VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli rozmarům počasí je medu zatím velmi málo. Podraží

Blanensko – Milovníci medu mají zatím smůlu. Letos kvůli vytrvalému dešti a nízkým teplotám totiž včely ještě téměř nevylétly z úlu. A z toho mála, co donesou, si sotva vytvoří vlastní potravu. Jelikož ani loni medu moc nebylo kvůli velkým výkyvům teplot, mrazům i suchu, zásoby už jsou téměř pryč. Nedostatek medu se proto také projeví na cenách.

12.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Letošní produkci medu ovlivnilo kolísající počasí. „Nástup jara byl rychlý, bylo hodně teplo, ale chyběla jedna generace včel a ty to nestihly z květů posbírat. Pak začalo pršet, takže se vytvořil nektar, ale včely to zase neposbíraly, protože ve vytrvalých deštích nevylétly. Z prvních rostlin, tedy z řepky a akátu, nebylo skoro nic. Snad to zachrání lípa, která teprve pokvete," doufá adamovský včelař Rudolf Rybář.

Podobně jsou na tom Zigalovi z Vilémovic, kteří působí ve sdružení Včela pro Moravský kras. V jejich krámku lze najít různé druhy medů. Pokud je tedy dobrá sezóna. „Zatím nemáme letošní med vůbec žádný. Zaznamenala jsem si, že zatím byly čtyři slunečné dny, kdy včely vylétly. To jim ale sotva stačí pro vlastní uživení a stočit jim ten med nemůžeme. Když se počasí nezlepší, ještě budeme muset přikrmovat," podotkla Eva Zigalová z Vilémovic.

Stejný dojem má i Miloslav Šešulka z včelařské stanice v Jabloňanech, který včelaří také na jihu Moravy v Hustopečích. Díky tomu může i srovnat, že Blanensko je na tom s medem ještě o poznání hůř kvůli zeměpisné poloze. „Jelikož je Blanensko asi o dvě stě metrů nad mořem výše než jih Brněnska, je to poznat i na rozdílu teplot, což je zhruba tak pět stupňů. Proto tam také neroste tolik rozmanitých rostlin, třeba slunečnice nebo akát, ze kterých je velmi dobrý med. Na druhou stranu zrovna akátového medu bylo loni více na Blanensku. Tam stromy naštěstí vykvetly až po květnových mrazech," popsal Šešulka.

Sto padesát za kilo?

Podle Rudolfa Rybáře se málo medu odrazí na cenách. „Loni chtěli ve výkupu okolo padesáti korun za kilo a prodejní cena pak byla zhruba sto dvacet korun, letos je to sedmdesát korun za kilo, tedy sto padesát korun na pultech. Pro většinu včelařů proto nemá cenu dávat med do výkupu a raději to prodají sami. Vydělají mnohem víc," vysvětlil předseda adamovských včelařů s tím, že zájem o med neustále roste.

Třeba Jarmila Slavíčková, která si kupuje med od včelařů z Blanenska, doufá, že kvůli letošní slabší sezóně nebude muset do supermarketu. „Každý rok se mi zatím poštěstilo med sehnat od nějakého souseda nebo přes známé, většinou jsme za něj platili kolem osmdesáti až sto korun za kilo, ale dala bych klidně i o něco víc," řekla Slavíčková.

Teď má doma zbytek loňských zásob, ale ty pomalu ubývají. „Používáme med téměř pořád, hodně s ním sladíme čaj, dáváme ho i na maso při pečení nebo grilování. V obchodě bych si ho nekoupila, udělala jsem to jednou a s medem to nemělo nic společného," dodala Slavíčková.

Miloslav Šešulka doplnil, že medy zakoupené v supermarketu často včelu ani neviděly. „Jakmile člověk na etiketě přečte, že byl med vyrobený v zemích Evropské unie nebo v asijských státech, měl by se mít na pozoru. Většinou jsou z velké části nahrazené škrobem z kukuřice či brambor nebo doslazované cukrem, tedy jsou to umělé medy. Čínské medy zase obsahují antibiotika," upozornil.

Obecně bývá největší zájem o tmavý med lesní. Přitom nemá oproti medům květovým téměř žádnou hodnotu. Včely jej totiž vyrábí z výkalů specifického druhu mšice, která napadá jehličnany. Lidé jsou však na tento med zvyklí z dřívějších dob, kdy jiný med téměř neznali, ale kvůli neustálému zájmu lidí bývá i o něco dražší než další druhy.

Se vzrůstajícím zájmem o domácí med však už roste poptávka po květovém medu. Kromě velmi dobře známého akátového, který je vysoce ceněný, nebo řepkového lze sehnat i med slunečnicový či svazenkový. „Jeden rok se nám povedl i med z vrby, ten byl hodně specifický a hořký. Schovávali jsme si ho jako vzácnost," dodal Miloslav Šešulka.

Autor: Aneta Nejezová

12.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Mark Zuckerberg se prezentuje jako filantrop a ochránce práv zvířat a lidí
8

Facebook slaví výročí 5 let na burze. Půjde Zuckerberg do politiky?

Britové vypustili největší vzducholoď světa. Je delší než Airbus A380

/FOTOGALERIE/- Britský Airlander 10 je se svými 92 metry delší než největší Airbus A380. A samozřejmě je také největší vzducholodí dneška. Nyní je po loňské havárii opět zpátky ve hře o komerční nasazení. Absolvoval totiž bez potíží svůj v pořadí třetí zkušební let.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

AKTUALIZOVÁNO

Bělobrádek zavítá na sjezd landsmanšaftu. Jako nejvýše postavený český politik

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies