VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnská Deklarace je lživá, tvrdí historik

Brno, Břeclav /INFOGRAFIKA/ – V sobotu uplyne přesně sedmdesát let od takzvaného brněnského pochodu smrti, který byl součástí vysídlení německých obyvatel z Brna po konci druhé světové války. Dlouhou dobu bylo toto téma ve společnosti tabu. Minulý týden však brněnské zastupitelstvo schválilo Deklarace smíření a společné budoucnosti. V ní stojí, že město násilného odsunu lituje. Deklarace však názorově rozdělila nejen jihomoravské politiky, ale také historiky.

29.5.2015
SDÍLEJ:

Brněnská radnice. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Proti vystoupení brněnského primátora Petra Vokřála se ostře vymezil břeclavský historik Emil Kordiovský. Vadí mu zejména uvádění nepřesných údajů o počtu mrtvých bez ověření faktů. Jiný názor má i na omluvu za vyhnání. „Primátor a další politici opomíjejí historická fakta. Prameny mluví o méně mrtvých, než nyní uvádí do médií. Obecně se rozchází údaje historiků z obou stran hranic. Německy mluvící historikové počty nadsazují, aniž by pro to měli podklady," uvedl Kordiovský. Vokřálovi proto poslal dopis, ve kterém uvádí historická fakta na pravou míru.

Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana měli autoři deklarace spolehlivý zdroj informací. „Vycházeli jsme z výzvy osobností z roku 2000, na které se podílel například Ondřej Liška. Jejím hlavním autorem je historik Jaroslav Mezník," upřesnil Hollan.

Doplnil, že dopis četl. Případnou odpověď však nechá přímo na Vokřálovi. „Byl adresovaný jemu. Odpovědět by proto měl také on," dodal. Vyjádření primátora se redakci nepodařilo získat.

Na stranu Kordiovského se postavil také brněnský historik Vlastimil Schidberger. „Byla to bohužel reakce na květnové události, kdy lidé odhalili závažné německé válečné zločiny. Všichni jednali unáhleně. Není ovšem potřeba se za odsun neustále omlouvat," řekl.

Jedním se sporných bodů, které v dopise Kordiovský Vokřálovi vyčítá, je nepřesný počet obětí. Ty pocházejí například z údajů sudetoněmeckých spolků. „Jejich počty jsou ale nadsazené," poznamenal další z brněnských historiků Jan Břečka. On sám deklaraci neodsuzuje. „Myšlenka není špatná, ale provedení je příliš jednostranné. Je potřeba uctít všechny oběti. Německé i české. Nemůžeme dějiny začínat až v květnu 1945," řekl.

Deklaraci naopak obhajuje například spisovatelka Kateřina Tučková, která se na jejím znění přímo podílela nebo Jaroslav Ostrčilík. Ten je spoluautorem projektu Rok smíření, který připomíná letošní sedmdesáté výročí konce druhé světové války. „Deklarace není omluvou. Je vyjádřením lítosti nad tím, co se stalo. Přímo se vztahuje i k nám, dnešním Brňanům, kteří neseme zodpovědnost za to, aby se tragédie minulého století neopakovaly," zdůraznil Ostrčilík.

Fakta o odsunu.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE


ROZHOVOR S HISTORIKEM EMILEM KORDIOVSKÝM SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.

Autor: Hana Florianová

29.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies