VYBERTE SI REGION

Ať žijí studenti, znělo před čtvrt stoletím revolučním Brnem

Jižní Morava - Přesně před pětadvaceti lety se brněnské náměstí Svobody zaplnilo tisícovkami lidí. Dvacátého listopadu 1989 tam Brňané protestovali proti komunistickému režimu.

20.11.2014
SDÍLEJ:

Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci, mezi nimi Miroslav Donutil (vlevo).Foto: ČTK

„Zátaras policistů nejprve nechtěl demonstranty na náměstí pustit, pak se ale rozestoupili," vzpomíná na první den protestů archivář Jiří Mikulka.

Výzvu ke shromáždění roznášeli disidenti už o víkendu osmnáctého a devatenáctého listopadu 1989. Tehdy vznikl také stávkový výbor na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykovy univerzity. Studenti už v pondělí ráno vyhlásili týdenní protestní stávku a začali šířit informace mezi Brňany, ale i do celého kraje. Někteří nakonec budovu fakulty neopustili až do zvolení Václava Havla novým prezidentem osmadvacátého prosince.Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci.

První velká revoluční demonstrace v pondělí dvacátého listopadu přilákala na náměstí Svobody davy. „V přilehlých ulicích a na náměstí bylo zhruba pětadvacet tisíc lidí. Zpívali československou hymnu a skandovali hesla Pryč s Jakešem, chceme svobodu, Brno zdraví Prahu, Zítra přijdeme zase nebo Ať žije charta," napsal tehdejší krajský náčelník Sboru národní bezpečnosti Josef Šohan do zprávy pro ministerstva vnitra a životního prostředí. Svá prohlášení tehdy v centru Brna přečetli divadelníci a studenti.

Pondělní demonstrace ještě nebyla ani ozvučená. „Stál jsem zhruba osmdesát metrů od tribuny a sotva jsem rozuměl," uvedl Mikulka. Už od úterý ale řečníci mluvili na ozvučeném náměstí.

Ve středu dvaadvacátého, vzniklo Občanské fórum Brno. Improvizované společenství, které chtělo jednat o novém demokratickém uspořádání. „Na rozdíl od Prahy jsme sestavili skupinu včetně zástupců stávajících politických stran. Chtěli jsme jednotu od samého počátku," vzpomíná disidentka Hana Holcnerová.

Postupně se k Brnu připojovala v protestech i okresní města. První byla Břeclav, kde se první demonstrace konala už čtyřiadvacátého listopadu. Studenty podpořili i pracovníci továren, například ze Zbrojovky nebo Lachemy.Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci.

Každodenní demonstrace na náměstí Svobody ale nebyly jediné. Například jedenadvacáteho listopadu asi tři tisíce lidí obsadily budovu brněnského soudu, který rozhodoval o osudu vězněného Petra Cibulky. Demonstranti uspěli a soud trestní stíhání zastavil.

Protesty v Brně pokračovaly až do generální stávky sedmadvacátého listopadu. „Jsme přesvědčeni o tom, že vaše účast ve stávce je nezbytná, pokud chceme, aby byly urychleně zahájeny změny, o které usiluje drtivá většina našeho národa," vyzvali studenti brněnských vysokých škol dělníky.

V archivu bezpečnostních složek Kanice se zachovala zpráva SNB, podle které se generální stávky v Brně zúčastnilo asi sto tisíc lidí. Kdo se neúčastnil přímo, alespoň symbolicky podepsal společné prohlášení.

Co psala Rovnost před 25 lety: Smrt mladíka? Byla to fáma

Brno, Praha - Na páteční demonstraci nikdo nezemřel, ani nebyl vážně zraněn. Západ šíří nepravdivé zprávy. I o tom informovala Rovnost v pondělí 20. listopadu 1989. Událostem tohoto dne se věnuje další díl seriálu Co psala Rovnost před 25 lety.

Redakce informovala své čtenáře, že zahraniční média měla zkreslené informace o tom, co se v Praze před několika dny odehrálo. Za strůjce těchto falešných zpráv byli označeni lidé kolem Charty 77, konkrétně Petr Uhl.

Právě on údajně předal informaci o mrtvém studentovi Rádiu Svobodná Evropa. „Obracíme se proto na celou občanskou společnost s naléhavou výzvou, aby nepodporovala šíření těchto fám. Jde o záměrnou manipulaci s vědomím lidí a vyvolávání emocí a nepřátelských nálad," citovala Rovnost slova ministra vnitra.

ANEŽKA PŘIKRYLOVÁ

TOMÁŠ KÁRA

Autor: Redakce

20.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
5 4

Lékárny nelegálně vyvezly léky za 149 milionů korun

Zemětřesení zasáhlo opět Itálii, padají i laviny
AKTUALIZOVÁNO
9

Zemětřesení v Itálii: lavina zasypala hotel, je v něm „mnoho mrtvých“

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Praha - Krajský soud v Praze v pondělí vrátil k došetření druhou větev kauzy bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha. Napsala to dnes Mladá fronta Dnes (MfD), které to sdělila mluvčí krajského soudu Pavlína Bočková. Důvody rozhodnutí mluvčí odmítla uvést s tím, že musí být nejprve doručeno účastníkům řízení. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies