Zaměstnanec technických služeb v Josefově na Hodonínsku bydlel se svou družkou čtrnáct let. Poslední půl rok se ale jejich vztah zhoršil, protože žena začala mít intimní poměr s kolegou z práce. „Její milenec u nás dokonce někdy přespával o víkendech," řekl Ištvánek.

Družka se s však s Ištvánkem nechtěla rozejít. „Doufala jsem, že se změní. Byla jsem s ním už mnoho let a chtěla s ním zůstat i nadále," uvedla Ištvánkova družka a zároveň svědkyně případu.

Potkávali se

Ištvánek se s přítelem své družky často setkával. Nikdy mezi nimi nedošlo k hádce nebo rvačce. „Několikrát jsme se všichni viděli u nás doma. Můj přítel Ištvánka pouze několikrát upozornil, aby se choval lépe a nenadával mi," sdělila soudu družka. Dodala, že Ištvánek často pil a občas ji mlátil.

Osmnáctého července loňského roku seděl obžalovaný v domě své družky a koukal na televizi. Odpoledne přijel poškozený muž, který ženě přivezl cibuli. Povídali si pak spolu v kuchyni a popíjeli alkohol. „Při odchodu za mnou její milenec přišel a začal mi vysvětlovat, jak se mám chovat. Když jsem se otočil, měl zaťatou ruku v pěst a snažil se mě udeřit," řekl obžalovaný.

Poškozený však s výpovědí Ištvánka nesouhlasil. „Nechtěl jsem ho udeřit. Pouze jsem si šel do obývacího pokoje pro pracovní tašku a vestu," kontroval. Poté došlo mezi muži k hádce.

Poškozený řekl Ištvánkovi, že mu družku přebere. Obviněný proto popadl lovecký nůž a bodl milence své přítelkyně do břicha. „Nechtěl jsem to udělat. Seděl jsem u televize a slyšel, jak družka volá, ať mě její přítel nechá. Otočil jsem se a viděl ho, jak se mě chystá napadnout. Vzal jsem proto nůž, kterým jsem krájel jablko a bodl ho," uvedl obžalovaný.

Jeho výpověď se však od příběhu poškozeného liší. „Přišel ke mně a já ucítil velkou bolest. Neviděl jsem, kdy si vzal nůž, ani kdy bodl. Vše se seběhlo velice rychle," sdělil poškozený.

Podle předsedy soudu Tomáše Kurfiřta se nůž později našel v boudě na dvoře vedle domu. O tom, proč měl Ištvánek nůž u sebe, se obžalovaný se svou tehdejší družkou neshodl. „Nůž používal vždy při honech. Měl ho schovaný v botníku na chodbě a na krájení jídla ho nikdy nepoužíval," uvedla svědkyně.

Útok ale neviděla. Přišla do pokoje asi o minutu později a spatřila zraněného přítele padajícího k zemi. „Chtěl si sednout do křesla, ale nedokázal to a v bolestech spadl na koberec. Viděla jsem, jak krvácí a zpanikařila jsem," vypověděla svědkyně.

Chce půl milionu

Poškozený podstoupil tři operace a byl několik dní v umělém spánku. Při útoku ho obžalovaný zasáhl do ledviny, o kterou v nemocnici přišel. „Mám už pouze jednu ledvinu, což mě omezuje. Nemůžu sportovat ani pracovat," vypověděl. Požaduje asi půl milionu korun odškodné.

Soud vyslechl svědkyni a přečetl výpovědi tří lidí. Mezi nimi byli také syn a dcera Ištvánkovy družky, kteří pomáhali při ošetřování poškozeného. „Zachránili mi život. Zavolali sanitku a poskytli první pomoc," uzavřel výpověď poškozený.

Případ nyní prošetří lékař a psychiatr. Soud pokračuje třiadvacátého února. Obžalovanému hrozí za pokus o vraždu až osmnáct let vězení.

DAVID VONDRA