VYBERTE SI REGION

Černé skládky: na vině je často lenost a lakota

Jižní Morava - Hromady stavebního odpadu válejícího se okolo silnice z Brna na Blanensko zaujaly před nedávnem tamní obyvatele. Kdo černou skládku na ploše stovek metrů čtverečních mezi Lelekovicemi a Kuřimí na Brněnsku založil, zatím nikdo neví. Odpadků ale stále přibývá. Černé skládky jsou na jižní Moravě velký problém.

26.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Věra Pajková

Podle odborníka na tuto problematiku Aristida France nelegální skládky vznikají především kvůli lenosti lidí a touze drobných podnikatelů z okrajů měst po úsporách. „Přestože často vznikají sběrné dvory a lidé mají možnost použité spotřebiče bezplatně vrátit, jsou líní odpad někam odvézt. Je pro ně snazší odpadky odhodit někde poblíž bydliště u cesty. Neuvědomují si, že tím ubližují přírodě a tím pádem v důsledku i sobě," myslí si Franc.

Chybí kontrola

Odborník varuje, že poslední dobou černých skládek na jižní Moravě přibývá. „Chybí totiž kontrola v terénu. Úředníci mají chodit například za drobnými podnikateli a ptát se jich, kam vyvážejí odpad. Pravděpodobně na to úřadům chybějí lidé, nemají na takovou práci čas. Pouze statistické zkoumání vzniku černých skládek ale nestačí," upozornil Franc.

Podle něj mohou předejít vytváření černých skládek také obyvatelé. „Když jim firma opravuje dům, měli by od ní chtít potvrzení o tom, že odpad legálně likviduje," poradil odborník.

Proti černým skládkám bojují také zastupitelé obcí a měst. Ročně je totiž likvidace nelegálního odpadu stojí statisíce korun. „V Brně máme osmatřicet sběrných dvorů, to je nejvíc v České republice. Obyvatelé města se tam mohou zbavit odpadu zcela zdarma. Na některých místech, kde vznikaly skládky, město nechalo nainstalovat zábrany jako závory, zemní val nebo oplocení," informovala mluvčí brněnského magistrátu Soňa Haluzová.

Ve Znojmě se snaží skládkám předcházet tím, že problematická místa častěji kontrolují strážníci. „Pokud někde skládka vznikne a pachatele strážníci vypátrají, jde o přestupek proti veřejnému pořádku," upozornila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Dodala, že pachatel může dostat na místě od členů hlídky blokovou pokutu ve výši až tisíc korun. Kvůli vyšší škodě ale tyto přestupky většinou projednávají úředníci. „Soukromníky můžou potrestat pokutou až do výše padesáti tisíc korun. Podnikatelé a firmy mohou ale dostat pokutu až padesát milionů," varovala mluvčí magistrátu Haluzová.

Mapování v terénu

Zastupitelé se také snaží spolupracovat s různými ekologickými organizacemi, které černé skládky na jižní Moravě mapují pomocí informací od místních. „Na serveru www.zmapujto.cz jsme za rok dostali přes dva tisíce tipů na místa, kde černé skládky objevili. Tyto informace předáváme úředníkům, aby problém mohli dál řešit," pochválil aktivitu obyvatel odborník na odpady Franc.

Mnoha lidem se totiž stoupající počet černých skládek také nelíbí. „Utrhl bych ruce tomu, kdo je zakládá. Co za sebou necháváme, je odkaz naší budoucí generaci. Chovejme se tak, aby se za nás naše děti nestyděli," vyzval například Radim Stibůrek z Mikulčic na Hodonínsku.

Viníci se styděli sami před sebou
Šakvice - Byla to až tragikomická situace. Muž zatelefonoval na mobil starostky Šakvic na Břeclavsku Drahomíry Dirgasové, že někdo vyložil u obce hromadu pneumatik a vznikla tak černá skládka. Nakonec vyšlo najevo, že viník je sám volající. „Měl hodinu na to, aby nepořádek uklidil," říká starostka.

Vedení obce, která získala titul jihomoravské Vesnice roku 2013, se s černými skládkami potýkalo několik let. Pomoci má mimo jiné nový sběrný dvůr, který Šakvičtí zprovoznili v polovině března. Stál skoro pět milionů. Problém se skládkami ale nezmizel. „Situace se zlepšila, ale pokoj nemáme," upozorňuje žena.

Hromady nepotřebných věcí se objevovaly u přehrady, v keřích a podobně. Čištění obecní pokladnu stálo desítky tisíc. „Kvůli tomu jsme zřídili několik sběrných míst na sklo, plast a textil. Poté jsme zavedli i pravidelný měsíční svoz pro lidi, kteří plast odložili před dům," vypráví žena.

Přesto někteří lidé odpadky dál vozili do přírody. Tam, kde byl problém dlouhodobý, nechala Dirgasová s kolegy vysadit stromy. K těm už si něco dovolí pohodit jen málokdo. „Často nás na černé skládky upozorňují myslivci. Ihned tam posílám na úklid zaměstnance obce. Je potřeba to udělat okamžitě, protože jakmile je někde jen trochu nepořádku, je daleko snazší tam něco přisypat než házet do uklizeného," je přesvědčená Dirgasová.

Podle ní byl poměr viníků vyrovnaný. Polovina z nich měla trvalé bydliště v Šakvicích, zbytek byli přespolní. Na policii se Šakvičtí nikdy neobrátili, přesto několik viníků odhalili. „Největší trest pro ně byl, že se styděli sami před sebou," tvrdí starostka.

Pro zvětšení rozklikněte.


Autor: Michaela Římanová

26.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
18 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
18 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies