VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Haly a domy. Důvod, proč chce jih Brna odtržení

Brno - Neplnění slibů. To je důvod, proč lidé z Přízřenic a Dolních Heršpic stále uvažují o tom, že se odtrhnou od Brna. Město tvrdí, že jim více vyhovět už nemůže.

20.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Attila Racek

Hlavně aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Tak komentují kroky magistrátu lidé brněnských Přízřenic a Dolních Heršpic. Před půl druhým rokem se chtěli odtrhnout od Brna, ale nakonec uvěřili slibům města, že přistoupí na jejich požadavky. Teď se lidé bouří, že je plní jen částečně.

Hlavním důvodem k odtržení byl plán postavit v místě Slunná louka sídliště s vysokými domy. Místní žádali magistrát, ať tomu zabrání. „Vyměnili jsme s developerem tyto pozemky za jiné. Směnu už schválili radní, teď ji musí odsouhlasit zastupitelé. Pokud se tak stane, splníme slib,“ uvedl majetkový náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. Dlouhá jednání vysvětlil nejasnými majetkovými vztahy.

Sdružení Samostatný jih, které usiluje o odtržení, ale není s tímto krokem spokojeno. Jeho členům se nelíbí, že na Slunné louce mají vyrůst jiné domy. „Podle návrhu územního plánu sice nebudou tak vysoké, ale i tak se nepoměrně zvýší zalidněnost území. Vytratí se současný charakter naší čtvrti,“ uvedl mluvčí sdružení Pavel Reich.

Podle něj se město snažilo místní přesvědčit, že výměnou pozemků zarazí jejich zastavění úplně. „V připravovaném územním plánu zůstávají parcely určené pro stavbu domů,“ vysvětlil Reich tvrzení, proč podle něj magistrát nedodržel svůj slib.

Podle primátorova náměstka Ladislava Macka však město víc udělat nemůže. „To, že pozemky nyní budou patřit Brnu, znamená, že se stále můžeme bavit o jejich využití. Vyšli jsme tak vstříc požadavkům tamních obyvatel. Ale nemůžeme si dovolit nechat tato lukrativní místa poměrně blízko centra ležet ladem. S bytovou zástavbou tam určitě počítáme,“ zdůraznil Macek.

Lidem ze sdružení se nelíbí ani další plány Brna. Konkrétně návrh na vznik nové průmyslové zóny u křižovatky dálnic D1 a D2. „Chápeme, že na tomto logisticky výhodném území není prakticky možné postavit nic jiného. Ale chceme pozemky rozparcelovat tak, aby na nich nemohly vyrůst sklady. Tím by se totiž opět výrazně zvýšil provoz v okolí našich domů,“ vysvětlil Reich.

Podobné určování, k čemu má jaký pozemek sloužit, je podle náměstka Macka nemožné. „O tom, jak se parcely využijí, se můžeme bavit až s případným investorem. Stejný případ platí i pro Slunnou louku,“ sdělil Macek.

Lidé ze Samostatného jihu s městem nesouhlasí a zvažují, že opět vyhlásí referendum o odtržení od Brna. „Pokud se nic nezmění, v září projednáme nové referendum. Vzhledem ke špatnému přístupu radnice Brna-jihu, pod kterou spadáme, uvažujeme o vytvoření samostatné městské části. Vlastní samospráva naše zájmy uhájí lépe než současný starosta,“ uvedl Reich.

Starosta Brna-jihu Josef Haluza však chyby ve svých krocích nevidí. „Výroky pana Reicha nechci komentovat. Každopádně odtržení Přízřenic a Dolních Heršpic jim může přinést spíše problémy,“ myslí si Haluza.

Loni se chtěla od Brna osamostatnit i část obyvatel sousedních Tuřan. „Nelíbí se nám záměry krajského územního plánu týkající se stavby průmyslové zóny v našem sousedství. Nyní čekáme, jak kraj vyhodnotí naše připomínky. Pokud jim nevyhoví a ani město se za nás nepostaví, začneme o našem odtržení znovu uvažovat,“ informovala Lenka Hersheyová z občanského sdružení Čisté Tuřany.

Referendum
Hlasování Přízřenic a Dolních Heršpic se konalo 12. září 2009
Pro odtržení: 353
Proti odtržení: 243
Pro odtržení bylo 41 % všech oprávněných voličů z obou částí.
Úspěch by jim zaručilo překročení padesátiprocentní hranice.

 

Autor: Jan Spěšný

20.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies