VYBERTE SI REGION

Nové stromy v parku? Aktivisté místo javoru horského požadují vysázet lípu

Znojmo – Za pár let může městský park ve Znojmě vypadat úplně jinak, než byli obyvatelé města zvyklí. Ještě v polovině dubna budou větvě stromů holé a jaro ve městě tak mohou lidé vnímat s velkým zpožděním. Výběr javoru horského, který plánuje znojemská radnice již na podzim vysázet do Dolního parku, označili aktivisté za fatální chybu. Vedení radnice si trvá na svém a poukazuje na situaci v olomouckém městském parku. Tam ale nakonec zvolili lípu.

14.4.2016
SDÍLEJ:

Řada javorů horských v ulici Přemyslovců ve Znojmě ještě nezačala rašit a stromy svým vhledem spíše připomínají zimní časy. Podle aktivistů i odborníků jde o nevhodný druh pro Dolní park.Foto: Petr Lazárek

Dosud je v hlavních znojemských parcích pouze jediný strom javoru horského neboli klenu. „Důvod je jasný. Javor horský totiž pro svůj růst vyžaduje spíše nižší letní teploty, velký podíl srážek a poměrně vysokou vlhkost vzduchu," napsal aktivista Petr Lazárek v otevřeném dopise, který adresoval starostovi Znojma zastupitelům (plné znění dopisu najdete níže pod hlavním textem).

Podle Lazárka se klima ve Znojmě začíná v tropických létech podobat Středomoří a vysázení javoru horského by bylo velkou chybou.

Znojemská radnice ale oponuje, že druhové složení v parku je zcela jasné. „Určilo je rozhodnutí rady města a radnice toto stanovisko měnit nebude. Výběr javoru klenu projednávala komise pro životní prostředí, která jednohlasně souhlasila s jeho výsadbou," sdělila asistentka mluvčí znojemské radnice Taťána Pavelková.

Doplnila, že zmiňovaný javor byl kompromisem projektanta, objednatele a správce parku. „Splňuje totiž požadavky, které všechny strany dohody požadovaly. Ať jde o velikost, spolehlivost, bezproblémovost z hlediska zdravotního stavu nebo poměrně rychlý růst," dodala.

Starosta Znojma Vlastimil Gabrhel zase odkázal na situaci v městském parku v Olomouci. „Bylo by užitečné a poučné zjistit, jak obnova parku dopadla tam," řekl Gabrhel.

Javor? Náchylný na klíněnku

V Olomouci padla nedávno alej jírovců kvůli nákaze. Historickou promenádu má v budoucnu lemovat stovka lip velkolistých. „Kaštany už to být nemohou. Uvažovali jsme o lípě, javoru i platanu. Platany se ale potýkají s rakovinou, ve Francii se kácí kilometry alejí. Javor je zase náchylný na klíněnku. Zůstává lípa velkolistá. Je to nejvíce odolný strom, patří do naší historie a původně v aleji byla," připomněl před časem náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec.

Právě lípu by si uměl ve znojemské parku představit i Petr Lazárek. „Nová podoba parku by měla totiž respektovat charakter parků, který nám zanechali předkové," vyzval představitele měst.

Na nevhodnost javoru poukázal například i docent Luboš Úradníček z Mendelovy univerzity v Brně, který je vedoucím Ústavu lesnické botaniky a dendrologie. „Javor horský z ekologického hlediska není vhodný do uličních stromořadí v podmínkách města Znojma. Vyžaduje dostatek vláhy a především vyšší vzdušnou vlhkost, což je v městském prostředí problematické," nechal se slyšet Úradníček.

Doplnil, že tento druh javoru je navíc citlivý vůči chorobám a má malou schopnost regenerace při poškození. Lípa velkolistá by podle něj byla jistě lepší řešení.

Alej dožívajících kaštanů v Dolním parku už radnice nechala pokácet. Proti plošnému kácení podepsalo na sedm set lidí petici, kterou radní doporučili vzít na vědomí patnáct dní po vykácení parku.

Lípy, kaštany a javory mléče ve znojemských parcích začaly rašit již koncem března. Nyní mají stromy krásnou svěží zelenou barvu.
Lípy, kaštany a javory mléče ve znojemských parcích začaly rašit již koncem března. Nyní mají stromy krásnou svěží zelenou barvu. Foto: Petr Lazárek

Otevřený dopis 
Petr Lazárek, park Znojmo

Městský úřad Znojmo
Zastupitelstvo města Znojma

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé města Znojma,
dovolte mně, abych v následujících řádcích apeloval na Vaši odpovědnost za budoucí podobu znojemských parků.
Na podzim tohoto roku se bude v Dolním parku obnovovat centrální alej, pro kterou má být použito 58 stromů javoru horského, neboli klenu (Acer pseudoplatanus).
Tento druh nebyl nejen ve znojemských parcích, ale ani ve městě Znojmě, nikdy, resp. takřka nikdy, sázen. V parcích mezi lázněmi a divadlem nalezneme pouze jeden strom tohoto druhu. Důvod, proč tomu tak je, je více než jasný. Javor horský totiž pro svůj zdárný růst vyžaduje nepříliš vysoké letní teploty, vysoký podíl srážek a vysokou vzdušnou vlhkost – tedy naprosto odlišné podmínky, než jaké jsou charakteristické pro teplé podnebí města Znojma ležícího ve srážkovém stínu Českomoravské vysočiny.

Vaší pozornosti mohu doporučit i publikace předních českých dendrologů, například „Dřeviny české republiky" (Luboš Úradníček, Petr Maděra a kolektiv, vydala Matice Lesnická, spol. s.r.o., Písek, pro Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně v roce 2001). Zde je na straně 108 uváděno toto: „Klen je dřevina snášející střední zástin. Nároky na půdní a vzdušnou vlhkost jsou značné. V terénu bývá klen vázán na vlhká stanoviště. … Klen je dřevinou vlhkého horského klimatu oceánického charakteru."
Z odborného hlediska by proto bylo použití javoru horského ve Znojmě, jehož klima se začíná v tropických létech podobat středomořskému klimatu, neodpustitelnou a fatální chybou. Použití klenu v úzkých znojemských parcích by bylo nevhodné i z důvodu jeho habitu. Klen totiž dorůstá výšky až 40 metrů s velmi hrubou texturou koruny. V pozdějším věku je jeho podoba srovnatelná s mohutným platanem západním.

V našich znojemských parcích již od konce března začínají rašit tři početně nejvíce zastoupené dřeviny: jírovec maďal (kaštan), lípa (srdčitá a velkolistá) a javor mléč. Parky se proto již od časného jara odívají k radosti znojemských občanů svěží zelenou barvou. Naproti tomu vegetační období klenu nastává oproti například javoru mléči velmi opožděně, a to až o 3 – 4 týdny. (Oddálením začátku rašení totiž klen uniká škodám způsobeným pozdními mrazy, na které je velmi citlivý.)

O tom, jak javor horský vypadá v podmínkách vpravdě jižanského města, se můžete Vy, vážení zastupitelé, i znojemští občané, přesvědčit, když v těchto dnech navštívíte ulici Přemyslovců u muzea a prohlédnete si jediné stromořadí klenů ve Znojmě. Stromy zde evidentně živoří, jsou ve špatném zdravotním stavu a především jsou v půlce dubna (na rozdíl od líp, kaštanů či javorů mléče) stále neolistěné. Ano, takto smutně a bezútěšně bude vypadat v příštím roce i centrální alej v Dolním a za několik roků patrně i v Horním parku.

Javor horský definitivně, nevratně a osudově změní charakter a pocitové vnímání znojemských parků. Podobně jako například výstavba obchodního domu pod radnicí změnila historické Dolní náměstí ve Znojmě.

Vážení zastupitelé, domnívám se, že nová podoba parku by měla respektovat charakter parků, který nám zanechali naši předkové. Pokud budeme alespoň částečně ctít kontinuitu naší zelené perly, nabízí se k obnově více druhů, například elegantní a pro Znojmo typický javor mléč. Dále třeba lípa srdčitá, velkolistá nebo jejich kříženec lípa obecná, která je s úspěchem často používána ve městech a parcích. Pro Vaši informaci bych chtěl uvést, že i v Olomouci se rozhodli použít lípu velkolistou pro obnovovanou a slavnou Rudolfovu alej. Tým odborníků ji vybral nejen proto, že byla společně s jírovci součástí původní aleje, ale i z důvodu její odolnosti k městskému prostředí. Historický kontext naší městské znojemské aleje je tedy s tou olomouckou velmi podobný. Nabízí se pochopitelně otázka, proč by nešlo i u nás ve Znojmě přistoupit k obnově alejí podobným citlivým přístupem.

Vážené dámy a vážení pánové, prosím Vás o odpovědný a racionální postoj k této závažné otázce. Neopakujte podobnou chybu, ke které došlo v Prostředním parku, ve kterém byla nedávno realizována velmi nešťastná výsadba kultivaru javoru horského purpurového.

Jen na Vás teď záleží, v jakém parku si budou hrát naši potomci a pod jakými stromy se budou procházet znojemští občané hledající odpočinek a vlídnou zelenou klenbu krásných stromů blízkým jejím srdcím.

Děkuji Vám.
S pozdravem
Petr Lazárek
Ve Znojmě dne 11. 4. 2016

Autor: Ilona Pergrová

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies