Farmářské geny se však nakonec nezapřely a v roce 2008 za pomoci manžela rozjela svou vlastní farmu. „S příchodem dětí jsem se začala mnohem víc zajímat o zdravou výživu. Všímala jsem si, že potraviny v obchodech nejsou až tak kvalitní, což mi vadilo. Tatínek mi do začátku dal dvě kozy a já začala dělat první sýry. Postupem času jich přibývalo a dnes už jich mám třicet. Kromě toho mám i prasata a slepice, krávu i telátko," vyjmenovává.

Zemědělství se však rozhodla pojmout stylově. Její růžovobílá farma se mezi ostatními zemědělskými podniky opravdu vyjímá. A to bylo cílem. „Právě proto, jak jsem měla hospodářství spojené s ošklivým prostředím a špínou, chtěla jsem přesně něco opačného. Aby lidé viděli, že farmář nemusí chodit ušmudlaný a ve starém oblečení a celý den koukat na jednotvárný tmavě zelený nátěr, ale může si prostředí upravit tak, aby se mu v něm líbilo. A funguje to. Když už z dálky vidím ty jasné barvy, do práce se těším," vysvětluje sympatická blondýnka.

Nejde ji přehlédnout ani na farmářských trzích. Obyčejný dřevěný stánek má omotaný růžovou látkou a ve stejné barvě má i termosku s pitím, malou kasičku, dokonce i kalkulačku. Teď však pozornost poutá i jinak. V září se stala historicky druhou podnikatelkou roku Vyškovska. Ocenění si váží, rozhodně však v práci nepolevuje. „Do budoucna mám ještě spoustu plánů. Například agroturistiku," usmívá se farmářka.

Už teď mají lidé možnost přijít se na farmu podívat, do budoucna by mohli přespávat v blízké chatce a strávit tam například víkend. „Všichni se dnes někam honí, spěchají. Když jdu pást kozy, je to nádherný pocit a poznám opravdový klid. Chci proto, aby sem mohl někdo přijet, vzít si naše dvě pastevecké border kolie, které jsou perfektně vycvičené od tatínka, stádo a jít s ním na louku," plánuje Moučková, která denně vstává kolem půl šesté ráno a celý den se nezastaví. „Dvě hodiny odpoledne ale mám vyhrazené pro rodinu," zmiňuje Moučková, která se do procesu zahrnujícího nejen dojení koz a výrobu sýrů snaží zapojovat i své dcery.

Jak ale dodává, pouze decentně. „Nechci jít podle vzoru svých rodičů, takže je do ničeho nenutím, abych jim práci nezprotivila. Obě však umí už od tří let dojit a mají k přírodě kladný vztah, za což jsem moc ráda," uzavírá drysická farmářka.

ZUZANA RICHTROVÁ