Podle aktivistů zvířata na farmách trpí v nevyhovujících podmínkách. „Žijí v příliš malých a nevhodných klecích, které jim neumožňují projevovat jejich přirozené chování. Tyto podmínky mají za následek zranění, onemocnění a různé poruchy chování. Kvůli kožešině je zabíjejí, když jim není ani rok. Norky výfukovými plyny, lišky elektrickým proudem a činčily zlomením vazu," sdělil mluvčí organizace Daniel Cao.

Kampaň za zákaz kožešinových farem je první iniciativa, pomocí které chce organizace zlepšovat přístup společnosti ke zvířatům. Podle aktivistů je nyní v republice kolem deseti kožešinových farem. Čtyři z nich na jižní Moravě. „Farmy jsou v Křižanovicích na Vyškovsku a ve Zbýšově, Syrovicích a Jiříkovicích na Brněnsku," vypočetl vedoucí brněnské regionální skupiny organizace Lukáš Novosad.

Aktivisté z organizací Obraz a Svoboda zvířat dlouhodobě vyzývají ministra zemědělství k zákazu chovu kožešinových zvířat tak, jak je to v mnoha dalších zemích Evropy. Ten to zatím neplánuje. „Nebráním se tomu upravit parametry, které zákon stanovuje pro chov kožešinových zvířat a upravit je tak, aby zvířata netrpěla. Pokud najdeme nějaký kompromis, není důvod chov zakazovat stoprocentně," sdělil ministr Marian Jurečka.

Podle vyhlášky například klec pro norka nesmí být menší než 2550 centimetrů krychlových a musí být vyšší než pětačtyřicet centimetrů. Liška musí mít k dispozici prostor větší než osm tisíc centimetrů krychlových s minimální výškou sedmdesát centimetrů. I to se ale aktivistům nelíbí. „Život v holých drátěných klecích je pro tato divoká zvířata šílenství," tvrdí předseda Obrazu Marek Voršilka.

Aktivisté podali podnět na Krajskou veterinární správu. Kontrola ale neodhalila žádné porušení vyhlášky. „Z výsledků kontrol plyne, že na farmách neporušili veterinární zákon, ani zákona na ochranu zvířat proti týrání" sdělil ředitel Krajské veterinární správy Jaroslav Salava.

V červnu se aktivisté s ministrem Jurečkou sešli. Na kompromisu se ale neshodli. Nyní proto apelují na členy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, se kterými se rovněž plánují sejít osobně. Poukazují mimo jiné také na to, že podle výsledků průzkumu, které před dvěma lety provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd osmašedesát procent oslovených vy zakázalo chov kožešinových zvířat.

Aktivisté upozorňují také na to, že velké firmy upouští od úmyslu prodávat kožešiny. Například Hugo Boss přestane nabízet veškerou kožešinu, včetně králičí, počínaje kolekcí pro podzim a zimu 2016. Připojil se tak k rostoucímu seznamu obchodních značek a maloobchodních prodejců bez kožešin, jako jsou například Tommy Hilfiger, Calvin Klein, Stella McCartney, Zara, Net-A-Porter, H&M nebo ASOS.

Organizace Obraz a skupina Kolektiv pro zvířata v Brně dlouhodobě usilují o zodpovědný přístup lidí ke zvířatům demonstracemi, podpisovými akcemi, happeningy či promítáním záběrů z farem.