VYBERTE SI REGION

Brněnská Deklarace je lživá, tvrdí historik

Brno, Břeclav /INFOGRAFIKA/ – V sobotu uplyne přesně sedmdesát let od takzvaného brněnského pochodu smrti, který byl součástí vysídlení německých obyvatel z Brna po konci druhé světové války. Dlouhou dobu bylo toto téma ve společnosti tabu. Minulý týden však brněnské zastupitelstvo schválilo Deklarace smíření a společné budoucnosti. V ní stojí, že město násilného odsunu lituje. Deklarace však názorově rozdělila nejen jihomoravské politiky, ale také historiky.

29.5.2015
SDÍLEJ:

Brněnská radnice. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Proti vystoupení brněnského primátora Petra Vokřála se ostře vymezil břeclavský historik Emil Kordiovský. Vadí mu zejména uvádění nepřesných údajů o počtu mrtvých bez ověření faktů. Jiný názor má i na omluvu za vyhnání. „Primátor a další politici opomíjejí historická fakta. Prameny mluví o méně mrtvých, než nyní uvádí do médií. Obecně se rozchází údaje historiků z obou stran hranic. Německy mluvící historikové počty nadsazují, aniž by pro to měli podklady," uvedl Kordiovský. Vokřálovi proto poslal dopis, ve kterém uvádí historická fakta na pravou míru.

Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana měli autoři deklarace spolehlivý zdroj informací. „Vycházeli jsme z výzvy osobností z roku 2000, na které se podílel například Ondřej Liška. Jejím hlavním autorem je historik Jaroslav Mezník," upřesnil Hollan.

Doplnil, že dopis četl. Případnou odpověď však nechá přímo na Vokřálovi. „Byl adresovaný jemu. Odpovědět by proto měl také on," dodal. Vyjádření primátora se redakci nepodařilo získat.

Na stranu Kordiovského se postavil také brněnský historik Vlastimil Schidberger. „Byla to bohužel reakce na květnové události, kdy lidé odhalili závažné německé válečné zločiny. Všichni jednali unáhleně. Není ovšem potřeba se za odsun neustále omlouvat," řekl.

Jedním se sporných bodů, které v dopise Kordiovský Vokřálovi vyčítá, je nepřesný počet obětí. Ty pocházejí například z údajů sudetoněmeckých spolků. „Jejich počty jsou ale nadsazené," poznamenal další z brněnských historiků Jan Břečka. On sám deklaraci neodsuzuje. „Myšlenka není špatná, ale provedení je příliš jednostranné. Je potřeba uctít všechny oběti. Německé i české. Nemůžeme dějiny začínat až v květnu 1945," řekl.

Deklaraci naopak obhajuje například spisovatelka Kateřina Tučková, která se na jejím znění přímo podílela nebo Jaroslav Ostrčilík. Ten je spoluautorem projektu Rok smíření, který připomíná letošní sedmdesáté výročí konce druhé světové války. „Deklarace není omluvou. Je vyjádřením lítosti nad tím, co se stalo. Přímo se vztahuje i k nám, dnešním Brňanům, kteří neseme zodpovědnost za to, aby se tragédie minulého století neopakovaly," zdůraznil Ostrčilík.

Fakta o odsunu.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE


ROZHOVOR S HISTORIKEM EMILEM KORDIOVSKÝM SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.

Autor: Hana Florianová

29.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies