VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ať žijí studenti, znělo před čtvrt stoletím revolučním Brnem

Jižní Morava - Přesně před pětadvaceti lety se brněnské náměstí Svobody zaplnilo tisícovkami lidí. Dvacátého listopadu 1989 tam Brňané protestovali proti komunistickému režimu.

20.11.2014
SDÍLEJ:

Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci, mezi nimi Miroslav Donutil (vlevo).Foto: ČTK

„Zátaras policistů nejprve nechtěl demonstranty na náměstí pustit, pak se ale rozestoupili," vzpomíná na první den protestů archivář Jiří Mikulka.

Výzvu ke shromáždění roznášeli disidenti už o víkendu osmnáctého a devatenáctého listopadu 1989. Tehdy vznikl také stávkový výbor na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykovy univerzity. Studenti už v pondělí ráno vyhlásili týdenní protestní stávku a začali šířit informace mezi Brňany, ale i do celého kraje. Někteří nakonec budovu fakulty neopustili až do zvolení Václava Havla novým prezidentem osmadvacátého prosince.Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci.

První velká revoluční demonstrace v pondělí dvacátého listopadu přilákala na náměstí Svobody davy. „V přilehlých ulicích a na náměstí bylo zhruba pětadvacet tisíc lidí. Zpívali československou hymnu a skandovali hesla Pryč s Jakešem, chceme svobodu, Brno zdraví Prahu, Zítra přijdeme zase nebo Ať žije charta," napsal tehdejší krajský náčelník Sboru národní bezpečnosti Josef Šohan do zprávy pro ministerstva vnitra a životního prostředí. Svá prohlášení tehdy v centru Brna přečetli divadelníci a studenti.

Pondělní demonstrace ještě nebyla ani ozvučená. „Stál jsem zhruba osmdesát metrů od tribuny a sotva jsem rozuměl," uvedl Mikulka. Už od úterý ale řečníci mluvili na ozvučeném náměstí.

Ve středu dvaadvacátého, vzniklo Občanské fórum Brno. Improvizované společenství, které chtělo jednat o novém demokratickém uspořádání. „Na rozdíl od Prahy jsme sestavili skupinu včetně zástupců stávajících politických stran. Chtěli jsme jednotu od samého počátku," vzpomíná disidentka Hana Holcnerová.

Postupně se k Brnu připojovala v protestech i okresní města. První byla Břeclav, kde se první demonstrace konala už čtyřiadvacátého listopadu. Studenty podpořili i pracovníci továren, například ze Zbrojovky nebo Lachemy.Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci.

Každodenní demonstrace na náměstí Svobody ale nebyly jediné. Například jedenadvacáteho listopadu asi tři tisíce lidí obsadily budovu brněnského soudu, který rozhodoval o osudu vězněného Petra Cibulky. Demonstranti uspěli a soud trestní stíhání zastavil.

Protesty v Brně pokračovaly až do generální stávky sedmadvacátého listopadu. „Jsme přesvědčeni o tom, že vaše účast ve stávce je nezbytná, pokud chceme, aby byly urychleně zahájeny změny, o které usiluje drtivá většina našeho národa," vyzvali studenti brněnských vysokých škol dělníky.

V archivu bezpečnostních složek Kanice se zachovala zpráva SNB, podle které se generální stávky v Brně zúčastnilo asi sto tisíc lidí. Kdo se neúčastnil přímo, alespoň symbolicky podepsal společné prohlášení.

Co psala Rovnost před 25 lety: Smrt mladíka? Byla to fáma

Brno, Praha - Na páteční demonstraci nikdo nezemřel, ani nebyl vážně zraněn. Západ šíří nepravdivé zprávy. I o tom informovala Rovnost v pondělí 20. listopadu 1989. Událostem tohoto dne se věnuje další díl seriálu Co psala Rovnost před 25 lety.

Redakce informovala své čtenáře, že zahraniční média měla zkreslené informace o tom, co se v Praze před několika dny odehrálo. Za strůjce těchto falešných zpráv byli označeni lidé kolem Charty 77, konkrétně Petr Uhl.

Právě on údajně předal informaci o mrtvém studentovi Rádiu Svobodná Evropa. „Obracíme se proto na celou občanskou společnost s naléhavou výzvou, aby nepodporovala šíření těchto fám. Jde o záměrnou manipulaci s vědomím lidí a vyvolávání emocí a nepřátelských nálad," citovala Rovnost slova ministra vnitra.

ANEŽKA PŘIKRYLOVÁ

TOMÁŠ KÁRA

Autor: Redakce

20.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek
3 7

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Ilustrační foto
9

Muslimské svátky? Turečtí vojáci se před sto lety dočkali i obětování beranů

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

VIDEO: Kachna s mláďaty zastavila dopravu u nákupního centra

Osobní stráž dostala ve středu odpoledne kachní rodina, která se vydala na cestu přes brněnskou královopolskou Drobného ulici až k mokřadu pod Svitavskou radiálou nedaleko Nákupního centra Královo Pole. „Kolemjdoucí, kteří viděli, jak kachna s mláďaty přechází přes rušnou silnici a pokračuje kolem bývalého stadionu k benzínce ve Sportovní ulici, zavolali strážníky," řekl mluvčí městské policie Jakub Ghanem.

Ústavní soud ochránil dítě před vlivem sekty. Otec se ale bojí únosu

V roce 2014 se tehdy pětiletého syna českého rabína Jaira Jerochima pokusilo unést pět mužů najatých ultraortodoxní židovskou sektou z Francie, ke které patří chlapcova matka. V té době dítě naštěstí žilo se svým otcem v pražské Maiselově ulici, kde kvůli hrozbě teroristických útoků ustavičně stojí policejní hlídky. Díky nim se útok podařilo odvrátit. Před zhoubným vlivem sekty se rabín pokouší své dítě ochránit už dva roky.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies