VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brita ubíjí znojemské vedro, bojuje s mluvnicí

Jižní Morava - Získat povolení a práci, kde jim budou rozumět. Najít ordinaci a školku, kde umějí anglicky. Přitom bojovat se základy češtiny a zvykat žaludek na nová jídla. To jsou starosti, které v Jihomoravském kraji čekají na cizince. Přesto je jih Moravy láká. Od roku 2001 se zde jejich počet víc než ztrojnásobil.

25.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK

Mezi téměř čtyřiceti tisíci cizinci na jihu Moravy převládají Ukrajinci. Jejich počet od roku 2001 stoupl o víc než devět tisíc a podle statistik jich zde pracuje víc než Slováků. „Až do roku 2008 totiž rostly počty všech cizinců. Pak se tento vývoj kvůli ekonomické krizi zastavil a teď už zas počty pozvolna stoupají. Srovnání se Slováky je matoucí, protože těch je v kraji spousta neregistrovaných a jejich oficiální počty můžou být daleko vyšší," vysvětlil manažer projektu Brno Expat Centre Jan Kopkáš.

S dalšími kolegy ze sdružení Brnopolis pomáhá cizincům s hledáním bydlení a práce, s právníky radami před podpisem nájemní smlouvy nebo třeba s tlumočením na přepážkách různých úřadů a institucí.

Povinnosti na úřadu

Hosté ze zahraničí musejí řešit potíže a plnit povinnosti, které si místní obvykle ani neumějí představit. „Jakoukoli změnu ve svém životě musejí hlásit na Odbor azylové a migrační politiky. Ten navíc zkoumá, proč cizinci v České republice zůstávají. Nemohou zde třeba být jen proto, že se jim u nás líbí," upozornila vedoucí Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců Veronika Kollárová.

Organizace, kterou vede, pomáhá výhradně cizincům ze zemí mimo Evropskou unii. „V roce 2013 naši klienti pocházeli z víc než sedmdesáti zemí. Byli mezi nimi lidé z Ázerbajdžánu, Černé Hory, Ghany, Haiti, Laosu nebo Sýrie," vyjmenovala Kollárová.

Lidem ze zahraničí nabízí pomoc i Euraxess centrum Brno. Je úzce zaměřené na vědce. „Nyní přicházejí nejčastěji z Indie. Každý půlrok se na nás obrátí asi osmdesát zahraničních vědeckovýzkumných pracovníků," konstatovala Martina Šatinská z centra.

Ke kvalifikovaným pracovníkům, kteří ze zahraničí dorazili na jih Moravy, patří například Angličan Alan Leath, který bydlí ve Znojmě. Ve městě s historickým centrem se mu líbí, ale nesnáší tamní letní teploty. „Třicetistupňové vedro mě ubíjí. Absolutně nejtěžší na pobytu tady je ale česká gramatika," svěřil se cizinec.

Přijel stopem

Na jihu Moravy žije už dvacet let. „Studoval jsem v Anglii ekonomii a nenašel jsem tam práci. Roku 1994 jsem vyrazil stopem do České republiky. Kdybych tu nesehnal práci, plánoval jsem odjezd do Řecka. Pak přišla nabídka pracovat v jazykové škole ve Znojmě," zavzpomínal Brit.

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

25.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies