VYBERTE SI REGION

Bezdomovci v mrazech plní centra. Někde smí zůstat i přes den, jinde spí na zemi

Brno - Noclehárny a noční krizová centra pro bezdomovce jsou téměř obsazené. Lidé bez domova proto během chladných dnů hledají teplo v podchodech nebo na nádražích.

6.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Chladné počasí a sníh nekomplikuje v posledních dnech život jen řidičům. Každý rok se je snaží přečkat také brněnský bezdomovec Petr Mareš. „Když je velká zima, je nepříjemné spát venku. Přespat proto chodím do nočního krizového centra nebo noclehárny. Venku ale občas zůstanu, to když nemám peníze," řekl Mareš.

Lidé bez přístřeší mohou v Brně přespat na několika místech. Na výběr mají z azylových domů, nocleháren a nočních krizových center. Ty se odlišují dobou, po kterou mohou v zařízení setrvat.

Azylové domy slouží dlouhodobě a lidé v nich mohou zůstat až jeden rok. Noclehárny a krizová centra jsou jim dostupná jen přes noc. „Zajišťujeme noclehárnu v ulici Bratislavská, kde mohou bezdomovci přespat. Ráno však musí místnost opustit," vysvětlil Petr Šimon z Charity Brno.

Srovnání možností pro bezdomovce
- Za pobyt v azylovém domě zaplatí bezdomovci osmdesát korun za osobu na den. Za byt je to o deset korun více. Lidé zde mohou zůstávat i přes den po dobu jednoho roku.
- Za noclehárny, které provozuje Armáda spásy a charita, zaplatí lidé bez přístřeší třicet korun za noc. Ty, které provozuje město, stojí padesát korun za noc. Ráno však musí zařízení bezdomovci opustit.
- Noční krizová centra jsou pro bezdomovce zdarma. Nemají tu však zajištěné postele.

Noclehárna má kapacitu čtyřiatřicet míst a poskytuje lůžko, hygienické zázemí a odborné sociální poradenství. Za přespání zaplatí bezdomovec třicet korun.

V Brně využívají lidé nocleháren v ulici Bratislavská, Mlýnská a Masná. V Bratislavské najdou také azylový dům s kapacitou třicet lůžek. Ten ale v chladném počasí hlásí téměř plno. „Lidé zde zůstávají i přes den. Cena je osmdesát korun za osobu. Bezdomovci tu však mohou zůstat pouze rok," dodal Šimon.

Velký zájem je také o přespání v Azylovém domě v ulici Cejl. „V současné době máme z šestatřiceti lůžek volné pouze dvě. Lidé mají k dispozici vybavenou kuchyň, jídlo si ale musí donést vlastní," řekla zástupkyně vedoucího Azylového domu Kateřina Vašíčková.

Pokud nemají bezdomovci peníze, mohou využít nočních krizových center. Na rozdíl od nocleháren nemají bezdomovci v centrech postele. Spát musí na zemi. „Vyspí se zde ale v teple a dostanou čaj," uvedl Šimon.

Večeři však nedostanou. Pořadatelé chtějí, aby si pokusili zajistit jídlo sami a krizové centrum zbytečně nezneužívali.

Další centrum provozuje Armáda spásy v ulici Mlýnská s kapacitou devětačtyřiceti míst. „V provozu jsme od začátku prosince do konce února. Pokud klesne teplota mimo toto období pod minus pět stupňů, centrum také otevřeme," sdělil ředitel Armády spásy Ivan Borek.

Bezdomovci, kteří nemají na pobyt v centrech peníze, vyhledávají úkryty, ve kterých se schovávají před zimou. Vybírají si veřejná místa jako nádraží a supermarkety. „Využívají třeba podchodů a míst, kde je topení. Strážníci jim předávají kontakty na sociální služby a azylová centra. Pokud se chovají protiprávně, mohou je i vykázat," vysvětlil mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Problémy s bezdomovci řeší také lékaři, kteří je často ošetřují. „Někdy se dožadují hospitalizace, ke které není důvod. Jindy zase žádají jídlo a pití," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Petra Veselá.

Teploty pod bodem mrazu jsou pro lidi žijící venku nebezpečné. „V posledních dnech se zvýšil počet bezdomovců, kteří požadují ošetření. Nejčastěji mají zápal plic a jsou podchlazení. Mnohdy však volají sanitku kolemjdoucí, kteří nevědí, co bezdomovcům ležícím na ulici je," vysvětlila Veselá.

DAVID VONDRA
EVA BÁRTOVÁ

Autor: Redakce

6.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies