Za necelé tři měsíce mohli představitelé okresu a tehdejší vládnoucí strany přestřihnout pásku v knihovně s kapacitou šedesáti tisíc svazků. Stavba stála téměř deset milionů korun. „Začalo se na ní pracovat už v roce 1979, kdy objekt získal stavební povolení," připomněla ředitelka hodonínské Městské knihovny Hana Šimonová.

Předtím kulturní zařízení sídlilo ve staré radnici, v nynějším Regionálním centru, a to od roku 1956. „Nová knihovna se plánovala dlouhou dobu, ale chyběly na ni peníze," podotkla hodonínská historička Galina Rucká.

V nové budově získali čtenáři možnost volného výběru literatury, větší prostor pro dětské oddělení, studovnu s čítárnou a výstavní sál. První velkou úpravou prošla současná budova v roce 2002. „Jednalo se o zateplení, osazení slunolamy i výměnu oken. Vznikl také prostor pro informační centrum a Galerie Vednevnoci," přiblížila ředitelka.

V této době byla ještě okresní knihovnou, takže spravovala i devětasedmdesát zařízení v obcích bývalého okresu. „V roce 2003 je předala novým zřizovatelům, obcím a městům. Poté se o ty menší starala už jako knihovna pověřená regionálními funkcemi. Do současnosti máme regionální oddělení, které pečuje o výměnný fond, který koluje po obcích," popsala změny Šimonová.

vznik knihovenHodonín: polovina 19. století (spolkové knihovny), 1921 (Masarykovo náměstí, chlapecká škola), 1956 (Masarykovo náměstí, stará radnice), 1986 (Národní třída), dvě pobočky – Brandlova a Bažantnice (do 2003)
Kyjov: 1864 (čtenářský spolek), 1956 (Komenského), 1988 (bývalý Městský národní výbor), pobočka Bohuslavice
Veselí nad Moravou: 1864 (čtenářský spolek), 1919 (bývalá městská radnice v ulici Sudomírky), 1934 (nová radnice), 1960 (nový kulturní dům), pobočky Hutník a Zarazice

Hodonínská knihovna prošla dalšími úpravami o deset let později. „Bylo zapotřebí zavést počítačovou techniku, vyměnit elektroinstalaci a město nám pomohlo i s barevnou proměnou, začali jsme s dětským oddělením," pokračovala ředitelka.

Od roku 2011 má navíc v budově kancelář informační místo pro penzisty Senior Point. „Knihovna je po úpravách plně bezbariérová," doplnila Veronika Bábíková, která má na starosti studovnu v prvním patře. Tam se zájemci dostanou nejen k dennímu tisku, ale také ke zvukovým knihám či tiskárně pro nevidomé.

V současnosti má městská knihovna, která loni obsadila třetí místo v celostátní soutěži, už sto čtyřicet tři tisíc dokumentů. „Celkem máme téměř čtyři tisíce osm set registrovaných uživatelů, třetinu tvoří děti do patnácti let. Loni naši knihovnu včetně pobočky v Brandlově ulici navštívilo sto devětadvacet tisíc lidí," upozornila ředitelka.

Dalších pět tisíc účastníků tady přišlo na vzdělávací akce a téměř stejný počet lidí zavítal do knihovny za kulturou. „Vypůjčeno bylo téměř dvě stě dvacet tisíc dokumentů, každý registrovaný uživatel si tak v průměru půjčil za rok šestačtyřicet knížek," doplnila statistiku Šimonová.

Pracovnice knihovny by rády ještě doplnily nabídku o takzvaný bibliobox, aby lidé mohli vypůjčené tituly vracet čtyřiadvacet hodin denně. „Na nás partnerech z města je, abychom třicetiletou dámu zahrnovali šperky," řekl v nadsázce k pořízení návratového boxu hodonínský místostarosta a garant městské knihovny Jiří Janda.

Oslavy tří desítek let knihovny na Národní třídě pokračují do konce měsíce výstavkou k výročí a tento pátek od osmnácti hodin i Pyžamkovou párty v přednáškovém sále. „Jde o netradiční setkání s literáty," dodala ředitelka.