VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroužkovaní poslanci z jižní Moravy více hlasovali. Méně řečnili

Jižní Morava /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Důvěra voličů zavazuje k větší práci. Tímto krédem se v minulých třech letech řídili ti z jihomoravských poslanců, kteří uspěli v takzvaném kroužkování a uspěli v získávání preferenčních hlasů. Častěji hlasovali a dali i více návrhů zákonů než lídři kandidátek. Výjimkou mezi nimi byl jen hejtman Michal Hašek. Zúčastnil se jen zhruba třetiny hlasování.

5.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

Právě Hašek byl přitom ve volbách v roce 2010 nejúspěšnější. Díky preferenčním hlasům se mu podařilo z jedenáctého místa nejen proniknout mezi sedmičku zvolených sociálních demokratů, ale dokonce je všechny přeskočit. Malou účast vysvětlil především starostí o jižní Moravu. „Lidé mě volili jako hejtmana Jihomoravského kraje. Snažil jsem se maximálně hájit jeho zájmy například odporem k návrhu ministra financí Miroslava Kalouska zavést spotřební daň na víno," zdůraznil Hašek.

Dodal přitom, že u žádného z důležitých hlasování nechyběl. „Mám za sebou více než tři desítky vystoupení a dvě desítky navržených zákonů," zdůraznil Hašek.

Upozornil také, že ze svého poslaneckého platu dal už milion korun na charitu a v příštím volebním období nehodlá funkce hejtmana a poslance spojovat.

Opačně si vedl poslanec TOP 09 Rom Kostřica. I jeho přitom do sněmovny katapultovaly preferenční hlasy. Z pátého místa se díky nim dostal na druhé. V parlamentu se pak zúčastnil takřka pěti tisíc hlasování. Tedy třiaosmdesáti procent. „Že jsem se dostal do parlamentu, mě překvapilo. Myslím, že díky tomu, že jsem dostal tolik preferenčních hlasů, beru práci poslance vážněji," podotkl Kostřica. Na místě poslance ale dal jen tři návrhy zákonů. „Zákony by měli psát poslanci zběhlí v legislativě," poznamenal.

Rekordmankou v počtu preferenčních hlasů na kandidátce svojí strany i v účasti v hlasování pak je Dana Filipi z ODS. Zúčastnila se 5225 hlasování, tedy více než osmaosmdesáti procent. „Preferenční hlasy mě samozřejmě těší, je to pro mě velká motivace a povzbuzení. Vážím si jich a děkuji za ně. Neznamená to však, že bez nich bych pracovala méně či hůře," konstatovala poslankyně.

Činil se i nejúspěšnější kandidát Věcí veřejných Michal Babák. Zúčastnil se skoro tří čtvrtin zasedání, navrhl pětadvacet zákonů a třicetkrát si vzal řeč ve sněmovně.

Podle politologa Michala Pinka je větší snažení politiků s preferenčními hlasy logické. „Ve společnosti to celkově funguje tak, že kdo se dostane z průměrného či podprůměrného prostředí nahoru, snaží se více. Podobné to je i u outsiderů ve volbách. Michal Hašek je výjimka. Ale on nikdy opravdový outsider nebyl. I jeho kandidatura na jedenáctém místě byla součástí jeho vnitrostranické strategie," poznamenal Pink.

Na rozdíl od vykroužkovaných poslanců zaostávali lídři kandidátek. Zúčastnili se o jedenáct set hlasování méně a lepší byli jen v řečnění ve sněmovně. Nejméně aktivní z jihomoravských lídrů byl Josef Dobeš z Věcí veřejných.

Lídři volebních kandidátek hlasovali jen málo

Jižní Morava – Vedli kandidátní listiny svých stran. V poslanecké sněmovně se ale k dílu měli méně než při předvolebních kampaních. Zastínili je kandidáti, kterým více věřili voliči. A dali jim preferenční hlasy. Lídři kandidátek se za tři roky zúčastnili 20 508 hlasování. Naopak zástupci stran s největší podporou 21 613 hlasování.

Nejhorší bilanci měl v tomto ohledu lídr Věcí veřejných a pozdější ministr školství Josef Dobeš. Zúčastnil se jen jednačtyřiceti procent hlasování a nedal žádný návrh zákona. „Jako jediný z lídrů jsem byl i ministrem. A měl jsem půl roku těžký úraz nohy motorovou pilou. Nemohl jsem chodit," vysvětlil malou účast Dobeš.

Neoslnili ani Bohuslav Sobotka z ČSSD a Václav Mencl z ODS. Účastnili se pětašedesáti, respektive devětašedesáti procent hlasování.

Světlou výjimkou byla jen jednička komunistické kandidátky Zuzka Bebarová-Rujbrová. Svoje ano či ne řekla v sedmaosmdesáti procentech hlasování. „Každou práci je třeba dělat na plný úvazek. Lidé očekávají, že když nám ji dali, tak ji budeme vykonávat. Nedivím se jejich kritice prázdných poslaneckých lavic," prohlásila poslankyně.

Politolog Michal Pink s ní úplně nesouhlasí. „Průměrný volič neví, že se dají najít na stránkách sněmovny nějaké záznamy o hlasování. A také televizní přenosy ze sněmovny sledují jen určití lidé," myslí si Pink.

Autor: Petr Jeřábek

Hraje pro vás při hlasování roli, jak jsou poslanci aktivní?

ANO

53 %

NE

47 %

Hlasovalo: 17

Anketa byla ukončena

5.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies