Předmět podnikání Karla Krejčího stále vzbuzuje zájem veřejnosti. Na blanenském sídlišti Písečná totiž Krejčí chová krávy, a jak se ukázalo v diskusi na webu Blanenského deníku, toto podnikání rozděluje Blanenské na dva tábory. Podle některých krávy do blízkosti sídliště nepatří, druzí jsou zase rádi, že si ke Krejčímu mohou chodit pro čerstvé mléko.V bývalých chlévech, které stavební úřad zkolaudoval jako kravín chová Krejčí asi patnáct krav. Nejčastější problém, na který lidé upozorňují je hlasité bučení krav. Podle Krejčího ale krávy zase tak hlučné nejsou. „Je zajímavé, že jiné zvuky nikomu nevadí, přitom odborníci před pár lety nezávisle na mně změřili, že i děti svým křikem vydávají daleko větší hluk," uvedl Krejčí.

Přesto je pro některé lidi bučení krav obtěžující. „Dětský křik netrvá stále, ale krávy bučí denně. Pokud tam bude mít ustájeny například tři krávy a bude vyvážet každou sobotu kolečko s hnojem, a ne traktorem vlečku narvanou hnojem, nikomu to vadit prostě nebude. Je to stejné, jako když si pořídíte domů dvacet psů anebo tři psy. Stejné je to jako když bydlíte u vlakového nádraží. Záleží kolik tam projede vlaků," napsala v diskusi na webu Blanenského deníku Rovnost pisatelka, která se podepsala jménem Jana.

Najdou se i zastánci

Naproti tomu ale řada diskutujících podnikání Karla Krejčího hájí. „Tohle je lidský hyenismus, vozit se po slušném člověku, který se snaží tvořit kvalitní a výborné výrobky. Smrad od kraviček je mnohem menší daň za ty dobroty co tvoří oproti těm smradlavým výrobkům co si dnes a denně kupujete v obchoďácích. Jedy v těchto potravinách jsou mnohem horší než nějaký ten kravinec. Panu Krejčímu i celé jeho rodině držíme pěsti," oponoval čtenář pod jménem Jirka.

Některým diskutujícím se nelíbí například ani to, že kravín u sídliště vznikl až po tom, co byly postavené bytové domy. Podle diskutujícího, který se podepsal jako Milan takové podnikání do bytové zástavby nepatří.

S tím ale nesouhlasí pisatel jménem Jarda. „Pan Krejčí bydlí na ulici Husové a je to blanenský rodák a lidi na sídlišti jsou obyčejná „náplava" Když jsem byl malý chodil jsem na prázdniny k babičce na Husové. Ještě dnes cítím vůni mateřídoušky a slyším zpěv skřivana při cestě z Husové do nedalekého sadu třešní. S dědou a babičkou jsme v té době neměli ani potuchy o nějaké Písečné a pan Krejčí už v té době hospodařil a nikomu krávy nesmrděly. Psal se rok 1970," napsal.

Podobný názor má i pisatelka, která se podepsala jako zora. „Já si kravín pana Krejčího pamatuji z dětských let. Moji rodiče tam chodily pro mléko a to je mojí mamce čtyřiadevadesát let. To ještě nebyla Písečná a ani se nevědělo že bude postavena," uvedla pisatelka.

Té dokonce více než krávy vadí neuklizené chodníky po psech. „Na Písečné je víc psích výkalů. Pan Krejčí má svůj hnůj za plotem. Nevím jestli někdo stoupl do psích exkrementů a donesl si to na botě domů tak smrděl víc než ten hnůj," napsala Zora.