„Není to pravidelné, záleží na tom, jestli naše firma dostane zakázky, na kterých můžeme pracovat. Stává se, že několik měsíců není nic. Potom se situace obrátí a my máme tolik práce, že máme co dělat, abychom vše stihli v termínu," popsal Jiří, který jezdí na montáže. Po celé čtyři roky pracuje pro stejnou firmu. „V drtivé většině případů se jezdí do Švédska, jelikož jde o tamní podnik, který se soustředí na domácí trh," dodal.

Pokud zrovna není žádná zakázka, vrací se domů, do Vyškova. „Samotné zakázky pak znamenají práci na dobu delší než rok. V takovém případě trávím v zahraničí zhruba šedesát dní v kuse a poté se na čtrnáct dní vracím domů nabrat síly," vysvětlil Jiří.

Co ho na práci láká a co ho v ní drží, jsou samozřejmě peníze. „V západních zemích Unie jsou platy za stejnou práci až několikanásobně vyšší než v Česku," poznamenal.

S řadou mladých lidí, kteří vyjíždějí za prací do zahraničí, se setkává finanční poradce a ekonom Jan Dragon. Podle něj existují tři důvody, proč míří do ciziny. „Chtějí se lépe naučit cizí jazyk, dosáhnout většího osamostatnění a pochopitelně si vydělat," vyjmenoval. Obecně prý lze říct, že za hranicemi dosáhnou zhruba na dvojnásobně vyšší plat za stejnou práci, kterou by vykonávali v Česku.

Práce v cizině však nepřináší jen vyšší výdělek, ale i zkušenosti, které do značné míry můžou ovlivnit osobnost dotyčného. „Velmi často dochází k takzvanému narušení etnocentrismu. To znamená, že člověk zjistí, že určité hodnoty nebo názory, které si nese z vlastního kulturního prostředí, je najednou schopný vnímat z jiného pohledu, což ho pochopitelně osobnostně obohatí. Dokáže se tak zbavit určitých zažitých a neopodstatněných fobií, které se pevně drží třeba ještě jeho rodičů nebo prarodičů, kteří neměli tolik možností pohlédnout na určité věci očima cizince," vysvětlil sociolog Pavel Klvač.

číslo dne
20přibližně tolik klientů z Vyškovska kontaktuje měsíčně úřad práce kvůli poradenství pro práci v zahraničí. Ze všech regionů Jihomoravského kraje jde o nejmenší počet.

Jeden z pohledů, jak práci v zahraničí vnímat, nabízí také perspektiva rodiče. „Já už bych ve svém věku asi nikam nejela, ale syn studuje obor zaměřený na tropy a subtropy, takže přímo směřuje k tomu, že bude pracovat v zahraničí. Jako matka samozřejmě moc radost nemám, budu o něj mít strach. Ale na druhou stranu se podívá po světě a nejspíš si i vydělá o něco víc než tady. I když o to jde v poslední řadě. Hlavní je, že má takovou možnost a je přesvědčený, že ho to bude bavit," svěřila se třeba Marta Trněná.

Odliv pracujících lidí do ciziny má podle Dragona vliv na českou ekonomiku jen v případě, že odcestují mimo Evropskou unii. Takových je ale menšina. Podle údajů Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky se tohoto trendu drží i Vyškovsko. V kurzu je zejména Velká Británie, Rakousko, Německo. V létě pak Španělsko.

Lidé mají zájem hlavně o nekvalifikované a pomocné práce. Tedy práce ve skladech nebo výrobě. „To bývá zejména z důvodu špatné znalosti cizích jazyků. Obyvatelé Vyškovska slyší i na oblast péče o starší lidi a sezonní práce v zemědělství a turistickém sektoru. Evidujeme také zájem o práci v managementu," seznámila s nejoblíbenějšími oblastmi mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Právě Vyškovan Jiří potvrzuje, že lidé dávají přednost spíše dlouhodobějším pracím, kdy často pendlují a pravidelně se vrací domů. O smlouvu na dobu určitou je pak zájem zejména v létě.

Uchazeči o zaměstnání však nemají povinnost hlásit úřadu práce ani dalším českým úřadům odchod za prací do zahraničí. Proto přesná čísla, kolik obyvatel okresu vyjíždí naplnit svou peněženku do zahraničí, neexistují. Lidé z Vyškovska však úřad práce kontaktují kvůli poradenství. „Mají zájem o nabídky zaměstnání v zahraničí nebo potřebují řešit jiné problémy týkající se evropské pracovní mobility. Nejčastěji administrativu související s ukončením zaměstnání v jiném státě a návrat do České republiky," přiblížila Beránková.

Mezi standardní služby, které úřad práce uchazečům nabízí, patří Evropské služby zaměstnanosti, takzvaný Eures. Jedná se o poradenskou a informační síť zaměřenou na evropskou pracovní mobilitu. Poradci mají k dispozici rozsáhlou databázi volných pracovních míst z celé Evropské unie, kde je v současnosti k dispozici přibližně milion a půl volných míst. Poradci Eures působí na krajských pobočkách úřadu práce a na kontaktním pracovišti ve Frýdku-Místku. Na ostatních pobočkách lidé dostanou základní informace o nabídce sítě.