VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lichtenštejnská knížata navádí kombajny přes satelit

Rakousko, Břeclavsko – Exkluzivní dvoudenní návštěvy v rakouských podnicích, které patří Lichtenštejnům, se zúčastnil redaktor Břeclavského deníku. Princ a velvyslankyně představili, jak Lichtenštejnové hospodaří s majetky v cizí zemi a naznačili, jak by se starali například o zámek v Lednici, který jejich rod vlastnil od třináctého století do konce druhé světové války. Poté jej zabavilo tehdejší Československo.

4.9.2012 3
SDÍLEJ:

Zámek Wilfersdorf.Foto: DENÍK/ Petr Vlasák

„Propojujeme čtyři jednotlivé cíle. Základem je pro nás ekonomický úspěch, udržitelný zisk a podíl na trhu," říkal předseda představenstva knížecí nadace princ Konstantin Ferdinand Maria Lichtenštejn.

„Neméně důležité jsou ekologické cíle. Respektujeme ochranu přírody a jejích zdrojů, investujeme do větrných a vodních elektráren. Nadace se řídí podle etických principů, myslí filantropicky a zakázky směřuje i do regionů," pokračoval čtyřicetiletý prin­c.

Skloňovaná Lednice, Valtice i Mikulov

Výrazným znakem lichtenštejnského hospodaření je rodová příslušnost. Vedení knížecího podniku tak neřeší problémy s loajalitou, vychází z historické tradice a myslí na několik generací dopředu.

„Lichtenštejni dbají na ochranu majetku už od dvanáctého století. Z toho vyplývá velký počet historických nemovitostí i podpora rodinných příslušníků. Do zajištění budoucích generací se nezdráháme investovat," dodal princ.

Zámek ve Wilfersdorfu stojí třicet kilometrů od Břeclavi. Od roku 1600 slouží Lichtenštejnům pro správu majetku v oblasti Weinviertel a pro jejich známé knížecí sklepy. Hlavní zámecká budova, jež se před deseti lety dočkala oprav, hostí výstavy, kongresy i expozici věnovanou historii rodu. Města Lednice, Valtice či Mikulov se tak skloňují v každém sále.

„Hospodaříme na třech tisících hektarech orné půdy. Pěstujeme pšenici, ječmen, řepku, kukuřici či cukrovou řepu. Roční příjmy se pohybují kolem šesti a půl milionu eur," pochlubil se správce přilehlého zemědělského a lesního závodu Hans Jörg Damm.

Efektivní sklizni pomáhájí navigací strojů přes satelit. „Kombajny a traktory jedou podle přesných instrukcí GPS, člověk stroj jen řídí a hlídá kontrolky. V žacích lištách jsou čidla, která vyhodnocují objem sklízeného a podle toho stroj zpomalí nebo zrychlí. Díky GPS navigaci mohou stroje sklízet až dva centimetry od sebe," upozornil Damm na investice Lichtenštejnů do inovací. Pochlubil se rovněž knížecími sklepy.

„Na dvaačtyřiceti hektarech vinic pěstujeme nejvíc odrůdy Veltlín zelený, Ryzlink, Merlot a Zweigel Trebe. Produkce bílého vína převažuje nad červeným, děláme ale i vína šumivá. Červená korkujeme, bílá mají šroubovací uzávěry," vykreslil sklepmistr Josef Weinmeyer.

Divočáci pobíhali volně mezi dětmi

Rozpočtu nadace pomáhají i výnosy z rybolovu a lovu v přírodním parku Sparbach. Hlavními návštěvníky jsou však rodiny s dětmi, které tam kromě hřišť najdou domácí zvířata či divoká prasata. Těch se volně mezi návštěvníky pohybuje na dva tisíce.

Lichtenštejnové v Dolním Rakousku investují velké sumy do oprav historických zázemí rodu. Příkladem se staly návštěvy hradu Stammburg nebo městského paláce v centru Vídně. Ten by měl otevřít galerijní sbírky rodu příští duben. Opravy začaly v roce 2004 a vychází na závratných sto milionů eur.

Majetky Lichtenštejnů zabavilo vedení Československa ve dvou vlnách, po první a druhé světové válce. Soudní spory po roce 1989 však pravdu neobjasnily. I proto knížecí nadace zřídila mezinárodní komisi historiků, aby příští rok rozřešila spor o německé národnosti šlechticů před válkou. Současníci rodu se tak spíš než cestou soudní snaží znovu proniknout do historických regionů díky debatám a vzájemné pomoci.

Lichtenštejnové patří mezi jedny z nejstarších šlechtických rodů v Evropě. Jejich knížectví s pětatřiceti tisíci obyvateli patří mezi země s nejvyšší životní úrovní na světě.

PETR VLASÁK

Autor: Redakce

4.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies