Lesům pomůžou se zadržením vody rybníky. V Březině jich bude třináct

Na území chce mít nové rybníky v hodnotě přes čtyřicet milionů. „Pět z nich už jsme postavili loni. Osm dalších plánujeme na tento rok a následné období," přiblížil ředitel plumlovské divize podniku Jaroslav Melichar.

Všechny vodní stavby budou mít maximální rozlohu do dvou hektarů. „Hlavním účelem není chov ryb, ale zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity území, tedy biologické rozmanitosti živých organismů. Nádrže pak mají také retenční a protipožární funkci," poznamenal ředitel.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Kromě toho má plumlovská divize v plánu i několik dalších menších investic. Směřovat budou do obnovy lesních studánek a tůní. „Dosud jsme obnovili pětatřicet studánek. Tůně pak stavíme zejména jako napajedla pro zvěř i jako životní prostor pro obojživelníky. I tyto menší stavby mají pro zlepšení vodního režimu a rozmanitost přírody v jednotlivých lokalitách nezastupitelný význam," vysvětlil Melichar.

Důvodem pro tak rozsáhlou a nákladnou akci je zejména poloha území. Drahanská vrchovina totiž leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Ta zadržuje většinu dešťů přinášených západními větry. „Území je proto chudé na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. Naším cílem je proto zvýšit objem vody, kterou v krajině zadržíme," informoval mluvčí státního podniku Jan Sotona.

Takovou snahu chválí například vedoucí ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny Mendelovy univerzity v Brně Petr Kupec. „Obecně má obnova i výstavba nových rybníků pro krajinu pozitivní význam. V podmínkách České republiky, jejíž vodní hospodářství je závislé prakticky pouze na srážkové vodě, a za situace, kdy se výrazně mění roční rozdělení srážek, je výstavba rybníků jednou z mála možností, jak zadržet vodu v krajině a jak s ní rozumně hospodařit," popsal.

Z pohledu samotného lesa vnímá prospěšnost rybníků hned v několika rovinách. Primárně jako zdroj vody pro veškerý život. „Dalším důležitým hlediskem je vodohospodářská vlastnost. Rybníky můžou sloužit jednak jako zásobárna vody v době sucha, ale na druhé straně může jejich retenční prostor posloužit i v ochraně proti povodním," sdělil Kupec.

Obnova soustav lesních rybníků je tak podle jeho slov velmi důležitá. „Je třeba si uvědomit, že česká, respektive moravská krajina prakticky nemá žádné přirozené vodní plochy a rybníkářství patřilo v minulosti zejména v šestnáctém až osmnáctém století k doménám krajinné tvorby v českých zemích. Naši předkové sice budovali rybníky většinou za účelem chovu ryb či pro využití vody ve vodním hospodářství a pro pohon technologií, nicméně mimovolně tak v krajině vytvářeli umělé vodní plochy, které na ni měly pozitivní vliv," přiblížil vedoucí ústavu.

Vzácný přístup

V plumlovské divizi je díky svému zaměstnání s vodohospodářskou situací poměrně obeznámený. Vojenské lesy jsou totiž jednou ze stěžejních spolupracujících organizací lesnické a dřevařské fakulty univerzity. „Vím tak, že se dlouhodobě zabývá řešením obnovy vodních toků a vodních ekosystémů. Tuto snahu nelze hodnotit jinak než velmi pozitivně," ocenil Kupec.

Vojenské lesy počítají s tím, že velkou část investic pokryjí dotace určené na zvýšení biodiverzity krajiny. „U části investic už jsme žádosti podali. U většiny ze zbylých to pak plánujeme. Podporu očekáváme z operačního programu Životní prostředí. Dotace by tak měly pokrýt až sedmdesát procent nákladů," uvedl ekonomický náměstek vojenských lesů Zdeněk Mocek.

U zatím třinácti plánovaných rybníků už je cena známá. Kompletně mají být hotové ještě letos. „Některé už stojí, na další máme stavební povolení. Zbylé jsou pak v projektové přípravě. U nich se může výstavba pozdržet do příštího roku. Záleží, jak rychlé bude stavební řízení," vysvětlil mluvčí Sotona.

U třináctky však státní podnik v Březině nejspíš neskončí. „Máme do budoucna ještě několik dalších záměrů," nastínil Sotona.