VYBERTE SI REGION

Zápach je neúnosný, říká obyvatel. Družstvo s výtkami nesouhlasí

Radvánov - K otázce hluku Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje říká: Hlukovou studii nejprve musíme posoudit a vyhodnotit. 

13.9.2015
SDÍLEJ:

TENTO KRAVÍN je využívaný od loňska. Stanislav Vlna (na snímku), vedoucí radvánovského velkokapacitního kravína, považuje výtky obyvatele Václava Kahouna kvůli hluku a zápachu za neopodstatněné. Foto: Deník

 Intenzitu hluku lze změřit, ale zápach už nikoliv. Ten je subjektivní. Právě tyto dvě „veličiny" se skloňují kvůli areálu zemědělského družstva v Radvánově na Kovářovsku. Obyvatel Václav Kahoun je považuje za obtěžující, družstvo jeho výtky za neopodstatněné. Provoz má za standardní.

Václav Kahoun, obyvatel Radvánova.

„Nejhorší je, když se začne hýbat s močůvkou v jímce. Nemůžete v noci při velkých vedrech ani větrat, zápach vás probudí a je to, jako byste leželi v hnoji," popisuje Václav Kahoun, který doufá v řešení. Podle něj má stejný názor řada dalších lidí, ale bojí se mluvit, protože v družstvu pracují.

Pracovník družstva Jaroslav Rampák z Radvánova, který dělá řidiče manipulátoru, se slovy Václava Kahouna nesouhlasí. „Myslím, že pravdu nemá. Vyrostl na vsi a ví, jak to bylo, každý měl hnojiště u baráku. A to mu nesmrdělo? Já nic necítím. Proti starému kravínu je ten současný luxus. Nechápu to," divil se Jaroslav Rampák, který se domnívá, že většina lidí to vnímá stejně jako on.

Jaroslav Rampák, pracovník družstva.

Václav Kahoun si myslí něco jiného. Problém nastal podle jeho slov s výstavbou otevřených stájí, ty předchozí byly nízké a zápach se z nich tak nešířil.
Předseda ZD Kovářov Jaroslav Dvořák má stejný názor jako Jaroslav Rampák. „Když tady byly staré kravíny, které se zbouraly, zápach tu byl podstatně větší, než je teď," řekl předseda.

Podle Hany Hadrbolcové z odboru životního prostředí MÚ Milevsko by se nemělo při dodržování schváleného provozního řádu jednat o vyšší zatížení. Počet ustájeného dobytka se oproti původní stáji nezvýšil a zůstává v nezměněné technologii stelivového ustájení. „Je sice pravda, že původní stará stáj byla uzavřená a v nové stáji jsou stěny opatřeny ventilační plachtou, takže se stáj průběžně odvětrává, ale podle mého názoru ke zvýšení zápachu dochází pouze v bezprostřední blízkosti stájí, poté dochází k dostatečnému naředění pachových látek," uvedla Hana Hadrbolcová, podle které je nutné si uvědomit, že při provozování jakéhokoliv druhu stájí vznikají rozkladem výkalů a zbytků krmiva pachové látky. „Jim nelze nikdy zcela zabránit. Dodržováním zásad správného provozu však lze tyto pachové látky zčásti eliminovat," konstatovala.

Otázka zápachu se otevřela i v úterý. V areálu družstva se konalo řízení kvůli části manipulační plochy a její dodatečné kolaudaci. Plocha na vyvážení hnoje z reprodukční stáje pro dojnice byla totiž v původním plánu kratší, než je ve skutečnosti.

Jaroslav Dvořák, předseda družstva.


Starosta obce Kovářov Pavel Hroch má jednoznačný názor jak na úterní jednání, tak na případný zápach a hluk. „Opírám se o dnešní ústní jednání v rámci manipulační plochy, na kterou byla zpracována hluková studie. Tu k řízení předložilo družstvo. Říká, že je to v pořádku. Pro rozšíření manipulační plochy jako obec jsme. Družstvo je největším zaměstnavatelem v obci," řekl po jednání Pavel Hroch, který zápach, na který si obyvatel Václav Kahoun stěžuje, vnímá jako přirozenou venkovskou kulturu.

„Města jsou zápachem zatěžkána daleko více, stejně tak škodlivými výfukovými plyny. Podívejme se na Litvínov, kde je chemička a jde lidem o zdraví. Myslím, že z tohoto přirozeného zápachu ještě nikdo neumřel," dodal starosta.

Václav Kahoun přišel s návrhem, jak situaci řešit. „Chtěli bychom protihlukovou stěnu, která by omezila hluk, který je jednak z manipulační plochy a jednak od transportu krmení. Kdyby se doplnila ozeleněním, tak by to mohlo mít vliv," popsal.

Družstvo počítá podle slov vedoucího velkokapacitního kravínu v Radvánově Stanislava Vlny, že vysází nové stromy. „Pokud vím, tak je v plánu výsadba thújí, aby se prostor vizuálně odclonil," ukazoval na místa, která sousedí s pozemky obyvatel.

O protihlukové stěně zatím rozhodnutí nepadlo. Předseda Jaroslav Dvořák čeká na rozhodnutí odboru životního prostředí. I jeho zástupci se zúčastnili úterního jednání. „Pokud nám ji nařídí odbor životního prostředí, tak ji uděláme. Kdybych tady stavěl stěnu, tak mi také obyvatelé mohou říci, že jsem tady udělal nějakou nepěknou maškarádu," uvedl předseda družstva.

Areál družstva v Radvánově.

Vratislav Heinige, ředitel odboru hygieny obecné a komunální Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje, zatím nedokáže říci, zda z provozu družstva jde nepřiměřený hluk. „Teprve na úterním ústním jednání byla našim zástupcům předložena požadovaná hluková studie. Nyní ji musíme posoudit a vyhodnotit, což se zřejmě stane příští týden, a závěry vyplývající z uvedeného vyhodnocení sdělíme písemně stavebnímu úřadu," vysvětlil. Na závěr připomněl, že KHS nemá působnost v oblasti znečišťování ovzduší například pachy.

Stanislav Vlna, který redaktorce Píseckého deníku ukázal provoz, na místě popsal, že největší zhlučnění je z manipulátoru, se kterým se projede dvakrát za den. Nebo případně z bučení krav. „Pokud ale vím, když tady měřili hluk, největší byl ze zvonu místní kapličky, upozornil Stanislav Vlna.
Areál v minulých letech prošel rozsáhlou úpravou. Nové haly fungují osmým rokem a nejnovější stavba od loňska. „Vše tady stálo, ale v jiné formě," popsal. Týká se to třeba silážních jám, které byly dříve pod úrovní terénu. „Proces, který tam probíhá, je stejný, jako kdybyste si doma dělala kysané zelí. To je cítit také," poznamenal na adresu kritických poznámek k silážním jámám.

V areálu družstva v Radvánově pracuje patnáct stálých zaměstnanců, celkem družstvo zaměstnává asi osm desítek lidí. Většina je z obce Kovářov. V areálu v Radvánově se starají o krávy a telata, kterých je celkově tisíc.

A co nyní bude následovat? Stavební úřad bude rozhodovat, zda dá dodatečně povolení k manipulační ploše.

Zda je zemědělský areál provozován v souladu se schváleným provozním řádem, může podle Hany Hadrbolcové kontrolovat pouze Česká inspekce životního prostředí.

Autor: Klára Černá

13.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies