VYBERTE SI REGION

Lesům pomůžou se zadržením vody rybníky. V Březině jich bude třináct

Vyškovsko /INFOGRAFIKA/ – Loni stihli dotáhnout do konce úpravy Malé Hané za bezmála čtyři miliony korun. Postavili i rybník Sedlákova louka za čtyři miliony sedm set tisíc. A dokončili také rybník Bělá, Jahodův žleb a vodní nádrž Studýnky. Celkem zatím utratili sedmnáct milionů. Dalších skoro čtyřiadvacet plánují investovat letos, případně v příštím roce. Vojenské lesy a statky České republiky spustily projekt Živá voda, pomocí kterého chtějí zadržet vodu v krajině. Největší krajíc z vyhrazených sto milionů poputuje do lesů na Drahanské vrchovině na Vyškovsku, kde státní společnost hospodaří ve vojenském újezdu Březina.

12.4.2016
SDÍLEJ:

Vojenské lesy a statky se pustily do výstavby a obnovy rybníků. Na snímku rybník Jahodův žleb. Foto: archiv VLS ČR

Na území chce mít nové rybníky v hodnotě přes čtyřicet milionů. „Pět z nich už jsme postavili loni. Osm dalších plánujeme na tento rok a následné období," přiblížil ředitel plumlovské divize podniku Jaroslav Melichar.

Všechny vodní stavby budou mít maximální rozlohu do dvou hektarů. „Hlavním účelem není chov ryb, ale zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity území, tedy biologické rozmanitosti živých organismů. Nádrže pak mají také retenční a protipožární funkci," poznamenal ředitel.

Infografika.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Kromě toho má plumlovská divize v plánu i několik dalších menších investic. Směřovat budou do obnovy lesních studánek a tůní. „Dosud jsme obnovili pětatřicet studánek. Tůně pak stavíme zejména jako napajedla pro zvěř i jako životní prostor pro obojživelníky. I tyto menší stavby mají pro zlepšení vodního režimu a rozmanitost přírody v jednotlivých lokalitách nezastupitelný význam," vysvětlil Melichar.

Důvodem pro tak rozsáhlou a nákladnou akci je zejména poloha území. Drahanská vrchovina totiž leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Ta zadržuje většinu dešťů přinášených západními větry. „Území je proto chudé na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. Naším cílem je proto zvýšit objem vody, kterou v krajině zadržíme," informoval mluvčí státního podniku Jan Sotona.

přístupné rybníky
Přestože se rybníky nacházejí na území vojenského újezdu Březina, kde z velké části platí přísný zákaz vstupu, některé z nich leží i na dočasně zpřístupněných plochách, kde je režim mírnější. „Sedlákova louka, blízký Vystřelený rybník, Bělá a Pod Vyhlídkou se totiž rozkládají na území, kde je vstup od tří hodin odpoledne v pátek, dále v sobotu, neděli a ve svátky povolený," přiblížil provozní technik plumlovské divize Roman Dymáček.

Takovou snahu chválí například vedoucí ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny Mendelovy univerzity v Brně Petr Kupec. „Obecně má obnova i výstavba nových rybníků pro krajinu pozitivní význam. V podmínkách České republiky, jejíž vodní hospodářství je závislé prakticky pouze na srážkové vodě, a za situace, kdy se výrazně mění roční rozdělení srážek, je výstavba rybníků jednou z mála možností, jak zadržet vodu v krajině a jak s ní rozumně hospodařit," popsal.

Z pohledu samotného lesa vnímá prospěšnost rybníků hned v několika rovinách. Primárně jako zdroj vody pro veškerý život. „Dalším důležitým hlediskem je vodohospodářská vlastnost. Rybníky můžou sloužit jednak jako zásobárna vody v době sucha, ale na druhé straně může jejich retenční prostor posloužit i v ochraně proti povodním," sdělil Kupec.

Obnova soustav lesních rybníků je tak podle jeho slov velmi důležitá. „Je třeba si uvědomit, že česká, respektive moravská krajina prakticky nemá žádné přirozené vodní plochy a rybníkářství patřilo v minulosti zejména v šestnáctém až osmnáctém století k doménám krajinné tvorby v českých zemích. Naši předkové sice budovali rybníky většinou za účelem chovu ryb či pro využití vody ve vodním hospodářství a pro pohon technologií, nicméně mimovolně tak v krajině vytvářeli umělé vodní plochy, které na ni měly pozitivní vliv," přiblížil vedoucí ústavu.

Vzácný přístup

V plumlovské divizi je díky svému zaměstnání s vodohospodářskou situací poměrně obeznámený. Vojenské lesy jsou totiž jednou ze stěžejních spolupracujících organizací lesnické a dřevařské fakulty univerzity. „Vím tak, že se dlouhodobě zabývá řešením obnovy vodních toků a vodních ekosystémů. Tuto snahu nelze hodnotit jinak než velmi pozitivně," ocenil Kupec.

Vojenské lesy počítají s tím, že velkou část investic pokryjí dotace určené na zvýšení biodiverzity krajiny. „U části investic už jsme žádosti podali. U většiny ze zbylých to pak plánujeme. Podporu očekáváme z operačního programu Životní prostředí. Dotace by tak měly pokrýt až sedmdesát procent nákladů," uvedl ekonomický náměstek vojenských lesů Zdeněk Mocek.

U zatím třinácti plánovaných rybníků už je cena známá. Kompletně mají být hotové ještě letos. „Některé už stojí, na další máme stavební povolení. Zbylé jsou pak v projektové přípravě. U nich se může výstavba pozdržet do příštího roku. Záleží, jak rychlé bude stavební řízení," vysvětlil mluvčí Sotona.

U třináctky však státní podnik v Březině nejspíš neskončí. „Máme do budoucna ještě několik dalších záměrů," nastínil Sotona.

Autor: Alena Grycová

12.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies