VYBERTE SI REGION

Chceme cyklostezky, vzkázali Brňané městu v připomínkách k plánu mobility

Brno - Bezbariérové zastávky, lepší ovzduší nebo podpora cyklistů. To je jen zlomek z osmi tisíc připomínek k brněnské dopravě, které lidé za dva měsíce poslali. Do připomínkování plánu mobility brněnského magistrátu se zapojilo asi pět set Brňanů. Nyní poznámky zpracuje magistrátní odbor dopravy.

2.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační: cyklostezkyFoto: VLP

Lidé vyjadřovali mimo jiné zasláním některé z jednatřiceti připomínek předepsaných od brněnských neziskových organizací nebo občanských sdružení. „Nejvíce jim záleží na stavbě cyklostezek hned při opravách silnic. Druhou nejčastější připomínkou je ochrana zeleně ve městě. Třetí nejpožadovanější je zlepšení ovzduší ve městě," sdělila Kristina Studená z neziskové organizace Nesehnutí, které hromadné připomínkování zaštiťuje.

Brňané mohli plán mobility doplnit také vlastními připomínkami. „Záleží jim například na expresních linkách, zachování nádraží v centru nebo odklonu nákladních aut z centra města," dodala Studená.

Včera byl poslední den, kdy lidé připomínky přes webový formulář posílali. Všechny v následujících dnech vyhodnotí úředníci odboru dopravy. „Do měsíce bychom měli připomínky zpracovat. Pracujeme i na návrhové části plánu, aby odpovídal nově schválené vizi mobility. Kompletní plán mají zastupitelé schválit do konce roku," doplnil vedoucí odboru Vladimír Bielko.

plán mobility- nastiňuje charakter dopravy v Brně na desítky let dopředu
- vychází z brněnské vize mobility
- lidé se k němu mohli do čtvrtka vyjadřovat
- do večera se zapojilo 493 Brňanů se 7828 připomínkami k plánu

Podle brněnského urbanisty Aleše Stuchlíka existuje problém v odlišném pojetí plánu a vize mobility. „Vize počítá se snižováním počtu aut ve městě a častějším cestováním lidí hromadnou dopravou nebo na kole. Ale v plánu mobility se počítá s četnými stavbami parkovacích domů pro auta," uvedl Stuchlík.

V aktualizovaném plánu by podle něj měli úředníci vyřešit propojení okrajových částí města s centrem. „I když je Brno spojené už téměř sto let, stále není pospolité. Také by bylo vhodné pracovat na snížení potřeby lidí často cestovat městem. Všechny potřebné obchody nebo úřady by měli mít po ruce," doplnil Stuchlík.

Své tři připomínky v kampani připojila také například Liga vozíčkářů. Její zástupci chtějí bezbariérovou úpravu ulic, zastávek a také jejich zapojování do jednání při navrhování oprav. „S magistrátem už spolupracujeme delší dobu na odstranění překážek v ulicích. Věřím, že naše připomínky se do plánu dostanou," podotkl ředitel ligy Zdeněk Škaroupka.

Se svou námitkou se připojil také Lukáš Němec. „Město by mělo investovat do stavby chytrých semaforů, které by upravovaly časové intervaly pro řidiče i chodce, aby dlouho nečekali," řekl.

Autor: Ema Zezulová

2.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies