatečné blízkosti," což právě lokalita u Lenory podle Jana Mokrého ideálně splňuje.


A ke konfliktu by nemělo docházet ze stejného důvodu ani mezi bobrem a vodáky. „Pokud budou vodáci pouze projíždět a nebudou stavět v jeho teritoriu nebo jeho blízkosti, pohyb vodáků po řece by bobrovi vadit neměl. A to i proto, že má převážně soumračnou a noční aktivitu, kdy už vodáci po Vltavě nejezdí," věří Jan Mokrý. Situaci, kdy by bobr přece jen pokácel nějaký strom přes tok, zvládnou aktuálně pracovníci Správy parku případně Povodí Vltavy stejně, jako je tomu i na jiných místech, kde spadlý strom přehradí vodáckou trasu.

Velký bobří hrad na nejstarší lokalitě v Alžbětíně.
Rozrůstání bobří populace do takové míry, že by začaly na Šumavě působit problémy, nastat sice může, nicméně není bez řešení. „Už s tím dokonce počítá i Ministerstvo životního prostředí ČR a spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny připravilo program péče o bobra. Ten má zabránit opětovnému vyhubení bobrů v České republice. To se v minulosti už dvakrát stalo, po prvním vyhubení byli bobři uměle odchováváni a následně vysazování, přesto došlo k jejich opětovnému vyhubení. Aby se situace neopakovala ve chvíli, kdy tento zvláště chráněný živočich má dostatek potravy a daří se mu u nás a má vhodné podmínky k množení ve volné přírodě, jsou navržena opatření, která jeho nežádoucí výskyt v určitých lokalitách řeší," naznačil Jan Mokrý.


Program péče o bobra evropského, který je mimochodem chráněným druhem nejen u nás, ale i v celé Evropě, dělí Českou republiku do tří zón. „Do první zóny spadají naturové oblasti zřízené právě za účelem ochrany bobra jak u nás, tak v Evropě podobně, jako byly zřízeny další naturové oblasti pro další druhy. V těchto oblastech by nemělo docházet k bourání bobřích hrází, jeho hradů a redukci stavu bobra. Zóna C zahrnuje podle provedených analýz především Jihočeský kraj, část Plzeňského kraje a Vysočiny a část Středočeského kraje. Jedná se o oblasti s velkou koncentrací rybníků. V těchto lokalitách je obava, že by bobři mohli narušovat hráze rybníků a v případě naplnění rybníků na maximum by mohlo dojít k narušení hrází a jejich protržení a s tím spojenému ohrožení obydlených oblastí. Proto je snaha zabránit průniku bobra do takových oblastí, nebo jejich migraci pozdržet natolik, aby se na to mohli rybníkáři připravit ať při stavbě nových, nebo při rekonstrukci původních hrází tak, aby zde bobr nemohl norovat. Krajní možností je na základě vydaného nařízení obecné povahy orgánem ochrany přírody, případě na základě výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, proti bobrům postupovat, vždy ale takový krok musí být zdůvodněný," upozornil Jan Mokrý.


Zbylé území pak spadá do zóny B, kde se musí posuzovat, zda bobr dělá velkou škodu a nelze se tomu vyhnout. V tomto území je možné opět na základě povolení vydaného orgánem ochrany přírody například zbourat hráz, odchytit bobra, případně jako krajní řešení i odstřel bobra.


Lepší přehled o ekologii bobra evropského na Šumavě by mohla přinést i telemetrie jednotlivých zvířat. Ta se sice na Šumavě v minulých letech již uskutečnila, ale v malém rozsahu, kdy se díky spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze prováděl odchyt bobrů. „Snažili jsme se jim dávat čip, ušní značky, případně vysílačku, abychom získali mnohem víc informací o populaci jako takové a chování bobrů v našem území," dodal Jan Mokrý.

Otisk stopy zadní končetiny bobra.
Původní lokality, ze kterých na Šumavu bobři migrují, se podle Jana Mokrého dají poměrně snadno odhadnout. „V západní části Šumavy je to stoprocentně z bavorské strany. Tam byli bobři i v minulosti a zahušťováním populace migrovali mladí jedinci proti proudu Řezné až na české území. Když bobr nenajde vhodné území, putuje proti proudu až k pramenné oblasti, přejde přes hřeben a hledá vhodný vodní tok na druhé straně. Teď nás upozornili kolegové z Rakouska, tedy v jižní části Šumavy, že se vyskytuje bobr v oblasti pravého břehu Lipna. Jednak jsou bobři na rakouské straně, jednak jsou i už na našem území. Ale tohle jsou informace, které jsme získali v době, kdy byla oblast pod sněhem, takže se tam chystáme na jaře vyrazit a ověřit si to," poznamenal Jan Mokrý.


Rozšíření bobra i mimo území národního parku a chráněné krajinné oblasti se prý čekat dá. „Dokonce jsme bobra už měli i na Blanici někdy zhruba před třemi čtyřmi roky. A další pozorování bylo letos v oblasti Zlaté Koruny na Vltavě, takže rozšiřování bobra do dalších lokalit se čekat dá," upozornil Jan Mokrý s tím, že při rozšiřování do dalších míst může bobr doplatit na nedostatek vhodné potravy. „Bobr nerozlišuje soukromé vlastnictví, takže si pro potravu prostě dojde, menší toky přehradí a zaplaví třeba sousední pole s kukuřicí, kterou přes léto může konzumovat, případně nadělá škody v sadech poblíž vodních toků. Ideální by bylo to, o co se snaží například kolegové v sousedním Bavorsku, tedy že vykupují pozemky podél vodních toků. Aby vznikla ideální niva podél toků, která by byla ponechána přírodě, kde si bobr vystačí i bez nutnosti přizpůsobovat mu území následnou výsadbou. Stačí nechat mu vhodný prostor, kde nebude vadit, že území zatopí. Do určité míry tím může pomoci obnovit původní meandry následně napřímeného toku a vlastně zadarmo udělá revitalizaci toku. Navíc na to jsou vázány další druhy organizmů od bezobratlých, obojživelníků, plazů, ptáků a tak dále. Svým způsobem je bobr druh, který zadržuje vodu v krajině a mění prostředí ve prospěch dalších druhů," uzavřel Jan Mokrý.

Autor: Miroslav Fuchs

Místo události:
6.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie dnes podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, obvinila, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy, dnes to po poledni řekl Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Z tiskové zprávy policie navíc vyplývá, že se Zadehem bylo obviněno ještě dalších pět lidí, ačkoliv mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej přímou souvislost nepotvrdil. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies