Její slova potvrdila i matka, jejíž syn školu na Osvobození navštěvuje. Chtěla zůstat v anonymitě. „Má mentální postižení. Běžnou školu si pro něj nedokážu představit. Nevěřím, že by v ní měl takovou péči jako nyní. Učitelky děti znají a můžou si dovolit mít ke každému individuální přístup. V klasické základní škole ve třídě o třiceti dětech by to byť s asistentem nefungovalo," řekla matka.

ČAS JEŠTĚ MAJÍ

Aktuálně nemá žádné signály o tom, že by rodiče chtěli přemístit své děti ze speciálních škol do základních, ani vyškovský odbor školství. „Zápisy se konaly v únoru a z těch žádné takové informace nemáme. Pokud by někdo měl zájem o přestup, můžeme se to dozvědět až na začátku školního roku, kdy ředitelé tvoří výkazy," přiblížila vedoucí odboru Petra Lakomá.

Dodala, že zájemci si můžou vybrat kteroukoliv školu. Na druhou stranu však záleží, jestli bude mít vhodné podmínky. „Tedy například možnost dělení tříd nebo dostatečné kapacity. I tak ale dítě musí posoudit pedagogicko-psychologická poradna. Zjistí, o jaký typ začlenění by se jednalo," vysvětlila Lakomá.

I přes dosavadní nezájem rodičů je Gabrielová rozčilená. Zdůraznila, že začleňování dětí do běžných škol ublíží všem. „Učitelé k tomu budou řešit, zda věnovat pozornost začleněným žákům, nebo pokračovat v běžné výuce. Obojí dělat nelze. A to nemluvím o neplnění základních povinností, špatné přípravě, agresivním chování ze strany žáků, ale i rodičů a mnoho dalšího, co se odrazí negativně na celé škole," varovala Gabrielová.

Je přesvědčená, že vše pak povede ke zrušení speciálních škol. „Už nějaký čas nemají nárok na evropské dotace, nepočítá se s nimi a v poslední době přijmout nové dítě do školy je takřka nemožné. Tlaky na rodiče jsou tak velké, že i kdyby sebevíc chtěli dát dítě k nám, nejde to. A třídy se slučují a stavy učitelů snižují. Z důvodu nedostatku nových žáků. Tak komu vlastně jde ve finále o děti?" tázala se Gabrielová.

Podobně to vnímají také Vyškované. „Pro speciální školy asi mnoho práce nezůstane. Se začleňováním dětí nesouhlasím, učně také nikdo necpe na gymnázium. Každý má vzdělávací potřeby jiné a pro každého se hodí jiná škola," je přesvědčená Magdalena Vybíralová.

To, že je existence škol zřízených pro žáky s mentálním postižením značně ohrožená, potvrdil i náměstek krajského hejtmana Stanislav Juránek. „Školské právní předpisy účinné od 1. září letošního roku velmi znesnadňují příchod nových žáků. Třídy na těchto školách se tak už nyní slučují, protože nepřicházejí noví žáci," popsal náměstek. To bude mít za následek i snižování počtu zaměstnanců.

Ti by podle něj ale měli najít místo jinde. Vzhledem k začleňování má podle jeho slov přijít enormní zájem o speciální pedagogy na běžných školách. Ubezpečil, že kraj dosud pravidelně ve svém rozpočtu schvaloval položku na platy učitelů. „To znamená, že jádra pedagogických sborů zůstanou zachovaná," ujistil Juránek.

I přes nepříliš optimistické vyhlídky kraj zatím v této fázi se slučováním škol nepočítá. „Chystáme i projekt, ve kterém budou některé naše školy doplněné třídami s dětmi bez jakéhokoliv postižení," naznačil.