VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dva nadšenci z Břeclavi dojeli na babetách až do chorvatské Puly

Břeclav - Mnohým se to může zdát jako šílený nápad. Nasednout na babety a vyjet na dobrodružnou cestu do Chorvatska. Dvaadvacetiletý Miroslav Hochman a šedesátník Miroslav Fabikovič se nezalekli a na dvou mopedech se vydali vstříc této výzvě. Až do města Pula.

19.7.2014
SDÍLEJ:

Dvaadvacetiletý Miroslav Hochman po příjezdu do Chorvatska. Spolu s šedesátníkem Miroslavem Fabikovičem se nezalekli a na dvou mopedech se vydali z Břeclavi vstříc této výzvě. Foto: Osobní archiv

Miroslav Hochman bydlí v Břeclavi a pracuje jako údržbář v místní firmě. „O motorky se zajímám už od dětství. Babetu jsem chtěl vždycky. Na auto jsem neměl peníze, na velkou motorku zase řidičák," říká Hochman.

Pak si konečně jednu menší pořídil. „Je to klasická dvourychlostní Babetta 210, těch se vyrobilo nejvíc. Je stejně stará jako já," usmívá se.

Později se seznámil s partou milovníků babet a jezdil s nimi na srazy. Padaly nápady na jízdu do různých zajímavých destinací. „Bavili jsme se, že bychom mohli podniknout cestu do Chorvatska. A mělo to ohlas. Hodně lidí se nám smálo, že to není možné, že to prostě nezvládneme," vzpomíná Hochman.

Nápad ale pomalu uzrával. Přes zimu udělali Hochman s Fabikovič na mopedech generálku motorů. Najezdili dva tisíce kilometrů, aby dokázali vychytat veškeré problémy.

Nakonec nadešel den odjezdu. „Vyjížděli jsme v pátek hned po práci. Trasu jsme plánovali až po cestě. Brali jsme to jako dovolenou," popisuje Břeclavan.

První den chtěli přejet nejkratší cestou přes Slovensko do Maďarska, kde by přespali. „Vyhýbali jsme se ubytovnám a hotelům. Spali jsme tam, kam jsme zrovna dojeli. Obyčejně pod širákem," vysvětluje svou cestovatelskou filozofii Hochman.

Maďarsko překonali bez problémů, ale v Chorvatsku jim dělalo potíže značení cest. Ve všech větších městech je směrovky táhly na dálnici, tam však s babetou nesměli. Často to pro ně znamenalo i zdržení o několik hodin.

Cestovali bokem hlavních tahů. „Část trasy jsme jeli pravým chorvatským vnitrozemím. Vesnice tam měly třeba patnáct kilometrů a pět domů. Často jsme viděli budovy pobořené a prostřílené ještě z války, rozbitá auta a poničenou vojenskou techniku. Moc lidí jsme nepotkali, silnice byly prázdné," přibližuje turisticky méně vytížené části Chorvatska Hochman.

Cesta tam a zpět dlouhá 2100 kilometrů jim trvala jedenáct dnů. Po deseti dnech se už oba cestovatelé těšili domů. Posledních pět set kilometrů tak ujeli za jediný den.

A na kolik takové cestování na mopedu vyjde? „Snažili jsme se neutrácet, vařili jsme si sami. Projeli jsme něco přes čtyřicet litrů benzínu. Vyšlo nás to na sedm tisíc," rozebírá Hochman náklady na cestu.

ROMAN DOLEJSKÝ

Autor: Redakce

19.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
14

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Baron Trenck v brněnské Kapucínské hrobce.
11

Legendární baron Trenck: Vědci tvoří 3D model podle mumie

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies