VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cyklisté u hranic projíždí dějinami minulých desetiletí

Břeclavsko, Znojemsko /REPORTÁŽ/ – Dřevěná postel, záchod, mříže a figurína zoufalé ženy v roztrhaném oblečení. Zeď plná křížků a jmen. „Návštěvníci se nám tu někdy i rozpláčou," pronese průvodce.

13.9.2015
SDÍLEJ:

Příhraniční cyklostezka na pomezí jižní Moravy a Rakouska míří nejen přes Břeclavsko, ale i přes Podyjí. Nabízí řadu zajímavých cílů. Cyklisté si mohou prohlédnout židovský hřbitov v Mikulově nebo například pozůstatky železné opony v Čížově.Foto: DENÍK/Lenka Nejedlíková

Cyklistu, který k valtickému muzeu dorazil po stezce železné opony, už však jen tak něco nedostane. Na cestě už toho zažil spoustu. Odpočinkem na střídavě rovinaté a kopcovité cestě je mu návrat do druhé poloviny minulého století. K časům, kdy území východního bloku dělil od okolního světa ostnatý drát. A pokusy pohlédnout na něj z druhé strany stály mnohé i život.

Více než deset tisíc kilometrů dlouhá stezka s počátkem na norsko – ruské hranici lemuje také hranice jižní Moravy. Skrz ostnaté dráty lze pohlédnout na přírodu národního Parku Podyjí v Čížově. Železné pozůstatky stojí na svém místě tak, jak je v polovině minulého století postavili. Od obrany před útěky má však ostnatá konstrukce pohov. Slouží totiž jiným účelům. „S těmi dráty mě vyfoť," nese se ženský hlas od postávající skupiny cyklistů.

Po překonání ostnatých drátů, hraničářů a jejich psů je už cesta k rakouské civilizaci hračkou. A to především na kole. Pět kilometrů dlouhá stezka k mostu přes hranici Hardegg totiž vede z kopce. 
V nejmenší vesnici sousedního státu se lze stále cítit trochu jako doma. V tamní hospodě se mluví česky a na stržení opony a opětovné propojení obou světů vzpomínají obyvatelé Hardeggu jako na velkou slávu.

Na cestě mezi C a O

Bílá čára a území označená prvními písmeny evropských názvů obou států na cestě z rakouské vesnice Galgenberg vrátí cyklistu ze „země svobody" zpět do východního bloku. Na bývalé signálce narazí na tématické infopanely, které zvláště „nepamětníky" poučí 
o době uzavřených hranic.

Děsivost doby připomene památník u Mikulova, kde se ze země tyčí třiapadesát kovových stél nesoucích jména 
a data úmrtí. Jména těch, kteří se i přes zákaz rozhodli zeď překonat. Neúspěšně.

Cyklisté po cestě odbočují
i za poznáním více radostných míst jižní Moravy. Za návštěvou Mikulova, zámku a židovské čtvrti, nebo do zámeckého parku či bylinkové zahrádky ve Valticích. Na trase je také město Znojmo, které láká k prohlídce podzemí. Za hranicemi se lze podívat k větrnému mlýnu v rakouském Retzu nebo do sklepní uličky
'v Gal­genbergu.

Na cestě v čase se může cyklista při putování stezkou značenou také jako Eurovelo 13, dostat i do historie dávnější. K dějinám druhé světové války a osudům několika tisíc moravských Židů se dostane návštěvou židovského hřbitova v Mikulově.

Do dob Československa jej zavede návštěva maskovaného pěchotního srubu v Šatově. „Žilo se úplně jinak než dnes. Sám jsem o útěku z Československa přemýšlel. Nakonec jsem si to rozmyslel," konstatuje starší muž a pročítá informační tabule valtického Muzea železné opony vyprávějící o osudech těch, kterým se útěk nezdařil. „Vždyť si to nemůže pamatovat, " vyjádřil nelibost nad horlivým vyprávěním mladého průvodce 
a pokračuje dál do následující místnosti bývalé celnice.

LENKA NEJEDLÍKOVÁ

Autor: Redakce

13.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volební sněm hnutí ANO probíhal 26. února v Praze. Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
40 10

Volby by vyhrálo ANO. Lidovci se STAN by se do Sněmovny nedostali

Ilustrační foto
1

Učitelka ponižuje děti, tvrdí někteří rodiče. Pochybení zjistila i inspekce

Nové varhany pro Svatovítskou katedrálu vytvoří španělská firma, za 70 milionů

Zástupci nadačního fondu dnes ohlásili na Pražském hradě jméno výrobce, který zhotoví nové varhany pro Svatovítskou katedrálu. Bude to varhanářská firma Gerharda Grenzinga. Slavnostního oznámení se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka a kardinál Dominik Duka.

Asadovi vědci se dostali ve Spojených státech na černou listinu

Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu 271 zaměstnanců syrského vládní střediska pro vědu a výzkum. Tvrdí o nich, že zodpovídají za vývoj chemických zbraní pro vládu Bašára Asada.

Francouzi žijící v Česku Le Penové nevěří. Do druhého kola by ji neposlali

Francouzi, kteří v prvním kole francouzských prezidentských voleb volili v Česku, by do finálního souboje poslali středového kandidáta Emmanuela Macrona a republikána Françoise Fillona. Plyne to z výsledků voleb na webu francouzské ambasády v Praze. 

Dočkají se přidání? Marksová žádá nárůst platů v sociálních službách

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhne růst platů v sociálních službách, v přímé péči o 5,1 procenta. Ostatním pracovníkům, jako jsou uklízečky, kuchařky a také vedoucí pracovníci, o 9,4 procenta. Od července by některým platy stouply o víc než 1000 korun měsíčně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies