„Bioodpad nyní třídíme jen za pomoci velkých kontejnerů, které jsou rozmístěné po městě, a odpad svážíme na sběrný dvůr. V nejbližší době ale chceme začít vydávat nádoby na tento druh odpadu. Do rodinných domů to budou popelnice a na sídliště postavíme kontejnery," sdělil starosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík s tím, že radnice chce začít s rozdáváním nádob ve druhé polovině července. Poprvé se má bioodpad vyvážet v srpnu.

Veselská radnice nyní řeší, jak nádoby vydávat. „Buď to bude v hale Služeb města Veselí nad Moravou, nebo půjdeme přímo za lidmi. To by fungovalo asi tak, že vždy upozorníme lidi v určité oblasti a služby města tam dovezou nádoby na autě. Protože je potřeba podepsat smlouvu o výpůjčce, tak nádoby rozdá příslušná pracovnice. Nádoby jsou samozřejmě zdarma," doplnil starosta. O postupu chce radnice obyvatele města informovat prostřednictvím měsíčníku Veselské listy.

Zkušenost se zavedením systému umožňujícího třídění má už za sebou Hodonín. Podle Dity Šprinclové, která má v Hodoníně na starosti odpadové hospodářství, se mezi lidmi v okresním městě zájem o třídění bioodpadu stále zvyšuje. „Skvěle fungují takzvané zvony na bioodpad, které jsou na sídlištích. Lidé už se naučili třídit. Zájem je ale také o kompostéry. Popelnice stále rozdáváme," sdělila Dita Šprinclová.

Možnost třídit i odpad z kuchyně nebo zahrady vítá také Klára Zapletalová z Hodonína. Speciální popelnici mají přes rok. „Je to určitě dobrá věc. Do popelnice dáváme jak odpad z kuchyně, jako jsou slupky od brambor, tak i trávu po sečení zahrady. Vše se přirozeně rozloží," řekla Klára Zapletalová. Obavy z nepříjemného zápachu rozhodně nemá.

Naopak ve Veselí nad Moravou se už podle starosty pochybovačné hlasy ozvaly. Především lidé na sídlištích se podle Miloše Kozumplíka obávají, že problém vznikne hlavně z kuchyňského odpadu.

Veselský bioodpad má vyvážet společnost se sídlem v Kyjově, Ekor, která se stará o odpad pětatřiceti obcí na Hodonínsku. Podle ředitele firmy, kterou vlastní města a obce z Kyjovska, Františka Svobody nařizuje třídění bioodpadu zákon o odpadech. „Nejdéle, tedy čtyři roky, třídí v Stavěšicích a Dambořicích. Ze zkušenosti víme, že lze vytřídit až padesát procent bioodpadu. Ten se pak odváží do kompostáren, kde se změní v hnojivo a vrací se opět do půdy," vysvětlil František Svoboda.

Přístup lidí ke třídění si pochvaluje. Lidé se už podle něj naučili do biopopelnic nedávat to, co do nich nepatří. „Nemá tam co dělat živočišná složka, tedy kosti, maso, vnitřnosti nebo veterinární odpad," vysvětlil František Svoboda.

Problém špatného třídění se podle něj neobjevuje u popelnic v rodinných domech, ale spíše na takzvaných sběrných hnízdech, tedy v místech, kde jsou kontejnery na sklo, papír nebo plasty. „Tam se nám objevují i mrtví králíci nebo kůže z prasete," uzavřel ředitel firmy na zpracování odpadů.