VYBERTE SI REGION

Cesta ve tmě. V Blansku soutěžili nevidomí a jejich psi

Blansko /REPORTÁŽ/ – Klapky na oči, do ruky bílou hůl a jít. To si v pátek v centru Blanska zkouší například šestnáctiletá Aneta Šiklerová. „Není to příjemné, cítila jsem se nejistě," hodnotí dívka. Co pro ni byla chvilková nepříjemnost, je pro nevidomé každodenní realita. Vypořádat se s ní jim mimo jiné pomáhají vodicí psi. A právě s nimi v pátek v Blansku soutěžili při už dvanáctém ročníku klání nazvaného Cesta ve tmě.

25.4.2015
SDÍLEJ:

V Blansku se v pátek uskutečnil dvanáctý ročník soutěže pro nevidomé a vodicí psy Cesta ve tmě.Foto: DENÍK/Leona Paroulková

Akci pořádá brněnská Škola pro výcvik vodicích psů a blanenská odbočka Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Na trasu postupně vyráží dvacet soutěžících. „Zájemců máme mnohem víc, ale z organizačních a časových důvodů je dvacet maximum," vysvětluje hlavní rozhodčí Milan Dvořák, který pracuje jako cvičitel vodicích psů. Trasa vede centrem Blanska, je každý rok jiná a soutěžící ani jejich psi předem nevědí, co je na ní čeká. „Pes musí třeba označit chodník, přinést předmět, na povel odbočit vlevo či vpravo, upozornit na vysokou překážku. Každý cvik bodujeme," přibližuje Dvořák.

Po Rožmitálově ulici se vydává na trasu například jednatřicetiletý Jan Balák z Předklášteří u Tišnova s fenkou německého ovčáka Nancy. Ta na jeho povel pod dohledem Milana Dvořáka sedá, lehá, přinese balíček papírových kapesníků, a když jí to páníček přikáže, poslušně čeká. „Na soutěži jsme podruhé, chci se dozvědět, jaký jsme za uplynulý rok udělali pokrok. Jsem spokojený, myslím, že to Nancy docela šlo," usmívá se muž, který nevidí něco přes dva roky po nepovedené operaci. „S vodicím psem je všechno o tisíc procent lepší než bez něj," má jasno.

Velký pomocník

Osmašedesátiletá Zdeňka Jeřábková téměř nevidí od svých devíti let. O zrak ji připravila nemoc. Chuť do života jí to ale nevzalo. Na soutěž do Blanska přijela s fenkou labradorského retrívra Elzou z Majdaleny u Třeboně už počtvrté. „Moc se mi zde líbí, potkám zde dlouholeté kamarády a seznámím se s novými lidmi. Soutěž s Elzou asi nevyhrajeme, u nás ve vesnici není tak zvyklá na chodníky a přechody, ale s jejím výkonem jsem spokojená," hodnotí žena. Elza je její třetí vodicí pes. „Už si to bez psa neumím představit. Pomáhá mi hlavně, když jedu někam, kde to moc neznám, díky němu mohu v podstatě kamkoliv. Je to i můj kamarád a společník, když je mi někdy smutno. Ale já se snažím žít naplno, mám spoustu kamarádek, syny, vnoučata, a dokonce už i pravnoučata. Někteří lidé jsou na tom mnohem hůř, vždyť já jenom nevidím," usmívá se žena, která šestatřicet let pracovala jako telefonistka. Když kvůli automatizaci musela v práci skončit, udělala si masérský kurz. „Do práce občas chodím ještě i teď," dodává Jeřábková.

Na soutěž se přišla podívat i dvaapadesátiletá Zdenka Stejskalová z Jabloňan. „Jsem tady s fenkou Teylou, ale mám ji teprve krátce, takže nesoutěžíme. Ovšem akci jsme si nenechaly ujít," říká žena, na kterou doma čeká ještě labradorka Gina. „Ta mi pomáhala osm let, ale teď už je v důchodu, takže její práci nahradí Teyla. S vodicím psem je všechno jednodušší, díky němu můžu cestovat a nemusím jen sedět doma," říká Stejskalová.

V doprovodném programu se švihadly vystupují například děti ze Základní školy Dvorská. Zájemci si mohou vyzkoušet, jaké to je s klapkami na očích chodit nebo poznávat různé tvary, děti vykreslují obrázky psů. „Představujeme zde i různé pomůcky pro nevidomé, chceme veřejnosti ukázat, co všechno děláme a nabízíme. Soutěží se pro radost, účastníci to berou hlavně jako příležitost pro setkání při příjemné akci," dodává předsedkyně blanenské odbočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Věra Peterková.

Autor: Leona Paroulková

25.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies