VYBERTE SI REGION

Kombajny na Blanensku sklidily téměř všechno obilí. Nejvíc vynesla ozimá pšenice

Blanensko - Žně na Blanensku finišují. Ve druhé polovině července, kdy začaly, zemědělci odhadovali, že v důsledku velkého sucha budou výnosy mnohem nižší než loni. Například ředitel zemědělské společnosti Ledeko se domníval, že zhruba o patnáct až dvacet procent.

11.8.2015
SDÍLEJ:

Sklizeň obilí. Ilustrační fotoFoto: Zdeněk Kellner

Výsledek jej ale příjemně překvapil. „Jsme spokojení. Sucho se naopak na obilí podepsalo příznivě. Výnosy nakonec budou nižší přibližně o deset procent oproti loňskému rekordnímu roku," uvedl Poláček. Po žních budou mít v Ledeku do konce tohoto týdne. „Sice jsou letos výnosy nižší, ale například pšenice má lepší kvalitu. Osmdesát procent z ní máme potravinářskou," je rád Poláček.

Zemědělci očekávali i větší finanční ztráty. Ani s nimi to ale tak zlé nebude. „Výkupní ceny budou zhruba o deset procent nižší než loni. V celé střední Evropě jsou výnosy nadprůměrné, i proto bude poptávka po obilí o něco menší. Vzhledem k opatrným prognózám jsou však výsledky nadmíru uspokojivé," zhodnotil vedoucí zemědělské výrovy společnosti VOS zemědělců ve Velkých Opatovicích Jiří Štěrbáček.

Klasy dozrávaly

Žně tam končí v úterý. Na polích, které společnost obhospodařuje, dopadla nejlépe ozimá pšenice. „Měli jsme z ní výnos osm tun na hektar, což je přibližně stejně jako loni. Jarní ječmeny vynesly sedm tun na hektar, loni to bylo o půl tuny víc. Hektar řepky vynesl 3,7 tuny, což je oproti loňsku o tunu méně," popsal Štěrbáček.

Ještě třicet hektarů jarního ovsa budou kombajny sklízet pro Agrospol Knínice. „Skončíme nejpozději ve čtvrtek. Jsme rádi, že se sucha a horka na plodinách tolik nepodepsala. Když totiž začala, obilí dozrávalo. Ideální by však bylo, kdyby alespoň trochu zapršelo. Výnosy by byly ještě o něco vyšší. Obilí by získalo více vláhy a tím pádem by i zrna měla větší objemovou hmotnost," vysvětlil ředitel společnosti Ladislav Menšík.

S úrodou jsou spokojení i ve společnosti ZEAS Lysice, kde je již po žních. „Dopadly u nás velmi slušně. Ve vyšších nadmořských výškách obiloviny výrazně poznamenalo sucho. Ale naopak v dolních polohách, v okolí Lysic, Býkovic či Drnovic, dopadla sklizeň nad naše očekávání," okomentoval výsledky ředitel společnosti Jiří Šafář.

Nejlépe podle něj dopadla ozimá pšenice a nejhůř ozimý ječmen. „Loni byla úroda v celé republice nadprůměrná. Výsledky té letošní bych zařadil k lepšímu průměru za posledních dvacet let," zhodnotil Šafář.

V zemědělském družstvu Sebranice skončily žně v pondělí. Kombajny posekaly posledních deset hektarů ozimé pšenice. I na tamních polích je plodinou, která ve výnosech nejvíc vede. Nejhůř se naopak dařilo řepce. „Měli jsme z ní výnos tři tuny na hektar, což je republikový průměr. Loni nám vynesla z hektaru přes čtyři tuny. Výnos z pšenice je o pětinu vyšší než loni, z ječmene o pětinu nižší," popsal agronom sebranického družstva Jaromír Haška.

Ceny porostou

Ředitelka blanenské Okresní agrární komory Marcela Pokorná uvedla, že obiloviny jsou na Blanensku ze sedmdesáti procent sklizené. „Loni touto dobou byly jen z pětačtyřiceti procent, protože hodně pršelo. Výkupní ceny budou známé, až bude v celé republice po žních. Lze očekávat, že většina zemědělců, bude obilí skladovat. A začnou jej prodávat na podzim, kdy ceny porostou," vysvětlila Pokorná.

Výnosy jsou podle ní v průměru téměř srovnatelné s loňským rokem. „Ozimou pšenici zemědělci sklidili z pětasedmdesáti procent. Vynesla 6,5 tuny na hektar, loni 6,3 tuny. Například hektar řepky vynesl letos 3,3 tuny, loni čtyři. Jarní pšenici, žito a oves kombajny ještě touto dobou ani nezačaly sklízet. Řepka již byla sklizená," popsala ředitelka Okresní agrární komory.

Autor: Petra Srstková

11.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies