Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hřbitovy v počítači: Praktické i zajímavé

Blanensko – Že lze i historii hřbitovů pojmout moderně, dokazuje nový projekt Hřbitovy – naše kamenná historie. Slibuje elektronizaci a zmapování asi šedesátky hřbitovů na severu Jihomoravského a v části Pardubického kraje.

12.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Elektronizace poslouží pro správu hřbitovů a evidenci poplatků za hroby. Kromě toho si ji však budou pochvalovat třeba ti, kteří dosud složitě pátrali po svých předcích, nebo turisté, kterým přinese informace o pohřebištích významných osobností.

Proč kamenná historie? „Hřbitov je podle mě něco jako výstavní síň obce. Podle úrovně a stavu hřbitova můžeme o obci mnohé usoudit. Na hřbitově totiž jednou skončí všichni a to, jak se lidé chovají ke svým předkům a své historii je zásadní,“ myslí si starosta Olešnice a místopředseda místní akční skupiny Boskovicko plus Zdeněk Peša.

Do zpracování projektu se Místní akční skupina Boskovicko Plus pustila společně s MAS Partnerství venkova a s MAS Sdružení pro rozvoj Poličska z Pardubického kraje. Tyto „MASky“ spolu sousedí hranicemi. Je to navíc už třetí projekt, na kterém spolupracují. „Území už je dost velké a významné, pokrývá sedm mikroregionů se sedmapadesáti tisíci obyvateli. Na území leží devětapadesát hřbitovů, na kterých je zhruba pětadvacet tisíc hřbitovních míst,“ upřesnila manažerka MAS Boskovicko plus Olga Ondráčková s tím, že spolupráci na projektu podle ní odmítnou jen výjimky.

Náklady na celý projekt by dle slov Ondráčkové neměly přesáhnout čtyři milióny korun. Jeho zpracování bude trvat asi dva roky. „Digitalizace a elektronizace je ale jen zlomek toho, co je třeba udělat. Budeme totiž mapovat hřbitovy, a to jak do digitální podoby, tak i jako fyzické mapy pro ty, kteří internet nepoužívají. Musíme také pátrat po různých údajích a dostupných materiálech, a to zabere spoustu času,“ vyjmenovala Ondráčková.

Součástí projektu totiž má být i vytvoření publikace o zajímavostech spojených se zmapovanými hřbitovy, jako jsou třeba pohřbené významné osobnosti a na mnoha místech i architektonické nebo přírodní zajímavosti. Výsledný efekt tak má posloužit prakticky i užitečně. „Myslím, že to osloví spoustu těch, co mají na starost správu hřbitovů. Převedení údajů do elektronické podoby totiž zpřehlední evidenci hrobových míst nebo třeba i vybírání poplatků za hřbitovy. Navíc to usnadní pátrání lidí po předcích,“ vysvětlil Peša.

Podle ideálních představ by všechny informace o hřbitovech měly být běžně dostupné z internetu, a to i v několika jazykových mutacích. „Často se totiž ozývají i lidé ze zahraničí, třeba z Ameriky nebo Německa. Zájem je zvláště o Poličsko, které dřív bývalo součástí Sudetského Německa, protože spousta lidí tam má pohřbené své předky,“ vysvětlila Ondráčková.

Elektronickou správu hřbitova už si nějakou dobu pochvalují například v Petrovicích. Interaktivní mapa hřbitova totiž přesně ukazuje, kolik je na hřbitově hrobů či uren, kdo je tam pohřbený i dokdy je za hrob zaplacený nájem. „Řekl bych, že jsme takoví průkopníci elektronizace hřbitovů na Blanensku. Myšlenkou bylo hlavně zjednodušení správy hřbitova a ta splnila svůj účel. Máme přehled o hrobových místech a lidé si tam mohou dohledat veškeré údaje k místu nebo dokdy má třeba zaplacený poplatek za hrob,“ uvedl petrovický starosta Vladimír Paulík.

Zatím jen pro muzejní účely si historici zmapovali také hřbitovy v Blansku. „Určitě jsme ale nenašli všechny osobnosti, některé náhrobky ani nejsou popsané. Jednou, až na to budou nějaké peníze, bychom ale také chtěli vydat brožurku o významných osobách pohřbených v Blansku, protože to určitě láká hodně lidí,“ poznamenala ředitelka blanenského muzea Eva Nečasová.

Nahlásit se do spolupráce do projektu Hřbitovy-naše kamenná historie mohou oslovení účastníci do poloviny února. Do konce března pak MASky podají žádost o dotace z Programu obnovy venkova na zaplacení větší části projektu. Rozhodnuto bude nejspíš v červnu letošního roku.

Autor: Aneta Nejezová

12.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.
1

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

„Opevnění“ Hradu s novým prezidentem padne

/INFOGRAFIKA/ Přesně před rokem se u vstupu na Pražský hrad objevily dva bezpečnostní rámy. Nedávný teror v Barceloně opět otevřel otázku jsou kontroly ve prospěch zvýšení bezpečnosti návštěvníků, nebo je tomu spíše naopak?

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení