VYBERTE SI REGION

Jižní brána do Brna? To je urbanistický guláš, říká architekt Ruller

Brno /ROZHOVOR/ - Za války ho před střepinami bomb zachránila plechová vana, kvůli nedorozumění na něj mířily samopaly rudoarmějců. Brněnský architekt Ivan Ruller má za sebou pohnuté zážitky. Příští rok oslaví devadesátiny, přesto si najde čas na výuku mladých nástupců na brněnské fakultě architektury či k debatám o urbanistické budoucnosti jeho rodného města. Brnu podle něj chybí zejména útvar hlavního architekta. „Není to úřad, ale poslání," tvrdí autor chrámu brněnských hokejových fanoušků Komety, haly Rondo.

3.5.2015
SDÍLEJ:

Ivan Ruller.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nedávno jste se účastnil odborné debaty o poloze nového hlavního železničního nádraží. Která je pro Brno nejlepší?

Diskuze se teď dostala do správné polohy, odborníci posoudí objektivně obě va-rianty, tedy nádraží v odsunuté poloze i v centru. Dřívější nahodilé akce vždy upřednostňovaly pouze jednu z nich. Především se vedou debaty o novém nádraží za sto miliard, ale nikdo už sedmdesát let není schopný opravit za pár milionů věžičku staré nádražní budovy, na které jsou ještě vidět stopy druhé světové války.

Jak dlouho diskuzi sledujete?

Táhne se brněnskou historií už od dob první republiky. Profesor Bohuslav Fuchs zpracoval soutěžní návrh s dvěma variantami, ale teď využívají zastánci odsunuté polohy jen jednu. Fuchs si uvědomoval vazbu dopravního uzlu na historické jádro Brna. Po druhé světové válce se přiklonil k ponechání nádraží v současné poloze.

Je tedy odsunutí nádraží do takzvaného Jižního centra hloupost?

Odsun nádraží sebou nese mnoho dalších investic.

Brno je jedno z mála měst s perfektní strukturou hromadné dopravy. Vždy mi vadilo, že tím se nikdo nezabýval. Je to hodnota, kterou Brňané nesmějí pohrdat. Do města každý den vlakem přijíždějí tisíce lidí, pro které znamená odsun nádraží komplikace. Projekt je megalomanský. Je potřeba zapojit do diskuze odborníky a rozhodnout s maximální odpovědností.

Co v takových odborných debatách pomůže?

V Brně byl dobře fungující útvar hlavního architekta. Bez něho zástavba podlehne developerským zájmům. Jistou dobu jsem byl v takovém fungujícím úřadu v šedesátých letech zaměstnaný, viděl jsem, co to obnáší. Když tehdejší hlavní architekt dospěl k názoru, že něco pro město není dobré, odmítl to. Měl autoritu.

Kdo má zaujmout tak odpovědnou funkci?

Musí to být vynikající odborník, který získá důvěru politického vedení i architektů. Není to úřad, ale poslání.

Jak hodnotíte současné moderní stavby v centru Brna?

Nejvíc mi vadí Velký Špalíček. Vedle nové radnice, kostela svatého Michala a krásných středověkých domů vyrostla stavba, která vůbec nezapadá do okolí. Další problém jsou podle mě Anenské terasy. V jiné poloze nejsou problém, ale takhle kazí pohled na brněnský dóm, který měl zůstat dominantou. Takové stavby nechápu.

Které současné stavby naopak oceňujete?

Snahu o vznik Janáčkova kulturního centra. Janáček si zaslouží stavbu na nejvyšší architektonické úrovni. Jsme město Leoše Janáčka a Řehoře Mendela. Ani pro jednu z těchto světově proslulých osobností jsme zatím nedokázali nic udělat, přitom jsme s kolegy už v minulosti zpracovali studii, podle které by v klášteře na Starém Brně vzniklo kongresové centrum, kde může žít Mendelova památka.

Ivan Ruller.Z okna svého domu vidíte na nejvyšší dům v Brně, AZ Tower. Nekazí podle vás jeho barevná fasáda jižní panorama města?

Výškové budovy na jihu města mi nevadí. O Heršpické ulici se ale říkalo, že to bude vstupní brána do města. Teď je tam urbanistický guláš. Není to důstojný vjezd do tak krásného města, jako je Brno. Mluví se o Jižním centru, ale když je tu investiční možnost, domy se stavějí jinde a úplně jinak, než podle záměru.

Příští rok oslavíte devadesátiny. Měl jste dlouhou dobu možnost sledovat urbanistické změny ve městě. Co podle vás sehrálo největší roli?

Druhá světová válka. Zastavila stavební rozvoj po období funkcionalismu, které slibovalo obrovský rozmach. Tři roky po válce komunisté dávali naději na lepší zítřky. Od února 1948 bylo ale vše naopak a vývoj města po něm byl velice specifický po celých třicet let.

Jak jste vnímal růst Brna za socialismu, kdy po jeho tehdejším obvodu vyrostla sídliště?

Výstavbu sídlišť jsem nevnímal jako revoluční akci, ale jako postupný vývoj. V Brně díky funkcionalistické tradici až na pár výjimek nenajdeme výstřelky takzvaného socialistického realismu. Sídliště Lesná bylo ve své době nejhezčí v Československu. V devadesátých letech ho dílčí rekonstrukce a nástavby hodně poškodily i díky tomu, že do nich nikdo nezapojil původní tvůrce.

Zasluhují památkovou ochranu brněnské vilové čtvrti z počátku dvacátého století?

Ochrana je nezbytná, ale musí přispívat ke kvalitnímu rozvoji města. Nikdo nechce žít ve skanzenu. Když Karel IV. stavěl katedrálu svatého Víta, Pražané byli určitě také zděšení, když před jejich zraky vyrůstalo něco do té doby neznámého.

Zacházejí podle vás Brňané dobře se svými architektonickými památkami?

Trápí mě osud hotelu Avion, protože je to budova evropského významu. Stejně tak zábrdovických lázní. Dokonce jsem měl možnost být přítomný návštěvě Jana Hirda Pokorného, šéfa světové organizace pro moderní památky. Chtěl do Brna investovat právě do obnovy lázní. Město neprojevilo zájem.

Právě autor obou budov Bohuslav Fuchs vás učil, jak na něj vzpomínáte?

Mám pocit vděčnosti. Učila nás špička tehdejší české architektury, všichni byli také velké osobnosti. A neznám nikoho, kdo je poznal a smýšlel jinak. Bohužel v roce 1959 tato éra skončila a třeba profesor Bedřich Rozehnal skončil ve vězení. Sám jsem se vrátil na fakultu až v roce 1990.

Navázal jste svou tvorbou na jejich odkaz?

Mladí architekti vycházejí většinou z tvorby svých učitelů. Je to přirozené.

Na fakultě architektury stále učíte, jací jsou dnešní studenti?

V současnosti mají mladí a nadaní studenti skvělé zázemí, mohou se vzdělávat v zahraničí. V České republice každý rok ukončí školu sedm set nových architektů. Snižuje to prestiž tohoto povolání. Od roku 1989 absolvovalo na brněnské fakultě architektury osmnáct set architektů. Za stejnou dobu mezi válkami to bylo jen asi 120. Proto mají dnešní mladí absolventi těžkou pozici.

Proč jste se rozhodl pro architekturu?

Otec byl stavitel, postavil například kolonii Nový dům v brněnských Žabovřeskách. Kdyby nebylo první světové války, kdy musel na frontu, tak možná vystudoval architekturu. Také mě ovlivnilo okolí mého bydliště v Pisárkách. Při každé cestě ze školy jsem viděl vily architektů, jako byli Fuchs a Ernst Wiesner. Když jsem se pak rozhodoval, co dál, neměl jsem důvod pro jinou volbu než architekturu.

Ivan Ruller.

Máte v rodině následovníky?

Syn je sochař, učí na fakultě výtvarných umění. Vnučka zas studuje výtvarné umění v zahraničí. Architekta přímo v rodině nemám.

Zkusil jste jiné výtvarné obory?

Občas jsem se bavil kreslením karikatur, ale myslím, že když se člověk zaměří na jednu oblast profesionálně, nebaví ho dělat amatéra v jiné. Raději poslouchám hudbu.

V roce 2003 jste dostal za svou práci medaili od prezidenta České republiky, má u vás doma čestné místo?

Na sklonku života je každé ocenění příjemné. Nemám důvod do něj vnášet osobní názory na politiky. Je to pro mě ocenění od státu, stejně jako cena města je ocenění od mého rodného města.

Jak vypadalo Brno vašeho dětství?

Nelze je vůbec srovnávat s dneškem. Preslova, po které dnes jezdí trolejbusy Masarykovou čtvrtí, byla polní cesta. Lidé tam jezdili na koních. Na svazích k Barvičově ulici jsme v zimě sáňkovali, dokonce tam byl i malý plácek, kde jsme mohli hrát fotbal. Kamarádil jsem se i s dětmi z okolních domů. Některé byly z židovských rodin. Za války zmizely a už jsem je nikdy neviděl a jsem z toho smutný dodnes.

Jak jste prožíval válku?

Jako totálně nasazený jsem musel chodit pracovat do továrny, při velkém náletu spojenců v roce 1944 jsme zrovna jeli nakládat do Židenic. Když začaly houkat sirény, utekli jsme do cacovických lázní. Najednou kolem nás začaly létat střepiny z bomb. S kolegou jsme našli starou plechovou vanu a schovali jsme se do ní. Naštěstí žádná budova nedostala přímý zásah. Když jsme se pak přes Brno vraceli domů, nebyl na město pěkný pohled.

Minulý týden jsme oslavili sedmdesát let od osvobození Brna Rudou armádou. Máte i na toto období nějaké vzpomínky?

V našem domě bydlel kolaborant. Než utekl, nechal na půdě kufr s uniformou. Když jsem pak u nás po domě prováděl vojáky, stejnokroj našli. Najednou na mě namířili zbraně, mysleli, že jsem Němec. Na rohu ulice naštěstí bydlel profesor z mého gymnázia, který uměl rusky a vysvětlil jim, jak se věci mají.

S Brnem vás spojuje i sport. Jste autor domovského stadionu hokejového týmu Kometa Brno. Byl jste se někdy podívat na jejich zápas?

Chodil jsem na Kometu, ale ještě na zimní stadion Za Lužánky. V Rondu jsem trávil hodně času, když se stavělo. Občas Kometu sleduji v televizi. Párkrát jsem se domluvil s kamarádem, že zajdeme na zápas přímo do Ronda, ale nevyšlo to. Tak snad příští sezonu.

Jak hodnotíte snahu některých Brňanů v čele s fotbalistou Petrem Švancarou o záchranu fotbalového stadionu Za Lužánkami?

Podporuji jejich úsilí. Stadion Za Lužánkami by měl být centrem brněnského sportu. Jeho rekonstrukce vyjde určitě na méně peněz než úplně nová stavba.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ

Autor: Redakce

3.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies