VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lanžhotští chtějí nádrže na zadržení vody. I pro turisty

Lanžhot – Odvážné plány vzešly z pátečního setkání 
v Lanžhotě. Město se chce zbavit líhnišť komárů a místo nich vybudovat soustavu zadržovacích nádrží na vodu. 
A využít je i pro turistiku.  

25.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

„Poslední úprava protipovodňových opatření našemu městu nevyhovuje. Řeší jen přivádění vody, ale ne jak ji dostat pryč, jak s ní hospodařit. Obáváme se vzniku dalších mokřadů a líhnišť komárů," naznačil předseda spolku Soutok Lanžhot a lesní úsek Tvrdonice Antonín Hostina, proč se spolu se starostou Františkem Hrnčířem sešli s ředitelem Biosférické rezervace Dolní Morava Janem Vybíralem.

Právě Vybíral přišel před nedávnem s nápadem vybudovat v dolní části Lanžhota netradiční přírodní odpočinkové centrum pro návštěvníky. Plánované úpravy by na něj měly navazovat.

„Bavili jsme se o vzniku soustavy zadržovacích vodních nádrží na propojených stavítky a můstky. Směřovaly by od Lanžhota až k lesu. Zachycovaly by vodu a dále ji odváděly například do řeky Moravy," popisoval Hostina, který jako vzor zmínil soustavu kanálů v lužním lese.

Studii by mělo předcházet vymezení půdy při pozemkové reformě, která Lanžhot brzy čeká. „To musí být jeden z prvních kroků. Na náš záměr využijeme podmáčenou půdu v okolí lesa," potvrdil šéf sdružení, které vzniklo v reakci na některé plánované aktivity zelených v okolí Lanžhota.

Soustava zadržovacích nádrží s okolím by podle něj obsáhla území asi čtyřiceti hektarů. Plynule by navázala na oboru Soutok a podle Hostiny se časem mohla stát dokonce biosférickou rezervací.

„Vysadili bychom tam dřeviny, které dnes v okolí Lanžhota chybí, zejména pak jilmy a duby. Území by mohlo sloužit k rekreaci a pro turistiku, možná i pro sportovní rybolov. Bylo by to dobré pro všechny, lidé by tam vyjížděli na výlety," shrnul.

Vytěžená zemina při budování zádržných nádrží by se navíc dala využít na ohrázování nebo navýšení pozemků tamní tělovýchovné jednoty. „Většina z nich se totiž v důsledku nešťastného rozhodnutí krajského úřadu ocitla 
v aktivní záplavové zóně," vysvětloval Hostina, který je zároveň předsedou tělovýchovné jednoty Sokol Lanžhot.

„Těší mě, že jsme s městem 
i vedením Biosférické rezervace Dolní Morava našli společnou řeč. Teď ještě musíme oslovit odborníky z Povodí Moravy, aby kroky, na kterých jsme se shodli, zakomponovali do protipovodňové ochrany," plánuje.

I jemu je ale jasné, že odvážný plán je během na dlouhou trať. Město o něm navíc může uvažovat jen za předpokladu, že mnohamilionové náklady zaplatí stát.

Autor: Michal Šupálek

25.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies