VYBRAT REGION
Zavřít mapu

AZ Tower po dvou letech? Zbyl v něm pouze jeden volný byt

Brno – Dva roky od otevření oslavila minulý týden nejvyšší budova v republice. Třicetipatrové 111 metrů vysoké věži AZ Tower v brněnských Štýřicích se daří. Obsazené jsou všechny byty kromě jednoho, kanceláří je volných zhruba čtvrtina.

2.7.2015
SDÍLEJ:

AZ Tower v Brně.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Tvůrce myšlenky stavby je brněnský developer Properity. Její majitel Jiří Maršálek je spokojený. „Samozřejmě, že absolutně spokojení bychom byli se stoprocentní obsazeností. Ale v případě bytů momentálně jednáme se zájemcem o poslední volný byt a pokud srovnám další ostatní kancelářské budovy v Brně s naší, určitě máme velký důvod ke spokojenosti," pochvaluje si Maršálek.

Uvedl, že hlavní důvod úspěšnosti jsou technologie, způsob výstavby a jedinečnost. Třicetipatrovou věž za osm set milionů korun navrhli architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka. „Původně jsme navrhli jednodušší tvar. Dvě rovné desky, které jsme naklonili. Nakonec zůstala jedna ohnutá," vysvětlil Křivinka.

AZ Tower navrhli jako nízkonákladový. Zdroj elektrické energie jsou fotovoltaické panely, které pokrývají výtahovou šachtu. Budovu ochlazují nebo vytápějí tepelná čerpadla s třicetimetrovými energetickými pilotami v zemi.

Brněnský mrakodrap za osm set milionů korun už získal řadu nejrůznějších ocenění. Předloni se stal stavbou roku Jihomoravského kraje a v mezinárodní porota jej zařadila na deváté místo v soutěži světových výškových staveb Empirie Award.

Maršálek považuje lokalitu v takzvaném brněnském Manhattanu za ideální pro tento typ budovy. „Jsem přesvědčený o tom, že kancelářské budovy by měly splňovat dobrou dopravní dostupnost a být mimo obydlenou zónu, ale přesto v jejím dosahu," myslí si Maršálek.

Jak dodal, AZ Tower svým významem do lokality zapadá. „Celá tato lokalita, kde jsou soudy, pošta či kancelářské budovy, je pro ně vhodná, protože má dobré dopravní napojení na dálnici a na centrum a blízko zastávku hromadné dopravy. Proto už dříve město rozhodlo, že tato oblast by měla být kancelářská," sdělil Maršálek.

Budovu ocenil také architekt Ivan Ruller. „Je unikátní nejen díky tvaru, ale také použitými technologiemi," uvedl. Dodal ale, že lokalita je neuspořádaná. „O Heršpické ulici se říkalo, že to bude vstupní brána do města. Není to ale důstojný vjezd do Brna. Mluví se o Jižním centru, ale když je tu investiční možnost, domy se stavějí jinde a úplně jinak, než podle záměru," tvrdí Ruller.

Autor: Věra Sychrová

2.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies