VYBERTE SI REGION

Houbařská sezóna trvá: lidé se ještě nyní vracejí z lesa třeba se žampiony

Vyškovsko – V létě to vypadalo, že se houbaři kvůli suchu svých žní nedočkají, jeho konec a také začátek podzimu jim to ovšem vynahradil plnými košíky. A vzhledem k tomu, že zimní mrazy ještě neudeřily, je podle odborníků možné, že některé druhy najdou třeba ještě v prosinci.

23.11.2014
SDÍLEJ:

Žampion zápašnýFoto: Archiv

Napovídá tomu ostatně i skutečnost, že ještě teď neodcházejí z lesů Vyškovska s prázdnou. „Když jdu třeba na procházku, najdu po cestě ještě pár žampionů nebo modráků," potvrdila třeba Helena Ondrová z Otnic, která je ve svém okolí vyhlášená sběratelka.

Že letošní houbařská sezona ještě rozhodně není u konce, o tom je přesvědčený i mykolog Václav Koplík. Srážek je totiž pořád dost a podzim je zatím nadprůměrně teplý. „Je tedy možné, že trpělivý houbař narazí v nadcházejících týdnech v lese ještě na nějaké zimní druhy, jako je například penízovka nebo hlíva ústřičná," uvedl Koplík.

Výjimečný rok 2002, kdy šli jeho známí na houby ještě okolo Vánoc a s prázdnou se nevrátili, se nejspíš opakovat nebude, ale najít pár kousků ještě počátkem prosince nebude při panujícím počasí a předpovědi nemožné.

Jedna z nejlepších

Jednoznačně hodnotit letošní sezonu podle Koplíka nelze. „Na jihu Moravy začalo dostatečně pršet až koncem srpna, takže velká úroda nastoupila až v září. V následujících dvou měsících si ale předchozí půst bohatě vynahradil. A to hlavně u podzimních druhů, jako jsou čirůvky nebo havelky. Objevilo se také dost hřibů hnědých, při troše štěstí bylo možné narazit i na suchohřiby," popsal mykolog Václav Koplík.

Ne všude ale bylo léto z hlediska hub marné. „Bydlím v Mouřínově, a tak chodím na houby na sever Ždánického lesa. Nejsem žádný velký houbař, na podzim jsem už do lesa nechodil. V létě jsem tam ale párkrát zašel a musím říct, že pro mě byla letošní sezona jedna z nejlepších. Nasbíral jsem hodně muchomůrek růžovek, holubinek nebo klouzků. Na hřiby ale úroda už tak bohatá nebyla," zhodnotil například Antonín Černík.

Naopak v okolí Otnic podle Ondrové rostly. „Hříbků bylo dost, slabší to bylo s kuřátky nebo janky. Obecně nebyla úroda špatná, ale člověk musí vědět, kde hledat. Já mám svá místa, takže nikdy s prázdnou neodejdu," řekla Ondrová, která chodí v sezoně do lesa prý každý den už čtyřicet let.

Sběr hub s sebou tradičně nese riziko otravy. I přes neustálá varování mykologů se podle Koplíka řada houbařů cítí jako odborníci a pak na to doplatí. Počet otrav se prý s ubíhajícími léty nijak nesnižuje.

Podle něj v podstatě platí přímá úměra. „Čím lepší je úroda hub, tím víc se zaznamená případů otravy. Když nerostou, případů je málo. Přitom existuje spousta publikací, v nichž si člověk může ověřit, jestli to, co přinesl domů, je skutečně jedlé. Důležité je ale také číst popisky a nedívat se jen na obrázky. Jednoznačně nejlepší je ovšem zajít za někým, kdo je v rozpoznávání hub zběhlý," doporučil Koplík. Někým takovým je právě například Ondrová. Kromě toho, že houby z větší části nesbírá pro sebe, radí také lidem, kteří za ní přijdou se svým nálezem. „Kolikrát se stane, že v lese někoho potkám, podívám se mu do košíku a rovnou mu řeknu, že polovinu jeho obsahu může vyházet," podotkla houbařka. Například Černík, ačkoliv tvrdí, že není vášnivým houbařem, ovšem spoléhá sám na sebe. Atlas prý moc často nepoužívá. „Jdu ale na jistotu, sbírám jen to, o čem bezpečně vím, co je to zač," řekl muž.

Autor: Adam Hrbáč

23.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Vladimír Putin
6

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies