VYBERTE SI REGION

Zkoumají ryby v přehradách i starých zatopených dolech

České Budějovice - Vědec Petr Blabolil působí na Hydrobiologickém ústavu Biologického centra pracoviště Akademie věd v Českých Budějovicích. „Ctím tradice, na vánočního kapra nedám dopustit. Na štědrovečerním stole jsou u nás každoročně řízky z kapra s bramborovým salátem," říká.

2.12.2014
SDÍLEJ:

Petr Blabolil.Foto: Deník/Edwin Otta

Ve svém povolání zkoumáte ryby v nádržích, odborně řečeno rybí obsádku. Chytáte sám také na udici? Jaký je váš největší úlovek?
Jako většina kolegů v oboru jsem začínal jako rybář s udicí. Postupně mi však na koníčky zbývalo méně a méně času a tak se mi stala hlavním koníčkem práce. Udici jsem odložil a nahradily ji sítě. A co se týče úlovků, nebyl jsem příliš úspěšný rybář. Dodnes si vybavuji urputný boj 
s amurem, který měřil téměř metr, to byla asi má největší ryba. Do sítí se nám občas zaplete sumec dvojnásobné velikosti.

Jak dlouho se zabýváte studiem ryb?
V zásadě od dětství. Začal jsem rybařit v osmi letech jako člen Českého rybářského svazu,  v místní organizaci Golčův Jeníkov. O mladé začínající rybáře se staral pan Forejt, který nás uměl nadchnout svým vyprávěním nejen o rybařině, ale i o krásách přírody obecně. U mě fascinace přírodou přetrvala dosud.

Kdybyste měl jmenovat hlavní důvody, proč je dobré zkoumat obsádku nádrží, jaké by to byly?
Výsledky vzorkování nádrží jsou hodnotné především pro vlastní správce a rybářské hospodáře. Poskytují jim informace o stavu obsádek, na které mohou reagovat. My vědci vyvozujeme ze struktury rybích obsádek ekologické podmínky v nádrži. Množství či zastoupení druhů nám napoví jaká je udržitelnost populací jednotlivých druhů, jaké jsou živinové podmínky nebo působení nějakých konkrétních vlivů.

Můžete zmínit, které druhy jsou pro vás klíčové?
Kategorii indikačních druhů můžeme rozdělit do dvou skupin.  Do první patří druhy, které jsou lidskými zásahy málo ovlivněné. Například množství cejnů a ježdíků se zvyšuje s úživností vody a se strukturními změnami. Zástupci lososovitých ryb, u nás pstruzi, lipani a síhové, jsou zase považováni za indikátory kvalitní vody, ve smyslu jejího ekologického stavu. Do druhé skupiny  ryb řadíme komerčně významné druhy, důležité pro trh, a tak ve velké míře ovlivněné člověkem. Vypovídají o intenzitě rybářského hospodaření, typickým příkladem je kapr. V souvislosti s uvedeným rozdělením, kolik ryb potřebujete 
z jednotlivé nádrže pro stanovení průkazných závěrů?
To nelze zobecnit. Záleží 
na nádrži a především na rybách. Pokud chytneme pstruha ve větší hloubce, můžeme hned říci, že jsou v nádrži příznivé podmínky i v hlubších vrstvách. Ovšem pokud ulovíme několik kaprů, těžko spekulovat, zda byli nedávno vysazeni, dostali se do nádrže s povodní nebo v nádrži žijí delší dobu.

Jaké vodní plochy konkrétně zkoumáte?
Naše oddělení se specializuje na výzkum velkých stojatých vod. V našich podmínkách především přehradních nádrží a umělých jezer vytvořených po ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. V České republice jsme pracovali na více jak dvacítce nádrží a jezer. Naší tak říkajíc domovskou nádrží je vodárenská nádrž Římov nedaleko Českých Budějovic, která je sledována prakticky od jejího vzniku. Rybníky nejsou předmětem našeho zájmu, neboť na rybnících se většinou intenzivně hospodaří a takový stav nám o ekologických poměrech mnoho neřekne.

Jak vypadá standardní průzkum nádrže?
První co je potřeba, je dobře fungující skupina pracovníků. V tomto je naše skupina perfektní. Velká část vzorkování probíhá i přes noc, tak abychom mohli srovnat změny v denním a nočním životě ryb. Ze speciálního vybavení vedle různých typů sítí, používáme zejména hydroakustický monitoring. Jedná se 
o průzkum pomocí sonarů, kdy ryby vlastně ani neví, že je sledujeme.

Liší se stav nádrží v České republice a jiných zemích střední Evropy?
Dá se říci, že minimálně. Vědci ve všech okolních státech řeší především problém eutrofizace vod. Eutrofizace vod znamená „zvýšení úživnosti" nebo též „nárůst produktivity v důsledku lidské činnosti". Nadměrný přísun živin vede k vysoké početnosti a biomase především kaprovitých ryb a dále k narušení struktury rybího společenstva. V takových podmínkách převažují flexibilní druhy 
a naopak specializované druhy tvoří jen doplněk nebo zcela mizí, například lososovité ryby.
Shodně je rozšířena i tradice umělého zarybňování a často tak i šíření nepůvodních druhů. Například v římovské nádrži  aktuálně evidujeme výskyt dvanácti druhů původních ryb a tři nepůvodní.

A třeba výzkum ve Skandinávii?
Ve Skandinávii čelili  jinému vlivu lidské činnosti – acidifikaci, tedy okyselování vod 
v důsledku  znečištěného ovzduší. Na mnoha lokalitách tento stresor způsobil až vyhynutí populací ryb.

Máte i mezinárodní kontakty nebo přímo kolegy ve výzkumu?
Ano, svět je dnes otevřen vzájemným spolupracím. Před rokem jsem absolvoval půlroční stáž ve Francii 
ve výzkumném ústavu IRSTEA zaměřenou na indikační schopnost rybích obsádek na úrovni evropského kontinentu. S francouzskými kolegy jsem stále v kontaktu. Dále úzce spolupracujeme s kolegy z USA, Kanady, Rakouska, Německa nebo skandinávských zemí.

Liší se práce vědců v tomto oboru ve Francii a u nás?
Neliší, máme podobné přístupy při kladení otázek a stejně tak k jejich zodpovídání. Francouzští vědci byli více specializovaní na konkrétní oblasti, u nás práci více kombinujeme a častěji společně diskutujeme nad problémy.

Jak pohlíží Francouzi na sladkovodní ryby?
Mám zkušenost jen z jižní Francie, která je vyhlášená delikatesami z moře. Když jsme během průzkumu tamní nádrže chytli kapra, tak jím pohrdli. Ze sladkovodních ryb by jedli asi jen pstruha.

Dáte si na Vánoce kapra nebo raději nějakou jinou rybu?
Ctím tradice, na vánočního kapra nedám dopustit. Takže na štědrovečerním stole jsou u nás každoročně řízky z kapra s bramborovým salátem.

Autor: Edwin Otta

2.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies