VYBERTE SI REGION

Greplův dům otevřel. Po roce prací za 109 milionů

Vyškov – Víc než stovka řemeslníků, 388 dní práce, 2450 tun sutě, která musela ze stavby pryč a osmadvacet kilometrů kabeláže i osmnáct kilometrů elektronických kabelů, které museli naopak dělníci dostat do památkově chráněné budovy v centru města.

27.9.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Řemeslníci na rekonstrukci pracovali od června loňského roku. Objekt se nově dělí na původní starou část, Greplův dům, a novou přístavbu, která ho propojuje se zbývajícími částmi městského úřadu.

Řemeslníci na rekonstrukci pracovali od června loňského roku. Objekt se nově dělí na původní starou část, Greplův dům, a novou přístavbu, která ho propojuje se zbývajícími částmi městského úřadu.Foto: DENÍK/Michal Kočí

Vyškovský Greplův dům na rohu Husovy ulice a náměstí Československé armády se včera dočkal slavnostního přestřižení pásky. „Do třípodlažní budovy se postupně přesune zhruba padesát zaměstnanců městského úřadu, konkrétně odboru místního hospodářství, živnostenského úřadu, odboru sociálních věcí a zdravotnictví a odboru dopravy," informovala mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.

Vedení města se rozhodlo zachovat architektonickou a historickou hodnotu objektu. „Odkoupili jsme ho v poměrně tristním stavu. Postupně se tak začala objevovat bezpečnostní rizika. Budova byla nepěknou jizvou na jinak pěkné tváři našeho města. Naším cílem bylo, aby lidé našli všechny odbory úřadu na jednom místě. Jelikož jsem měl možnost seznámit se s průběhem a realizací stavby, hlouběji jsem pochopil, v jakém stavu se budova nacházela. Je naší povinností památky chránit," je přesvědčený starosta města Karel Goldemund.

Statické trhliny

Největším problémem na Greplově domě, jehož fasáda je vyvedená v odstínu pískové barvy, byla statika. Stavbaři na „sešití" veškerých statických trhlin použili na pět kilometrů speciální výztuže a ocelových lan. „Profilace fasády je udělaná podle dochovaných sejmutých vzorků a starých historických fotografií z období první republiky," připomněla Bezdomniková s tím, že tak zněly požadavky památkářů. „Mnohdy to s nimi nebylo jednoduché, ale budova si to bezesporu zaslouží," naznačil starosta.

Architektonickou hodnotu domu ze 16. století ocenil i bývalý učitel dějepisu a filosofie a současný vyškovský zastupitel Arnošt Drmola. „Vždycky jsem byl pro opravu. Jsem rád, že se tehdy na zastupitelstvu přehlasovali technokraté, kteří se domnívali, že v místě je potřeba postavit další parkoviště," řekl Drmola, který stejně jako někteří další zastupitelé z opozičních řad upozornil, že jejich tehdejší koaliční kolegové doplatili na vyčkávací taktiku. „Odkup byl tehdy možný za nesrovnatelně nižší sumu, než těch patnáct a půl milionu, za kterou město odkoupilo chátrající budovu v roce 2008," dodal zastupitel.

Administrativní část objektu bude veřejnosti přístupná z prostoru radničního nádvoří. Původní vjezd do budovy, který představovala vrata s kamenným portálem, zůstal prostřednictvím jejich imitace zachovaný, v místě však vznikla zasedací místnost s původními klenbami. „Za zmínku stojí i třeba speciální sanační systémy a šetrnější hydroizolace. Na první pohled jsou zřejmé i štukatérské práce," vysvětlil Pavel Láníček, hlavní stavbyvedoucí vyškovské společnosti Staeg, která byla generálním dodavatelem stavby.

Šetří místo

V Greplově domě úředníkům poslouží i například několik plně automatizovaných rotačních kartoték. „Jedna váží bez papíru okolo šesti tun. Kartotéky spoří obrovským způsobem místo. Úředník si pod nějakým číslem nebo jménem zadá to, co hledá a systém dokument bez potíží najde," poznamenal Láníček.

Samotná rekonstrukce objektu přišla na 109 milionů korun. „Jsem rád, že jsme Greplův dům zrekonstruovali na kanceláře, logicky jsme tak objekt městského úřadu uzavřeli. Nedovedu si moc dobře představit, že bychom v budově provozovali komerční prostory," zmínil starosta.

V přízemí domu přesto komerční prostor bude, s čímž se ale od začátku prací počítalo. „Půjde o nekuřáckou kavárnu a občerstvení, vchod bude samostatný z Husovy ulice. Otevřená bude zřejmě od listopadu," uvedla mluvčí města.

Oprava za desítky milionů korun má mezi lidmi z okresního města své příznivce i odpůrce. „Byla bych spíš pro bytové jednotky. Hodně lidí ve Vyškově nemá pořádné bydlení a určitě by to uvítali. Myslím, že možnost bydlení by byla pro Vyškovany zajímavější, než kanceláře úředníků," poznamenala Jitka Juračková z Vyškova.

Historie Greplova domu
Památkově chráněný Greplův dům pochází ze 16. století, jedná se o budovu bývalého úředního domu biskupského panství, později měšťanského nájemního domu. Je součástí významného prostoru před zámkem, v blízkosti jedné ze tří bývalých hlavních městských bran – brány Brněnské. Název objektu je odvozený od jména posledních dlouhodobých majitelů tohoto domu, kteří o něj přišli s nástupem komunismu. Do roku 1989 v domě sídlil Okresní podnik služeb, pak už objekt jen chátral.

Autor: Michal Kočí

27.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies