VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Černé skládky mohou obce hlásit i přes internet

Blanensko – Blanensko bojuje s černými skládkami. Vavřinečtí se zapojili do projektu, kde se soustředí informace o nelegálních smetištích.

23.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Švec

Třicet černobílých televizí, pět set ramínek nebo zrezivělé auto. I to jsou lidé schopni odložit v přírodě. Černé skládky se nacházejí po celém Blanensku.

Obec Vavřinec se rozhodla vyrazit do boje s nimi za pomoci moderních technologií. Před dvěma týdny se jako jedna z prvních zapojila do ekologického projektu Zmapuj to, jehož cílem je zbrojit proti nelegálním smetištím po celé České republice. Kdokoliv má tak možnost pomocí aplikace v chytrém telefonu nebo interaktivního webového formuláře nahlásit objevenou černou skládku nebo přeplněné kontejnery. Navíc obci, která se do mapování přihlásí, dojde elektronickou poštou upozornění o každém takovém místě na jejím katastru. Může tak hned zareagovat a odpad zlikvidovat.

„V obci máme sběrný dvůr, po zimě uklízíme příkopy a celkově se snažíme udržovat obec i přírodu v čistotě. Díky novému projektu tak budeme moct služby ještě více zefektivnit," vysvětlil starosta Vavřince Miloslav Novotný důvody, proč obec zaregistroval. I ve Vavřinci se totiž černé skládky občas objevují.

Do aplikace se zatím zaregistrovalo kolem dvaceti obcí. Uživatelé nahlásili přes sedmnáct set nelegálních skládek, z nichž byly přibližně čtyři stovky uklizeny. „Ochranou životního prostředí se zabýváme řadu let. Tento projekt vznikl kvůli zviditelnění problematiky černých skládek, která se musí řešit. Také dáváme možnost veřejně upozornit na obce, které skládky uklízí," přiblížil jeden z provozovatelů Miroslav Kubásek. Další myšlenkou projektu je to, že když se včas nahlásí a odklidí malá skládka, zabrání se jejímu rozrůstání a pak zbytečným nákladům na úklid velkého množství odpadu.

Odpadky v lese, v silničních příkopech, na ulicích.Ve městech i vesnicích. Nelegální smetiště jsou zkrátka všude. „Nedá se říct, kde jich je nejvíc. Postupně se objeví v každém městě i vesnici. I když je to nepochopitelné, protože každý občan platí poplatek, v rámci kterého má zajištěnou likvidaci veškerých odpadů," řekl vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný, do jehož správy spadá celkem třiačtyřicet obcí. Když se o skládce dozví, tak pracovníci odboru situaci řeší s vlastníky pozemku, kteří jsou podle zákona povinni ji zlikvidovat.

Tresty za tyto přestupky však bývají výjimečné. „Pokud nejsou na místě svědci, je velmi problematické dokázat, kdo odpadky vyhodil. V případě zjištění pachatele dostane viník pokutu. Nenajde-li se, musí vše uklidit majitel pozemku," dodal Konečný.

V případě veřejného prostoru znečištění řeší odbor, případně konkrétní obec. „Ročně vynakládáme asi sto padesát tisíc na likvidaci černých skládek," přiblížil Radomír Plšek z odboru komunální údržby Blansko. „Momentálně nás však nejvíce trápí, že lidé nevyužívají sběrné dvory a odkládají do kontejnerů věci, které tam nepatří," povzdechl si Plšek.

Pomocí jsou nejrůznější iniciativy a organizace, které se zaměřují na hromadný úklid určitých oblastí. Jsou jimi například Školní lesní podnik Křtiny nebo Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. „Na našem území provádíme pravidelné kontroly, máme zřízenou ochrannou službu. Skládky odklízíme do objednaných kontejnerů a poté je firmy likvidují. Vše je na naše náklady," řekl zástupce ředitele Školního lesního podniku Křtiny Pavel Mauer. Ročně tak uklidí řádově desítky nelegálních úložišť. Počet může přejít i do stovek. „Záleží, jak se to vezme. V podstatě i jedna PET láhev vyhozená v lese může být začátkem černé skládky. Stal se nám i případ, kdy do lesa někdo vyvezl třicet černobílých televizorů, pět set ramínek nebo staré zrezivělé auto," dodal Mauer. Aby lidem vyvážení odpadu do lesa ztížili, nainstalovali na řadě míst závory. I nadále však lidé věci vyhazují buď u závor, nebo na krajích lesa. Tam je však odhalení i úklid snazší než hlouběji v lese.

Bohaté zkušenosti s úklidem odpadků mají v Moravském krasu. „Už asi dvacet let každé jaro organizujeme jarní úklid, při kterém naplníme několik velkých kontejnerů odpadu. Pomáhá nám mnoho dobrovolníků, obcí, školní lesní podnik. Náklady platí sponzoři," řekl vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka.

Podle Mauera jde o společný boj. „Životní prostředí je v okolí Brna nadstandardní nejen, co se týče krásy, ale i zdraví lesních porostů. Měli bychom si toho vážit a dělat maximum pro to, aby to tak bylo i nadále," uzavřel Mauer.

KRISTÝNA ŽIVNÁ

Autor: Redakce

23.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies