VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lichtenštejnská knížata navádí kombajny přes satelit

Rakousko, Břeclavsko – Exkluzivní dvoudenní návštěvy v rakouských podnicích, které patří Lichtenštejnům, se zúčastnil redaktor Břeclavského deníku. Princ a velvyslankyně představili, jak Lichtenštejnové hospodaří s majetky v cizí zemi a naznačili, jak by se starali například o zámek v Lednici, který jejich rod vlastnil od třináctého století do konce druhé světové války. Poté jej zabavilo tehdejší Československo.

4.9.2012 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Zámek Wilfersdorf.Foto: DENÍK/ Petr Vlasák

„Propojujeme čtyři jednotlivé cíle. Základem je pro nás ekonomický úspěch, udržitelný zisk a podíl na trhu," říkal předseda představenstva knížecí nadace princ Konstantin Ferdinand Maria Lichtenštejn.

„Neméně důležité jsou ekologické cíle. Respektujeme ochranu přírody a jejích zdrojů, investujeme do větrných a vodních elektráren. Nadace se řídí podle etických principů, myslí filantropicky a zakázky směřuje i do regionů," pokračoval čtyřicetiletý prin­c.

Skloňovaná Lednice, Valtice i Mikulov

Výrazným znakem lichtenštejnského hospodaření je rodová příslušnost. Vedení knížecího podniku tak neřeší problémy s loajalitou, vychází z historické tradice a myslí na několik generací dopředu.

„Lichtenštejni dbají na ochranu majetku už od dvanáctého století. Z toho vyplývá velký počet historických nemovitostí i podpora rodinných příslušníků. Do zajištění budoucích generací se nezdráháme investovat," dodal princ.

Zámek ve Wilfersdorfu stojí třicet kilometrů od Břeclavi. Od roku 1600 slouží Lichtenštejnům pro správu majetku v oblasti Weinviertel a pro jejich známé knížecí sklepy. Hlavní zámecká budova, jež se před deseti lety dočkala oprav, hostí výstavy, kongresy i expozici věnovanou historii rodu. Města Lednice, Valtice či Mikulov se tak skloňují v každém sále.

„Hospodaříme na třech tisících hektarech orné půdy. Pěstujeme pšenici, ječmen, řepku, kukuřici či cukrovou řepu. Roční příjmy se pohybují kolem šesti a půl milionu eur," pochlubil se správce přilehlého zemědělského a lesního závodu Hans Jörg Damm.

Efektivní sklizni pomáhájí navigací strojů přes satelit. „Kombajny a traktory jedou podle přesných instrukcí GPS, člověk stroj jen řídí a hlídá kontrolky. V žacích lištách jsou čidla, která vyhodnocují objem sklízeného a podle toho stroj zpomalí nebo zrychlí. Díky GPS navigaci mohou stroje sklízet až dva centimetry od sebe," upozornil Damm na investice Lichtenštejnů do inovací. Pochlubil se rovněž knížecími sklepy.

„Na dvaačtyřiceti hektarech vinic pěstujeme nejvíc odrůdy Veltlín zelený, Ryzlink, Merlot a Zweigel Trebe. Produkce bílého vína převažuje nad červeným, děláme ale i vína šumivá. Červená korkujeme, bílá mají šroubovací uzávěry," vykreslil sklepmistr Josef Weinmeyer.

Divočáci pobíhali volně mezi dětmi

Rozpočtu nadace pomáhají i výnosy z rybolovu a lovu v přírodním parku Sparbach. Hlavními návštěvníky jsou však rodiny s dětmi, které tam kromě hřišť najdou domácí zvířata či divoká prasata. Těch se volně mezi návštěvníky pohybuje na dva tisíce.

Lichtenštejnové v Dolním Rakousku investují velké sumy do oprav historických zázemí rodu. Příkladem se staly návštěvy hradu Stammburg nebo městského paláce v centru Vídně. Ten by měl otevřít galerijní sbírky rodu příští duben. Opravy začaly v roce 2004 a vychází na závratných sto milionů eur.

Majetky Lichtenštejnů zabavilo vedení Československa ve dvou vlnách, po první a druhé světové válce. Soudní spory po roce 1989 však pravdu neobjasnily. I proto knížecí nadace zřídila mezinárodní komisi historiků, aby příští rok rozřešila spor o německé národnosti šlechticů před válkou. Současníci rodu se tak spíš než cestou soudní snaží znovu proniknout do historických regionů díky debatám a vzájemné pomoci.

Lichtenštejnové patří mezi jedny z nejstarších šlechtických rodů v Evropě. Jejich knížectví s pětatřiceti tisíci obyvateli patří mezi země s nejvyšší životní úrovní na světě.

PETR VLASÁK

Autor: Redakce

4.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pohřeb kardinála Miloslava Vlka v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Zádušní mši sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka.
AKTUALIZOVÁNO
12 16

Pohřeb kardinála Vlka: rozloučit se přišly tisíce lidí, nechyběli členové vlády

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

AKTUALIZOVÁNO

Evropa je naší budouností, řekl Tusk. Lídři zemí EU jsou pro jednotu

Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Velké Británie dnes v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států Evropské unie. V den 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky podpisem prohlášení přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná. Musí se ale také změnit tak, aby byla bezpečná, prosperující, konkurenceschopná, sociálně odpovědná a dokázala hrát ve světě klíčovou roli.

AKTUALIZOVÁNO

Americký konvoj projíždí ČR. Součástí jsou i obrněné vozy Stryker

Hraničním přechodem v Rozvadově dnes postupně projíždí konvoj britských a amerických vojáků. Prvních 18 z celkem 125 vozidel vyrazilo z Rozvadova směrem do vnitrozemí před půl desátou. Zhruba o dvě hodiny později přejely českou hranici čtyři části konvoje z celkových sedmi. Po dálnici D5 pak vojáci zamířili do Ostrova u Stříbra, aby natankovali svou vlastní naftu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies