VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kontejnery na textil polykají stovky kil oblečení. Někde ale přinášejí starosti

Vyškovsko – Osm set osmatřicet a pět set šestadvacet kilogramů. Tolik textilií naházeli obyvatelé Němčan a Hoštic-Heroltic za tři měsíce do kontejneru na oděvy. U hoštické prodejny potravin stojí od října loňského roku. Vyvážet je musí každé dva týdny. I v jiných obcích regionu evidují velký zájem lidí o pohodlný způsob, jak se zbavit nepotřebného šatstva. Ne všude však mají dobré zkušenosti s firmami, které je provozují.

24.5.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Archiv

„Minulý rok nás oslovily zaráz hned dvě firmy, které nabízely zřízení kontejnerů. Vybrali jsme si firmu Revenge z Boskovic. Podle množství obyvatel, kteří kontejner využívají, hádám, že ho vítají. Je ještě brzo na hodnocení, ale je možné, že nám to částečně pomůže i v řešení problému s černými skládkami, kterých máme dost," sdělila starostka obce Naděžda Suchomelová.

Obyvatelka Hoštic-Heroltic Milena Skácelová kontejner na vesnici uvítala mimo jiné proto, že například na charitu se prý člověk nemůže pokaždé spolehnout. „Měli jsme po velkém úklidu spoustu oblečení, které jsme chtěli dát na charitu, která měla šaty vybírat, ale nestalo se tak. Takže jsme možnost vyhodit věci do kontejneru uvítali a i příště jí určitě využijeme," pověděla Skácelová.

Skládce nepomůže

Uspokojivé výsledky evidují také v Němčanech, kde si také nechali přistavit kontejner loni v listopadu od boskovické společnosti, která jich na Vyškovsku provozuje už víc než dvě stě. „Ukázalo se, že lidé kontejner v obci vidí rádi. Máme údaje z měsíců ledna, února a března, které říkají, že do něj vhodili osm set osmatřicet kilo oděvů a jiných textilií. Všichni ho samozřejmě nevyužívají, někteří dávají věci stále třeba na charitu nebo je v horším případě vyhazují do klasických popelnic. Neočekáváme ale, že by se zlepšil problém s černými skládkami. V těch, které nás trápí, evidujeme spíš pneumatiky nebo stavební suť. Oblečení bývá výjimkou," prohlásil starosta Němčan Martin Krátký.

Co se se sesbíranými kusy oblečení děje dál, záleží na firmě, která sběr provozuje. Například veškeré oděvy, které sesbírá firma Revenge, putují do třídírny v Boskovicích. „Máme víc než dvě stě padesát kategorií, do kterých textil třídíme. Následně ho využíváme například pro použití v neziskových organizacích, maloobchodních sítích, exportujeme ho do zemí třetího světa. V neposlední řadě máme pro materiál využití ve strojírenském, automobilovém a papírenském průmyslu," informoval Aleš Peka, který se ve společnosti stará o svoz kontejnerů.

Dodal, že zlomek oděvů, pro který se nenajde jiné využití, končí ve spalovnách jako alternativní palivo. „Přičemž má podobnou výhřevnost jako černé uhlí," upozornil Peka.

Vyzdvihl také, že díky aktivitě starostů se podíl komunálního odpadu v kontejnerech pohybuje do sedmi procent. Vnímá však jiné problémy. „V posledním roce se v našem okolí vyskytly pochybné spolky a společnosti se sídlem a třídírnami v zahraničí. Jejich praktikou je například umístit v obci kontejner, který však následně neobsluhují. V horším případě získané oděvy posílají do zahraničí. U nás se tak vůbec nezužitkují," nastínil Peka.

Zdarma od Poláků

Zkušenost s takovým podnikem mají třeba v Nesovicích. Kontejner brzy nikdo nevyvážel. „V průběhu asi čtrnácti dnů jsme dostali snad pět nabídek od různých firem na to, abychom si nechali kontejner na sběr oblečení instalovat. Řekl bych, že se v té době musela zavést nějaká nová norma. Každopádně jsme vybrali firmu se sídlem v Polsku, která nám službu nabídla zdarma. Kontejner vyvezla dvakrát a od té doby už pro něj nikdo nepřijel, přičemž se nám nedaří s nikým z firmy zkontaktovat. Chystáme se tedy najít jinou společnost. Stalo se také, že nám kontejner někdo vykradl. Naše zkušenosti tak zatím příliš dobré nejsou," poznamenal nesovický starosta Vítězslav Reška.

Připomněl, že se v obci pravidelně dvakrát do roka vyskytuje velký kontejner na domácí odpad, pravidelně dělá sbírky charita a škola pořádá burzy dětského oblečení. „Takže možností, jak se zbavit přebytečného šatstva, mají lidé dost," naznačil Reška.

Charitativní záměr měl i starosta Letonic Jiří Skokan, který se před šesti týdny domluvil s Oblastní charitou Hodonín a nechal v obci umístit kontejner od ní. „Dostali jsme spoustu nabídek od různých firem, ale všechny jsme odmítli. U jedné ze společností jsem měl podezření, že se získaným oblečením dál obchoduje, jiná byla ze zahraničí, což mi přišlo úplně nesmyslné, vyvážet použité šatstvo z ciziny. Chtěli jsme mít jistotu, že sesbírané oděvy půjdou na charitativní účely," zdůraznil Skokan.

Autor: Adam Hrbáč

24.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Krajně pravicová Národní fronta (FN) získala podle dílčích výsledků sčítání v prvním kole francouzských regionálních voleb 28 procent hlasů.
14

Le Penová se odmítla zahalit, zrušila kvůli tomu schůzku s muftím

Kateřina Perknerová: Spor o Šumavu naznačí Zemanovu sílu v ČSSD

Prezident Miloš Zeman se o Národní park Šumava zajímá dlouho. Ještě v době, kdy byl důchodcem z Vysočiny, jezdil za starosty šumavských obcí a poslouchal jejich stížnosti na Bursíkova ředitele parku Krejčího, řádění kůrovce, uschlé stromy a „ekoteroristy". Když se pak nad nezelenou částí Šumavy, která byla nechána na pospas žravému broukovi, proletěl vrtulníkem, udělal si definitivní názor.

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

U francouzského pobřeží vraždil žralok

U pobřeží francouzského zámořského regionu Réunion zabil dnes žralok mladého surfaře. Oblast neštěstí je známá svou nebezpečností a zákaz koupání zde nařizovaly tabule, které ale někdo v posledních dnech nedovoleně odstranil, uvedla francouzská média s odvoláním na úřady tohoto ostrova v Indickém oceánu.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies