VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Král Šumavy potkal svého syna poprvé po 44 letech

Prachatice - Josef Vávra je synem legendárního Krále Šumavy. Jako dítě od něj sice dostával dárky z Ameriky, ale setkat se ním mohl až v dospělosti

27.10.2012
SDÍLEJ:

Josef Vávra.Foto: Deník/Václav Pancer

Svého otce poprvé potkal až ve 44 letech, nesměl nosit jeho jméno a i když to mnozí zpochybňovali, považoval ho vždy za hrdinu. Josef Vávra je synem Josefa Hasila nazývaného Král Šumavy. Ten zachránil desítky lidí před komunistickým režimem, když je převedl na Západ, a pracoval pro americkou zpravodajskou službu jako agent-chodec. Jihočeský spisovatel David Jan Žák o něm nyní napsal knihu. Syn Krále Šumavy je z toho nadšený.

Josef Vávra se narodil 
v lednu 1949. Tehdy už byl Josef Hasil vězněný za nelegální převádění a syn tak po něm ani nemohl dostat jméno. „Příjmení mám po matce, protože se nestačili vzít. Tátu zavřeli asi tři neděle před svatbou. Pak utekl, skrýval se 
a prý nás občas navštěvoval, ale já si to nepamatuji, byl jsem moc malý," vzpomíná.

Historky o převleku

Režim navíc trestal i další členy rodiny. Do vězení musela několikrát Vávrova matka 
a prarodiče. Malého Josefa tak vychovával především bezdětný dědečkův bratr 
a později babička. On sám si už v dětství postupně začínal uvědomovat, co se stalo s otcem. „Měli jsme takového srandovního souseda a ten mě naučil říkat: Táta je za kopečkama. Po vesnici také kolovaly různé historky, třeba že se převlékl za generála a nechal nastoupit jednotku v Táboře nebo že tu projížděl na kole 
v přestrojení za ženskou," popisuje Josef Vávra.

Přiznává, že to pro něj jako dítě bylo samozřejmě matoucí, ale zároveň neměl příliš času o tom přemýšlet. Musel totiž pomáhat babičce s hospodářstvím, učil se mimo jiné i orat s koňmi.

Později ve škole však všichni o otci Josefa Vávry věděli. 
A když z Ameriky začal posílat balíčky, záviděli mu. „Posílal mi například žvýkačky, což bylo tehdy něco nevídaného. Už ve škole jsem s nimi kšeftoval, jeden spolužák mi za ně chtěl dát dokonce  vzduchovku. Asi ve druhé třídě mi táta také poslal koženou bundu s cvoky, a to potom měli komunisti do noci schůzi o tom, kdo mi řekne, že ji nesmím nosit," vypráví Josef Vávra.

S otcem alespoň takto udržoval kontakt, vždy na Vánoce dostal balíček. Díky tomu měl také jako jediný mezi spolužáky džíny. Jinak mu ale příbuzenský vztah s agentem-chodcem přinášel spíš nepříjemnosti. „Na vojně jsem každý týden musel ke kontrášovi a ten se mě vyptával, jestli bych tátu udal, kdyby se vrátil, a chtěl po mě fotky. Když jsem se pak vyučil elektrikářem, nesměl jsem mistrovat 
a dělat nadřízeného. Ubližovalo mi to ve výdělku i rozhledu," říká Josef Vávra.

Po celou dobu toužil se s otcem setkat. Podařilo se to ale až po sametové revoluci, kdy jej mohl navštívit v americkém Chicagu. „Na první pohled jsem ho poznal, protože jsme si podobní, ale bylo to velmi zvláštní. Připadal mi jako cizí člověk, nějaký pan Hasil, protože mě nevychoval. Až postupně během rozhovorů ve mě dozrávalo, že to ten táta je," říká Josef Vávra.

Přiměl ho, aby mluvil se spisovatelem

Tehdy si podle svých slov uvědomil, jak je dlouhé odloučení rodičů od dětí špatné a že to komunisté dělali záměrně, aby zpřetrhali pouta. Od svého otce chtěl samozřejmě hned vědět, co jako agent-chodec skutečně dělal. Ten mu řadu historek  potvrdil. Na minulost však Josef Hasil už příliš vzpomínat nechtěl. Dokonce odmítl mluvit 
s Davidem Janem Žákem 
o připravované knize. „Tvrdil, že už je moc starý, ale já jsem mu zatelefonoval, předal sluchátko panu Žákovi a na mé požádání se dali do řeči. Nakonec táta přiznal, že je dobře, že se kniha píše teď, dokud je ještě živ a může si zkontrolovat, že si zase někdo něco nevymýšlí nebo nepřekrucuje," dodává Josef Vávra.

On sám byl z nápadu na napsání knihy o Králi Šumavy nadšený. Sice ji ještě nečetl, ale podle úryvků a ohlasů od své manželky a dcery si myslí, že se podařila.

I když lidé někdy zpochybňují Hasilovo hrdinství s tím, že u hranic střílel, Josef Vávra v tom má jasno. Otce odjakživa obdivoval. „Pro mě byl vždycky hrdina. Všude jsem ho bránil a na komunisty nadával. S jedním z nich jsem se dokonce popral, vyrazil mu zub a málem mě zavřeli. Zachránila mě až prokurátorka v Budějovicích, jinak by se mi asi dost změnil život," komentuje.

Také si několikrát prošel místa na Šumavě, kde se jeho otec coby agent pohyboval. „Dokud mě pouštěli, pracoval jsem poblíž hranic, takže jsem po jeho trasách chodil. Dokonce jsem uvažoval, že uteču, jenže už jsem měl ženu 
a děti, tak jsem si netroufl. Věděl jsem, že by se jim tu pak těžko žilo," dodává.

Po revoluci sice příbuzní chtěli, aby se Josef Hasil vrátil domů, ale ten již měl v Americe rodinu. Syn je s ním proto alespoň pravidelně v kontaktu.

Josef Vávra stále bydlí 
v Prachaticích, rozesmutnily ho však výsledky posledních voleb, v nichž mnoho hlasů získali komunisté. „To nás pořádně rozhodilo. Nemůžu uvěřit, že se to vrací, a říkám si, abych nakonec do toho vězení ještě nešel," uzavírá.

Král Šumavy

Josef Hasil se narodil roku 1924 v Zábrdí u Prachatic. V říjnu 1948 byl zatčen a odsouzen za nelegální převádění na Západ. Po útěku 
z vězení začal pracovat pro americkou zpravodajskou službu jako agent-chodec. Na Šumavě se mu podařilo vytvořit hustou síť spolupracovníků a informátorů, dlouhá léta unikal StB. Po vybudování železné opony odešel 
v roce 1954 do USA, kde žije dodnes. V roce 2001 byl prezidentem Václavem Havlem vyznamenán Medailí Za hrdinství.
Jeho syn Josef Vávra se narodil roku 1949. S otcem se setkal po revoluci. Dnes žije v Prachaticích.

Autor: Andrea Zahradníková

27.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies