VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsův "rohlík" dostane nová plastová okna. Navzdory doporučení památkářů

Brno – Funkcionalistickou budovu v Kounicově ulici, kterou navrhl Bohuslav Fuchs, čeká rekonstrukce. Mimo jiné při ní dělníci vymění stávající okna za plastová, s čímž nesouhlasí památkáři.

30.5.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Rekonstrukce budovy známé jako "rohlík", ve které sídlí Univerzita obrany, začala letos v dubnu, a skončí v dubnu příštího roku. „Dělníci opraví fasády, okna a dveře, a zrekonstruují elektroinstalaci ve třetím, čtvrtém a pátém patře budovy. Také se doplní kamerový systém nebo vymění chladící jednotky," popsal opravy mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Celkové náklady na rekonstrukci jsou přibližně šestačtyřicet milionů korun. „Investorem stavby je správce objektu, tedy armádní Agentura hospodaření s nemovitým majetkem. Univerzita obrany je pouze uživatelem objektu," zdůraznil Šidla.

Investor na jednání týkající se plánovaných oprav budovy přizval zástupce odboru památkové péče brněnského magistrátu i Národního památkového ústavu. Ti mohou na vývoj oprav dohlížet na pravidelných kontrolních dnech, a k rekonstrukci kvůli historické hodnotě budovy vydali několik doporučení. „Jedním z nich bylo i doporučení týkající se výměny oken, ve kterém jsme zdůraznili, aby nová okna byla analogií původních, tedy aby měly dřevěné rámy se stejnou barvou," uvedl vedoucí magistrátního odboru památkové péče Martin Zedníček.

Historie budovy
– Navrhl ji architekt Bohuslav Fuchs
– Rohlík dělníci postavili v letech mezi léty 1936 a 1937
– Stala se sídlem Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko
– Za druhé světové války v budově sídlil německý wehrmacht

Investor však zvolil okna plastová. „Nynější okna jsou kvůli svému stáří již nevyhovující. Výběr plastových oken souvisí se současnými finančními možnostmi investora," podotkl Šidla.

Nahrazení současných oken plastovými se památkářům nelíbí. „Plastová okna považujeme za nevhodné. Mají bílou barvu, čímž se vymykají doporučení, které jsme vydali," poznamenal Zedníček.

Památkáři ale nemají žádnou možnost, jak osazení plastových oken na Rohlík zabránit. „Budova není prohlášena kulturní památkou, tudíž Národní památkový ústav nemůže rekonstrukci nijak ovlivnit. Jedinou formou památkové ochrany, kterou budova má, je, že se nachází v ochranném pásmu brněnské městské památkové rezervace, čímž její úpravy podléhají jisté regulaci ze strany magistrátního odboru památkové péče. Výměna oken však do této regulace nepatří," uvedl ředitel Metodického centra moderní architektury v Brně Národního památkového ústavu Petr Svoboda.

Podle něj výzor oken patří k základním hodnotám každé budovy. „Plastová okna kvalitní meziválečné architektuře nesvědčí. Obzvláště v době, kdy lze s podobnými náklady pořídit dřevěná špaletová okna. Zodpovědný vlastník historické budovy jistě nemá zájem zničit její hodnoty," podotkl odborník.

Podle Šidly se při rekonstrukci dbá na historickou hodnotu budovy, která je výraznou stavbou brněnské meziválečné architektury. „Výrazem citlivého přístupu k opravám je výměna nepůvodních copílitových stěn v zadní části budovy za okna původního vzhledu, nebo dodržení původní barvy fasády. Budova také nově bude mít centrální klimatizační systém, díky čemuž z ní zmizí rušivé klimatizační jednotky na straně objektu u Björsonova sadu. Také jsme upustili od plánu na zateplení stavby," poznamenal Šidla.

Budova Rohlíku vznikla v roce 1937 jako vojenské velitelství. „Za druhé světové války měl v budově sídlo německý wehrmacht, po roce 1945 další vojenská velitelství. Od roku 1951 v ní sídlila Vojenská akademie Antonína Zápotockého," popsala využití budovy na internetové encyklopedii dějin města historička Barbora Loskotová.

Od roku 2004 Rohlík využívá Univerzita obrany. „Je sídlem rektorátu univerzity, děkanátu a kateder Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií," nastínil současné využívání budovy Šidla.

Podle odborníků ve městě již mnoho funkcionalistických budov poničily různé stavební úpravy, jako třeba zateplování. „Metodické centrum meziválečné architektury v Brně nyní připravuje publikaci, která bude vodítkem zejména pro výměny oken uvnitř památkových zón. Vydáme ji pravděpodobně na konci letošního roku," řekl Svoboda.

Autor: Eliška Gáfriková

30.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
2 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies