VYBERTE SI REGION

Archeologické nálezy v kraji: venuše, dítě se psem i sošky Hedviky a Johanky

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Desítky významných objevů a několik světových prvenství si mohou připsat archeologové bádající na jižní Moravě. Nyní chtějí dokázat přítomnost moderních lidí na území Brna už před čtyřiceti tisíci lety.

4.9.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií
Archeologické vykopávky v brněnské Líšni.

Archeologické vykopávky v brněnské Líšni.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Stáda obrovských jelenů, nosorožců se srstí a sobů kráčejí lesostepí. Suché stepi v zemi, kterou za čtyřicet tisíc let nazvou Moravou, narušují jen ostrůvky borovicových a modřínových lesů. Mezi stromy se pohybují lovci a jejich oštěpy nesou hlavice vyrobené z kamene z nedaleké budoucí Stránské skály. Jsou to první moderní lidé, nebo neandertálci? Po odpovědi pátrali v srpnu archeologové v brněnské Líšni.

Objev provrtaných a červeně nabarvených ulit podle odborníků poukazuje na přítomnost moderních lidí už před čtyřiceti tisíciletími. Neandertálci se totiž umění podle dosavadních znalostí nevěnovali. „Pokud stáří šperků potvrdí další analýzy, tak se jednalo o nejstarší moderní lidi v Evropě," uvedl archeolog Ondřej Mlejnek. Nebyl by to ani zdaleka první nález, jenž by jihu Moravy přinesl proslulost.

Archeologická naleziště na jižní Moravě.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Věstonická venuše, nejstarší loutka na světě, největší pohřebiště Langobardů na kontinentu to jsou jen některé z objevů v kraji. Nížinaté území lákalo k osídlení již od časů lovců mamutů. A právě stejnojmenná kniha Eduarda Štorcha přitáhla k archeologii pozornost několika generací. „Příběhy lovců mamutů mám moc rád už od dětství. Až později jsem zjistil, že spousta popsaných věcí v knize vychází ze skutečných nálezů," prohlásil Brňan Tomáš Hájek.

1869 je rok, kdy objevili Gustav a Arnošt Felklovi sochu býčka, jež dala Býčí skále jméno i světovou proslulost.

Archeologický výzkum na řadě míst pokračuje. Třeba Blanensko na archeologické mapě neproslavila jen Býčí skála. Ve Velkých Opatovicích odborníci loni objevili žárové pohřebiště z mladší doby bronzové. „Zatím jsme odkryli téměř stovku jamkových a popelnicových žárových hrobů. Část rekonstruovaných nádob chceme postupně vystavit v našem muzeu," popsala archeoložka Muzea regionu Boskovicka Zuzana Jarůšková.

Zatímco Věstonická venuše patří k symbolům pravěku, další z nálezů v Dolních Věstonicích na Břeclavsku jsou méně známé. Nikoliv však méně významné. „Jde o naleziště s nejstaršími doklady o užívání technik, jako byla výroba textilu, pálení hlíny nebo broušení kamene. Snese celosvětové měřítko," zhodnotil ředitel Regionálního muzea Mikulov Petr Kubín.

Venuší se nechlubí pouze Věstonice. Jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Znojemsku leží na okraji Hlubokých Mašůvek v lokalitě Nivy. „V období mladší doby kamenné tam existovala opevněná osada kultury s moravskou malovanou keramikou. Z prostoru osady pochází nejznámější neolitická ženská plastika hlubokomašůvecká venuše," zmínil David Humpola z ústavu archeologické památkové péče.

Slavné období zažil kraj v osmém a devátém století našeho letopočtu v časech Velkomoravské říše. „Je zřejmé, že Mikulčice byly hlavní či jedno z hlavních center Velké Moravy devátého století. Co se týče možností archeologického poznání, nemají u nás v mnoha ohledech konkurenci," sdělil Lumír Poláček z české akademie věd.

Naopak na Vyškovsku zažívá archeologie slabší období. Zajímavý je ale objev dítěte pohřbeného společně se psem. „Před čtyřmi roky jsme také nalezli germánské sídliště z přelomu druhého a třetího století našeho letopočtu," připomněla Blanka Mikulková z ústavu archeologické památkové péče.

Záhada? Hroby germánských králů, uvádí archeolog

Brno /ROZHOVOR/ – Věnuje se době stěhování národů a slovanské archeologii. Na jižní Moravě jsou podle něj světově významná naleziště. „Tam, kde kopnete, tam něco najdete. Kontinuita osídlení je tady obrovská," tvrdí ředitel archeologického ústavu brněnské akademie věd Pavel Kouřil.

Jak je na tom jihomoravská archeologie?

Z útlumu po roce 1989, kdy byly věci nejisté, archeologie vybředla opravdu dobře. Moravská starší doba kamenná je totiž světová záležitost, na které pracujeme společně s Američany, Rusy, Němci, Izraelci a dalšími. Daří se jí dobře i proto, že o nejstarších dějinách jsou historické prameny v podstatě vyčerpány, zatímco ty archeologické stále přibývají.

Kde má místní archeologie kořeny?

Otec moravské archeologie je doktor Jindřich Wankel, což znamená polovina devatenáctého století. Ovšem na něj navázala řada dalších nebyli to profesionálové, ale například učitelé nebo faráři. Vyzdvihl bych například Inocence Ladislava Červinku, který byl samouk, ale zanechal po sobě unikátní práci.

Na jižní Moravě jsou nálezy z mnoha období. Čím byla Morava atraktivní k osídlení?

Je to průchod otevřený všemi směry. Moravská brána je spojnice severu a jihu, kudy lidé putovali. Proto se tu střetávaly všechny impulsy přicházející z jihu, východu i severu. Na rozdíl od české kotliny, ta byla uzavřená.

Archeologii a nálezy na jižní Moravě zpopularizoval Eduard Štorch a jeho knihy. Jak se díváte třeba na Lovce mamutů?

Mám ho strašně rád a jako dítě jsem přečetl všechny jeho knihy. Velmi si ho vážím, protože to nebyl žádný amatér a znal dobře archeologii. Díky tomu vycházel ze skutečných nálezů. A to, co udělal, bylo možná pro národ lepší, než kdyby se věnoval nějaké části archeologie. Kdyby bylo víc Štorchů, bylo by lépe.

Má archeologie v kraji i nějaké záhady?

Byli zde pohřbeni germánští králové, například Wacho. Podle některých interpretací mohou být pohřbeni třeba na Žuráni. Mám několik míst vytipovaných. Ale to samozřejmě nebudu říkat.

Jak často lidé najdou nějaké zajímavé předměty, třeba když kopou na zahradě?

Stává se to docela často, ale otázka je, do jaké míry to hlásí. Dneska jsou lokality plundrovány. Často nemá až takový význam předmět, jako to, v jakém kontextu je objevený. Když ho vyzvedne nějaký hledač, nedozvíme se, v jaké hloubce byl uložený, s čím a kde přesně. Předmět je sice hezký, ale je to zničený materiál. Pokud to bude pokračovat, tak příští generace archeologů budou střepaři. Kovové artefakty vysbírají lidé s detektory.

Autor: Jan Žlebek, Redakce

4.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

AKTUALIZOVÁNO

V kauze Key Investments soud uložil tři až pět let vězení

Praha - Bývalí členové představenstva společnosti Key Investments (KI) mají jít na tři až pět let do vězení za pochybné spravování peněz klientů firmy, při němž vznikla škoda nejméně 873,7 milionu korun. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

Tejc se nechce vracet k chybám, ČSSD nabídne programové priority

Praha - Kandidát na prvního místopředsedu ČSSD Jeroným Tejc na sobotním jednání širšího vedení strany v Praze představí konkrétní návrhy programových priorit. Řekl to dnes v Poslanecké sněmovně. V projevu se nechce příliš vracet k chybám, které podle něj strana udělala v krajských a senátních volbách, ale hledat cestu, jak zatraktivnit značku ČSSD a stranu zlepšit a modernizovat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies