VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrad Pernštejn je krásný jako před 500 lety, těší památkáře. Pomohl mu požár

Nedvědice - Přesně před deseti lety hořela střecha sýpky na hradě Pernštejn. Podle odborníků oheň památce svým způsobem pomohl, upravili ji díky tomu kompletně.

16.4.2015
SDÍLEJ:

Pernštejn zachvátily přesně před deseti lety plameny. Paradoxně díky požáru se podařilo hrad kompletně opravit a podle památkářů je nyní krásný jako před pěti sty lety.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík a archiv

Střecha v plamenech, k obloze stoupají kotouče dýmu a k branám známého moravského hradu přijíždí jedno hasičské auto za druhým. Ve středu uplynulo přesně deset let od velkého požáru, který na Pernštejně poničil střechu sýpky a čtvrtou bránu. Teď už jej na hradě připomíná jen výstava fotografií.

Podle Petra Kroupy z Národního památkového ústavu požár hradu svým způsobem pomohl. „Neopravili jsme jen poškozené části, rovnou jsme se pustili do kompletní úpravy. Dalo by se říct, že právě díky požáru teď máme nový výstavní a přednáškový sál," prohlásil Kroupa.

Zdůraznil, že při opravách se snažili zachovat památkovou hodnotu hradu. „Sýpku jsme obnovili v původním gotickém slohu. Myslím, že hrad je teď stejně krásný jako před pěti sty lety," dodal památkář.

Třiatřicet hodin

Jako na jeden z nejrozsáhlejších a taky nejnáročnějších zásahů vzpomínají na požár z 15. dubna 2005 hasiči z jižní Moravy i Vysočiny. „Už od šesti hodin ráno s plameny bojovalo přes sto profesionálů i dobrovolníků. Všechno uhasili až za třiatřicet hodin," poznamenal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Hasičům se tehdy podařilo zabránit rozšíření požáru, ale v budově sýpky, která sloužila jako depozitář, se propadla dřevěná střecha. „Shořelo tam přes sedm set kusů mobiliáře, hlavně nábytek a obrazy. To nejcennější jsme ale naštěstí vystavovali na prohlídkové trase. Tuto část hradu oheň nepoškodil," popsal tamní kastelán Zdeněk Škrabal. Zničené bylo podle něho celé horní patro sýpky.

Přesnou příčinu vzniku požáru se dodnes nepodařilo zjistit. Nejpravděpodobnější je samovznícení nátěrových hmot. „Dělníci zrovna lakovali a brousili dřevěné podlahy. Lak pravděpodobně zatekl do vrstvy prachu a obilných plev pod podlahou horního patra," vysvětlil Mikoška.

Obnova hradu stála téměř šedesát milionů korun. „Sešlo se hodně peněz od lidí, kteří přispívali do veřejné sbírky. Myslím, že díky tomu opravy hodně podpořil i stát," řekl Kroupa.

Opravy proto postupovaly rychle. „Do sýpky jsme dali nové trámy a po třech letech jsme tam vystavěli sál. Po pěti letech už nebylo poznat, že tam někdy hořelo," podotkl Škrabal.

Sál sýpky nyní slouží hlavně k výstavám. Od května si v něm lidé například prohlédnou historické zbraně a zbroje. Do sýpky má od rekonstrukce přístup každý návštěvník, který si zaplatí některou ze čtyř prohlídkových tras na hradě.

Mají suchovod

Oceňuje to i Šárka Matušková z Bystřice nad Pernštejnem, která chodí s rodinou na hrad každé léto na rytířské slavnosti. „Jsem ráda, že se sýpka, kde byl dřív depozitář, otevřela lidem. Jsou tam zajímavé tvořivé dílny. A když je venku zima nebo prší, je příjemné, když se člověk může uvnitř schovat," prohlásila Matušková.

Kvůli zkušenosti s požárem na hradě vytvořili rovněž nový systém na dodávku vody. „V případě potřeby máme k dispozici takzvaný suchovod. Tvoří jej trubky s vodou z cisterny, která je vyhloubená ve skále pod hradem. Na třetím a pátém nádvoří se na něj dají napojit hadice," objasnil Škrabal. Zařízení zatím ještě nepoužili, ale každý rok je kontrolují.

Při dubnovém velkém požáru před deseti lety byl totiž největší problém právě s dodávkou vody. „Přiváželi jsme ji z kilometru vzdálené obce Pernštejn a kyvadlově automobilovými cisternami z rybníka ve tři kilometry vzdálené Nedvědici," uvedl Mikoška.

KLÁRA ČÁPOVÁ
MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

16.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies