VYBERTE SI REGION

Bijeme na poplach, krize přijde za dva roky, říká ředitel stavební firmy Kaláb

Brno /ROZHOVOR/ - Když začínal jako šéf stavební firmy, neměl v oboru žádné zkušenosti a jeho otázkám se podřízení smáli. Nyní už jedenatřicetiletý Tomáš Kaláb stojí v čele nově vzniklé Asociace brněnských stavitelů a architektů. Kvůli územnímu plánu města. „Čím menší obec, tím snazší a rychlejší domluva. Na malém městě si problémy vyříkáme. V Brně by se musela debata konat v Rondu. Je to golem na mapě jižní Moravy," porovnává.

28.6.2015
SDÍLEJ:

Bijeme na poplach, krize přijde za dva roky, říká ředitel stavební firmy Kaláb.Foto: DENÍK/Attila Racek

Na konci února jste založili Asociaci brněnských stavitelů a architektů, proč?

Největší impulz byla zrušená aktualizace územního plánu Brna. Až díky tomu se poprvé všichni brněnští investoři potkali v jedné místnosti. Nikdy za posledních pětadvacet let se to nestalo.

Proč je pro vás zrušená aktualizace tak velký problém?

Měla to být velká změna územního plánu, která se chystala pět let. Nasála do sebe všechny významné změny. Všichni jsme čekali na její schválení a přijetí. Teď je územní plán zpátky v situaci z roku 2010.

Jak to ovlivňuje vaši práci?

Naši firmu zrušená aktualizace zasáhla výrazně. Některé pozemky jsme koupili právě proto, že změna územního plánu měla nastat, některé i poté. Teď na nich ale nemůžeme stavět.

Jaké to je, komunikovat v asociaci s bývalými rivaly?

Původní záměr byl spojit jen největší developery v Brně. Proto je nás pouze jedenadvacet. V celkovém podílu stavebních aktivit ve městě zastupujeme tak sedmdesát procent všech stavitelů. Když se bavíme i s jinými investory, kteří nejsou našimi členy, oceňují, že podobná organizace vznikla. Takže přemýšlíme, že bychom nabrali i další členy.

Víte o podobné asociaci z jiných měst?

Přímo nás inspirovala podobná asociace z Bratislavy.

Jak tedy funguje v současnosti komunikace mezi stavebními firmami?

Rivalita tu byla a samozřejmě zůstává. Od té doby, co jsme asociaci založili, byla například vypsaná veřejná soutěž na jeden městský pozemek a tam jsme se stejně jako dřív téměř porvali. Nemá smysl se na čemkoli předem domlouvat, protože v tu chvíli každý hájí zájmy své firmy. Zatím to děláme tak, že moje asistentka, zároveň i tajemnice asociace, všechny o jednáních a dohodách informuje e-mailem. A stačí to.

Nebojíte se, že vás spojila pouze aktuální situace kolem územního plánu a rivalita nad spojenectvím nakonec převládne?

Spojenectví má víc poloh. Zrušená aktualizace sice byla impulz, ale v historii Brna po roce 1989 to není pro developery neznámá situace. Je to jen další krok do neznáma. Teď už spíš cítíme, že tu káru musíme trochu potáhnout i my, aby město mělo nový územní plán třeba v roce 2025. Zní to šíleně, na druhou stranu je to ambiciózní termín. Zároveň jsme ale spíš uživatelé územního plánu a při jeho tvorbě chceme zastávat poradní hlas. V první řadě podobu města určují jeho zastupitelé a obyvatelé.

Jak jste se jako jeden z nejmladších členů asociace dostal na post předsedy?

Nejsem jediný. Ve správní radě jsou ještě další dva podobně mladí lidé. Je to i tím, že mám ještě naději, že dokážeme něco změnit a dožijeme se toho. Starší členové už trochu rezignovali. Post na mě zároveň i trochu zbyl. V podstatě jsem byl jediný, kdo to byl ochotný dělat.

Vadí vám označení developer? Často ho lidé vnímají hanlivě.

Je to logicky spojené s tím, co se tu dělo v minulých letech. Proto se kloníme spíš k označení stavitel, které se používalo za první republiky. Zároveň si uvědomujeme, že developerské projekty, které kazí Brno, vznikly proto, že jsme špatně komunikovali s obyvateli. Jako asociace chceme pořádat různé debaty o tom, co se v Brně vůbec bude dít.

Bijeme na poplach, krize přijde za dva roky, říká ředitel stavební firmy Kaláb.

Co je cíl asociace?

Pro tento rok vytvořit nějakou spolupracující platformu. S primátorem jsme se bavili o možnosti sestavení pracovní skupiny pod záštitou rady města, kde budeme mít třeba jednoho člena. Posunutí aktualizace, ať už bude mít jakýkoli název, zpět do života, samozřejmě také uvítáme.

Co musí podle vás nový územní plán obsahovat?

Musíme rozhodnout, jestli jsme spokojení s tím, že Brno má asi čtyři sta tisíc obyvatel a dál neporoste. Případně vyrostou sídliště v přilehlých městech. Nebo jestli chceme Brno trochu zahustit a stát se městem středoevropského významu. Jsme spíš toho názoru, že neupravenou zeleň ve městě, které není vhodná pro parky, má cenu dát k dispozici pro výstavbu.

Co říkáte na vyjádření ministra dopravy, že stavitelé by se měli i finančně podílet na stavbě protihlukových opatření kolem silnic, které sousedí s jejich pozemky?

Například ve Slavkově u Brna či brněnských Maloměřicích, kde naše firma staví, jednáme o nějakém příspěvku na podobná opatření. Je to pro nás daň za to, že místo jak dopravně, tak stavebně zatěžujeme. Vydělají na tom ale i naši zákazníci. Někde se však řešení hledá těžko. Například ve Slavkově u Brna se snažím pomoci Ředitelství silnic a dálnic se stavbou protihlukové stěny, ale východisko nevidím. Na našem pozemku jsme tam postavili protihlukový val.

O které stavby nyní mají vaši klienti největší zájem?

Teď se ukazuje, že období krize pominulo. Cítíme, že se zvedá zájem o byty, především v Brně. Poptávka je i po rodinných domech v Brně, ale tato výstavba je z různých důvodů téměř nereálná. Samozřejmě stavíme i pro různé strojařské firmy či nákupní centra. Pro bydlení bylo Brno vždy zdravé město. Bytová struktura tu měla hlavu a patu. Ale krize v brněnském stavitelství nastane tak za dva roky, kdy se ukáže, že územní plán rozvoji města nestačí. Teď bijeme na pomyslný poplašný zvonec, aby se začalo něco dělat.

Proč podle vás Brňané tak rádi o územním plánování diskutují?

Pořád máme potřebu něco novelizovat a opravovat. Potřebujeme vše mít nejlepší místo toho, abychom se spokojili pouze s dobrým. Přemýšlíme o dokonalosti a nehýbeme se z místa. V Brně se například všechna pravidla dodržují naprosto striktně, protože převládá obava, že se někde udělá chyba.

Co je podle vás největší minus současného územního plánu?

V Brně je hlavní problém s územím kolem řeky Svratky a Svitavy. Oba toky vytvářejí na jihu Brna široké záplavové oblasti. Ačkoli by se tam mohlo město rozrůstat, od roku 2009 se na území vztahují kvůli nařízení kraje jiné podmínky a nelze tam nic postavit.

Může i ke změně tohoto problému pomoci pracovní skupina pod záštitou rady města?

Město a kraj spolu z nějakého důvodu nekomunikovaly a my jsme oběť. Z pohledu Brňana nechápu, proč se zástupci kraje a města prostě nesejdou v jedné místnosti a problémy nevyřeší jednou provždy.

Pozorujete oživení stavebnictví po konci krize?

Ano, ale vidíme, že budeme muset začít stavět jinde než v Brně. V době, kdy všechny ekonomické ukazatele rozvoj podporují, je město samo proti sobě. I zrušenou aktualizací.

Na které lokality mimo Brno se vaše firma zaměřuje?

Teď zrovna stavíme například i v Hodoníně a Mikulově. Velké projekty jsme měli ve Slavkově u Brna. Všeobecně lze říci: čím menší obec, tím snazší a rychlejší domluva. Na malém městě uspořádáme setkání, kde si všechny problémy vyříkáme. V Brně by se musela debata konat třeba v Rondu. Je to golem na mapě jižní Moravy.

Bijeme na poplach, krize přijde za dva roky, říká ředitel stavební firmy Kaláb.

Který projekt vaší firmy je váš nejoblíbenější?

Hned ten první. Se stavebnictvím jsem neměl žádnou zkušenost. V Podolí u Brna jsme stavěli jedenadvacet rodinných domů. Vytvořil jsem si tam tým lidí, kteří se mnou spolupracují dodnes. Vydržel jsem na stavbě i do noci. Bylo to něco nového a vzrušujícího. A to je pro mě stavařina od té doby stále. Díky práci poznám spoustu nových lidí a nových příběhů různých firem a podnikatelů.

Předtím jste měl nějakou zkušenost se stavebnictvím?

Pouze od otce, který firmu založil. Občas mě bral na stavbu nebo jsme si o jeho práci povídali. Nejsem ale vystudovaný stavař, takže jsem se spoustu věcí naučil až na stavbě. Nebojím se zeptat a svými dotazy jsem často vyvolal salvy smíchu našich zaměstnanců. Snad mi od té doby odpustili.

Co vás jako právníka a ekonoma ke stavebnictví přivedlo?

Může za to táta, v dobrém slova smyslu. Nechal mě dělat, co jsem chtěl. Až když jsem končil školu, naznačil mi, že by bylo dobré, kdybych do firmy přišel a pokračoval v tom, co on začal. Studoval jsem v Praze a do Brna jsem se původně nechtěl vracet. Stavbyvedoucí se nikdy neprobudí s tím, že stavba je perfektní. Vždy se někde něco odloupne nebo někam zateče. Každé ráno se začíná s nějakým průšvihem. Člověk tak dostane do žil zvláštní smysl pro humor, že všechno zlé se nakonec dá vyřešit, a to jsem se ve škole nenaučil.

Berete i vy své syny na stavbu?

Zatím moc ne, nechápou, jak můžu stavět domy a většinu času trávit po kancelářích. Byl bych rád, kdyby aspoň jeden z nich chtěl v našem oboru pracovat. Ale násilím je do toho nutit nebudu.

Jaké je to, vedle bytových domů stavět třeba golfová hřiště? Je to zpestření?

Bohužel je to práce jako každá jiná. Záleží na tom, jaký se sejde tým lidí. I na golfovém hřišti se dá pokazit hodně věcí. Hráči jsou vybíraví a trávník musí být kvalitní. Často se také řeší problém se zavlažováním.

Jak se vaše rodina dívá na to, že pokračujete v rodinné stavitelské tradici?

Určitě dobře. Mám dva sourozence a oba jsou stavaři, matka taky. Jsem jediná černá ovce, která obor nestudovala, ale nakonec v něm stejně pracuje.

Jste nějak spřízněný s motocyklovým závodníkem Igorem Kalábem?

Pouze přes motorky. Pomáháme mu se sponzoringem. Dokonce jsme i zkoumali, jestli nemáme společné příbuzné, ale žádné jsme nenašli.

Jak jste se setkali?

Stavěli jsme pro známého, navrhl mi, jestli bychom ho nechtěli už kvůli tomu příjmení sponzorovat. V té době jsem si koupil motorku, tak jsme se spolu byli párkrát i projet. Na okruhu jsem nikdy nejel, ale rád bych si to zkusil.

Bijeme na poplach, krize přijde za dva roky, říká ředitel stavební firmy Kaláb.

Autor: Alžběta Nečasová

28.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies