VYBERTE SI REGION

Iktové centrum ve Vyškově funguje špatně, stěžují si lidé

Vyškov – Zhruba tři roky je vyškovská nemocnice součástí národní sítě iktových center. Nedávno dokonce pořídila nové vybavení za osmnáct milionů korun. Přesto se najdou lidé, kteří o kvalitě zařízení pochybují. Poukazují na to, že není tak funkční, jak by mělo být.

24.7.2014
SDÍLEJ:

ILUSTRAČNÍ FOTO: Vyškovská nemocnice.Foto: DENÍK/Šárka Dubská

„Jsem přesvědčený, že vyškovská nemocnice nedokáže personálně zabezpečit všechny součásti centra, kterými je neurologie, ARO a radiologie. Osmnáct milionů na něj našla, ale peníze na to, aby celý systém fungoval, nezabezpečí. Takže se miliony spíš vyhodily," je přesvědčený například Vyškovan Václav Procházka.

Iktové centrum podle něj neplní své poslání hlavně o víkendech a svátcích. „Všichni lékaři totiž v tyto dny nejsou na odděleních. Část z nich zase slouží i nad rámec standardní pracovní doby, takže nevěřím tomu, že jsou všichni odpočatí," pochyboval muž.

Taková tvrzení však nemocnice odmítá. „Personální obsazení neurologického oddělení odpovídá požadavkům platné vyhlášky, a je kontrolované zdravotními pojišťovnami. Uzavírá se totiž smluvně. Jakoukoliv změnu nemocnice pojišťovnám nahlašuje. Bez splnění podmínek vyhlášky o personálním a technickém zabezpečení by péči neuhradily," uvedla Helena Tvrdá ze sekretariátu ředitelství nemocnice.

Smlouva podle ní navíc řeší počty lékařů v nemocnici na takzvanou ústavní pohotovostní službu. Na množství sloužících nemá vliv, jestli se jedná o období dovolených. „I v této době je zabezpečená ve stejném rozsahu. Lékaři mají také nárok na dovolenou, a je otázka primáře, jak v tomto období zorganizuje provoz oddělení. Nižší počet lékařů o dovolených se netýká ústavních pohotovostních služeb, ale běžného provozu. Navíc v době dovolených nastává téměř u všech oddělení pokles pacientů," zmínila Tvrdá s tím, že na další zvyšování počtu lékařů do rezervy nejsou v současné době ani peníze a ani tito kvalifikovaní lékaři nejsou na trhu práce.

I další z pracovnic nemocnice, která si však nepřála zveřejnit jméno, Procházkovi oponuje. „Někdy se může zdát, že jsou někteří z lékařů unavení, to bývá sem tam snad každý. Na druhou stranu jsou to profesionálové a dokáží zhodnotit své síly. Co se týká iktového centra, myslím, že je na velmi dobré úrovni a chybu bych v něm nehledala," nastínila žena.

Jeho výtkám nerozumí ani Martina Hanáková z Vyškova. „Měli bychom být rádi, že ve městě něco takového je, nikdy nevíme, co se může stát. Nevěřím, že by si někdo vzal na svědomí pozdní ošetření pacientů. Lékaři snad umí posoudit stav nemocného a podle toho jednat," podotkla.

Procházku nicméně také zajímá, jak je to s dojezdovým časem sanitek. „Může se stát, že sanitka, která má nemocného přivézt, není k dispozici? Co vím, tak se třeba stalo, že odjela s jiným do Slavkova na dialýzu. Pokud by šlo o akutní případ, chudák pacient se jen tak brzy pomoci zřejmě nedočká," naznačil.

Podle Tvrdé je potřeba rozlišit dopravu pacientů na různá vyšetření a závažné stavy. Zároveň upozornila, že dopravu už organizace téměř dvacet let neprovozuje a stejně tak rychlá záchranná služba je samostatným zařízením. „Pokud jde o těžké případy, pacienti jsou přivážení rychlou záchrannou službou. V případě mimořádně akutních stavů personál obratem přivolá i lékaře. Jestliže ale někdo má pochybnosti, stížnostmi se zabýváme. Doporučujeme obracet se přímo na nemocnici," zmínila.

Autor: Alena Grycová

24.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Brno /INFOGRAFIKA/ – Čtvrt tisíciletí v něm fungovala lékárna, první zmínka o něm je už z roku 1344. Přesto brněnský dům U zlatého orla na náměstí Svobody přišel o status památky. Nárožní budově nepomohly ani zachovalé renesanční prvky. Patří mezi první „oběti" pozdního zápisu na seznam památek. Mezi první, ale nikoliv jediné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies