VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hodonín potřebuje schválit lázeňský statut

Hodonín - Hodonín se přibližuje k tomu, aby získal statut lázeňského místa. Potřebuje jej k rozvoji. Po schválení zastupitelstvem vedení lázní čeká na vyjádření ministerstva zdravotnictví a vlády, která statut vyhlašuje. Bez něj mohou v budoucnu hodonínské lázně přijít o klienty pojišťoven.

20.4.2012
SDÍLEJ:

Lázně v Hodoníně.Foto: DENÍK/Hana Raiskubová

Hodonínská žádost byla původně schválená zastupiteli už v roce 2009. Více než dva roky ale čekala na ministerstvu na předložení vládě. „Až nyní, v souvislosti s legislativními změnami v lázeňství nás ministerstvo urgentně požádalo na přepracování návrhu statutu,“ sdělil ředitel lázní Milan Sýkora. Jako vzorový poslali úředníci do Hodonína statut Karlových Varů, které jej po téměř šedesáti letech potřebují obnovit.

Nový návrh, který na posledním zasedání schválili všichni hodonínští zastupitelé, je stručnější a nemění rozsah vnitřního území lázeňského místa. „Zásadní změnou, na které trvá ministerstvo, je pouze vymezení vnější území, které v předchozím návrhu nebylo. Toto má za cíl tvořit ochranu vnitřního území lázeňského místa a také poskytnout návštěvníkům další zeleň, další terén pro fyzickou zátěž,“ vysvětlil ředitel lázní.

Proto je jako vnější území navržené to, které bezprostředně obklopuje vnitřní území lázeňského místa s přímou vazbou na lokalitu Cigánka a Očovské louky.

„V územním plánu města jsou v Cigánce navržené parkové úpravy s využitím vodní plochy a sportoviště, což nijak nekoliduje s lázeňstvím, naopak plynule navazuje na odpočinek, relax a volnočasové aktivity,“ uvedl Sýkora s tím, že připravované přístupové cesty na Očovských loukách propojí areál lázní s rekreační plochou u jezu.

Statut lázeňského místa je navíc důležitý z ekonomické hlediska. Od prvního července zřejmě totiž zřejmě nabude platnosti nový indikační seznam nemocí, které lázně mohou léčit. V tom je lázeň uváděna jako lázeňské místo. „Pokud v tom místě, kde jsou lázně nebude vyhlášené lázeňské místo, tak toto zařízení budou mít problém, že se jim nedostane klientů ze zdravotního pojištění,“ vysvětlil Sýkora s tím, že v hodonínských lázních tvoří klienti pojišťoven sedmdesát procent.

Sýkora o novém statutu jedná v posledních dnech na ministerstvu zdravotnictví a věří, že tentokrát bude mít hodonínská žádost větší úspěch než před dvěma roky.

„V poměrně velkých problémech s lázeňským místem jsou Karlovy Vary, což je hráč číslo jedna na českém trhu. My máme v podstatě možnost se s Karlovými Vary svést, takže věřím, že to tentokrát dobře dopadne,“ uvedl ředitel hodonínských lázní.

V to doufají i hodonínští zastupitelé. „Velice podporuji zařazení do této specifikace, protože je završením dlouhého maratonu, do kterého se město pustilo po roce 2004,“ řekla koaliční zastupitelka Alena Venhodová. Pokud se objeví problémy, podporu zástupců města lázně mají. „Slyšel jsem hodně ohlasů a vím, že zastupitelé návrh statutu podporují,“ dodal hodonínský starosta Igor Taptič.

Autor: Petr Turek

20.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies