Přes dvě stě tun bioodpadu už vyvezla společnost Respono z hnědých kontejnerů rozmístěných po celém Vyškovsku. Už víc než měsíc funguje svoz zbytků z kuchyně, zahrady a dalších biologických materiálů. Společnost je zatím s přístupem lidí k třídění spokojená.

Lidé jsou podle Respona ukáznění. „Zatím jsme neměli žádné větší problémy s tím, že by v nádobách byl odpad, který tam nepatří. Nemáme tedy ani žádné problémy s kompostováním. Občas se sice stane, že je kontejner naplněný jiným odpadem, ale v takovém případě sběrnou nádobu nevyvezeme a majitele upozorníme, aby se to příště neopakovalo. To jsou však pouze jednotlivci," řekl ředitel Respona Pavel Horáček.

Směsného odpadu podle něj ubylo, protože se daří z něj elektivně vytřídit právě bioodpad. „Za první měsíc jsme z Vyškova vyvezli přes dvaašedesát tun bioodpadu, z okolních obcí to bylo dokonce přes sto čtyřicet dva tun," vyčíslil Horáček.

Protože Respono kvůli tomu začalo vyvážet směsný odpad jen jednou za čtrnáct dní, některé kontejnery se plní víc, než bylo běžné. „Týká se to hlavně žlutých kontejnerů na plastové lahve, které teď vyvážíme dvakrát týdně. Takhle to většinou funguje jen v letních měsících, ale plánujeme se s městem domluvit na tom, že budeme kontejnery na plastové lahve vyvážet dvakrát týdně po celý rok," dodal Horáček.

Jestli se zvýší i intenzita vyvážení kontejnerů na tříděný papír, to Respono zatím neví. „Nárůst tříděného odpadu v kontejnerech na papír je také znatelný, ale zatím situaci monitorujeme a až po nějaké době se rozhodneme, jestli zvýšíme intervaly svozů i u těchto kontejnerů," upozornil Horáček.

Ve městech i na vesnicích lidé podle výsledků třídí zhruba stejnou měrou. „Lidé na vesnicích mají možnost svůj biologický odpad kompostovat na vlastních kompostech, proto se v každé obci řešil počet sběrných nádob individuálně. Nestává se nám tedy, že by v nějaké obci byly sběrné nádoby nevyužité," vysvětli Horáček.

Malá popelnice

Některým lidem z Vyškova se však vyvážení odpadu ve dvoutýdenním intervalu moc nezamlouvá. „Mám moc malou popelnici na to, abychom do ní dostali všechen náš odpad, který vyprodukujeme za čtrnáct dní. A biologicky rozložitelného odpadu zas tolik nemáme. Takže do nádoby na bioodpad dám maximálně trochu suché trávy ze zahrádky a pár slupek od brambor. Zbytek odpadu pak musím do kontejneru pěchovat, aby se mi tam vešel, nebo ho zavézt na jiné sběrné místo," uvedla například Vyškovanka Jarmila Režná.

Upozornila také na to, že když mají lidé nádobu na biologicky rozložitelný odpad před domem, kolemjdoucí do ní často odhazují i jiné odpadky. „Nemám možnost mít popelnice jinde než před domem, protože na zahradu bych je musela vozit přes obývací pokoj. Kolemjdoucí do nich ale běžně vyhazují to, co mají v ruce. Když se potom podívám do popelnice na bioodpad, jsou v ní naházené třeba plastové lahve a obaly od potravin," podotkla Režná.

Sběrné nádoby na biologicky rozložitelný odpad naopak vítá třeba Vyškovanka Hana Gottvaldová. „Doma třídíme bioodpad už dlouho, máme na něj v kuchyni zvláštní nádobu. Aby nám ovšem doma nepáchnul, musíme ho vynášet hodně často. Dřív jsme s ním chodili na zahradu, ale mít u domu kontejner je lepší," řekla Gottvaldová.

PAVEL KUDLIČKA