VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lichtenštejnská knížata navádí kombajny přes satelit

Rakousko, Břeclavsko – Exkluzivní dvoudenní návštěvy v rakouských podnicích, které patří Lichtenštejnům, se zúčastnil redaktor Břeclavského deníku. Princ a velvyslankyně představili, jak Lichtenštejnové hospodaří s majetky v cizí zemi a naznačili, jak by se starali například o zámek v Lednici, který jejich rod vlastnil od třináctého století do konce druhé světové války. Poté jej zabavilo tehdejší Československo.

4.9.2012 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Zámek Wilfersdorf.Foto: DENÍK/ Petr Vlasák

„Propojujeme čtyři jednotlivé cíle. Základem je pro nás ekonomický úspěch, udržitelný zisk a podíl na trhu," říkal předseda představenstva knížecí nadace princ Konstantin Ferdinand Maria Lichtenštejn.

„Neméně důležité jsou ekologické cíle. Respektujeme ochranu přírody a jejích zdrojů, investujeme do větrných a vodních elektráren. Nadace se řídí podle etických principů, myslí filantropicky a zakázky směřuje i do regionů," pokračoval čtyřicetiletý prin­c.

Skloňovaná Lednice, Valtice i Mikulov

Výrazným znakem lichtenštejnského hospodaření je rodová příslušnost. Vedení knížecího podniku tak neřeší problémy s loajalitou, vychází z historické tradice a myslí na několik generací dopředu.

„Lichtenštejni dbají na ochranu majetku už od dvanáctého století. Z toho vyplývá velký počet historických nemovitostí i podpora rodinných příslušníků. Do zajištění budoucích generací se nezdráháme investovat," dodal princ.

Zámek ve Wilfersdorfu stojí třicet kilometrů od Břeclavi. Od roku 1600 slouží Lichtenštejnům pro správu majetku v oblasti Weinviertel a pro jejich známé knížecí sklepy. Hlavní zámecká budova, jež se před deseti lety dočkala oprav, hostí výstavy, kongresy i expozici věnovanou historii rodu. Města Lednice, Valtice či Mikulov se tak skloňují v každém sále.

„Hospodaříme na třech tisících hektarech orné půdy. Pěstujeme pšenici, ječmen, řepku, kukuřici či cukrovou řepu. Roční příjmy se pohybují kolem šesti a půl milionu eur," pochlubil se správce přilehlého zemědělského a lesního závodu Hans Jörg Damm.

Efektivní sklizni pomáhájí navigací strojů přes satelit. „Kombajny a traktory jedou podle přesných instrukcí GPS, člověk stroj jen řídí a hlídá kontrolky. V žacích lištách jsou čidla, která vyhodnocují objem sklízeného a podle toho stroj zpomalí nebo zrychlí. Díky GPS navigaci mohou stroje sklízet až dva centimetry od sebe," upozornil Damm na investice Lichtenštejnů do inovací. Pochlubil se rovněž knížecími sklepy.

„Na dvaačtyřiceti hektarech vinic pěstujeme nejvíc odrůdy Veltlín zelený, Ryzlink, Merlot a Zweigel Trebe. Produkce bílého vína převažuje nad červeným, děláme ale i vína šumivá. Červená korkujeme, bílá mají šroubovací uzávěry," vykreslil sklepmistr Josef Weinmeyer.

Divočáci pobíhali volně mezi dětmi

Rozpočtu nadace pomáhají i výnosy z rybolovu a lovu v přírodním parku Sparbach. Hlavními návštěvníky jsou však rodiny s dětmi, které tam kromě hřišť najdou domácí zvířata či divoká prasata. Těch se volně mezi návštěvníky pohybuje na dva tisíce.

Lichtenštejnové v Dolním Rakousku investují velké sumy do oprav historických zázemí rodu. Příkladem se staly návštěvy hradu Stammburg nebo městského paláce v centru Vídně. Ten by měl otevřít galerijní sbírky rodu příští duben. Opravy začaly v roce 2004 a vychází na závratných sto milionů eur.

Majetky Lichtenštejnů zabavilo vedení Československa ve dvou vlnách, po první a druhé světové válce. Soudní spory po roce 1989 však pravdu neobjasnily. I proto knížecí nadace zřídila mezinárodní komisi historiků, aby příští rok rozřešila spor o německé národnosti šlechticů před válkou. Současníci rodu se tak spíš než cestou soudní snaží znovu proniknout do historických regionů díky debatám a vzájemné pomoci.

Lichtenštejnové patří mezi jedny z nejstarších šlechtických rodů v Evropě. Jejich knížectví s pětatřiceti tisíci obyvateli patří mezi země s nejvyšší životní úrovní na světě.

PETR VLASÁK

Autor: Redakce

4.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies