VYBERTE SI REGION

Lidi na Pánově straší spalovna. Nikdo z nich s její stavbou nesouhlasí

Hodonín - Kdo by chtěl sto metrů za domem úpravnu komunálního odpadu, případně spalovnu? Rozhodně to nechtějí lidé z hodonínské místní části Pánov. Vůbec se jim nelíbí záměr karlovarské firmy postavit provozovnu, která má tepelně upravit a následně energeticky využít předtříděný komunální odpad právě kousek za jejich domy.

16.5.2013
SDÍLEJ:

Hodonínská místní část Pánov.Foto: DENÍK/Petr Turek

„Nesouhlasíme s tím všichni. Měli jsme už kvůli tomu jednu schůzi a zorganizuji brzy další. Kdo by chtěl něco takového osmdesát metrů za domem? Když už, tak ať je to o nějaký ten kilometr dál. Myslím si, že z každého takového zařízení vychází nějaký smrad a bude se využívat různé chemie," sdělil své pocity Stanislav Švehla z pánovského bytového domu.

Podobný názor má i jeho téměř sousedka, která ale nechtěla uvést své jméno. „Nejvíce se obáváme toho, že tam budou nějaké jedy a půjde odtud zápach. Nikdo nám ani nedá o tom vědět. Nevíme, co máme dělat," řekla žena.

Větší informovanost postrádá i Eduard Kratochvíl z občanského sdružení Hodonín-sever. „Chybí otevřená a podrobná informace. Poblíž areálu se pro tuto technologii nachází velký vodojem, už existující bioplynová stanice, různé firmy, sídliště Pánov a oblast soustavy Natura 2000. Nebude skládka materiálů, hluk drtičů, zápach, emise a způsob příjezdu aut další zátěží a zdrojem znečištění?" ptá se Kratochvíl.

Ani odbor životního prostředí krajského úřadu výstavbu úpravny odpadu neposvětil a vydal stanovisko, že nelze vyloučit významný vliv záměru na evropsky významnou lokalitu Hodonínská Dúbrava. Budoucí úpravna odpadu má totiž stát jen sto padesát metrů od tohoto chráněného území. „K žádosti nebyly předložené žádné podklady dokumentující stav blízkého okolí, s ohledem na možný dopad na předmět ochrany evropsky významné lokality a Přírodní památky Pánov. Předloženým záměrem může dojít ke kumulativním vlivům, a to z hlediska možného nárůstu zatížení lokality a jejího okolí," sdělila vedoucí odboru životního prostředí Anna Hubáčková s tím, že ze současné dokumentace není ani zřejmé, jaký odpad bude spalovna zpracovávat. „Snad se při následném posuzování vlivů dozvíme víc," doufá vedoucí.

Vedení firmy současný stav řízení nechce komentovat. „Probíhají zásadní legislativní procesy a v této fázi není z naší strany potřeba nic dalšího říkat. Dokumenty jsou veřejně dostupné," říká předseda představenstva karlovarského podniku Martin Pravda, který chce svou provozovnu umístit až na druhé straně státu. „Máme sice sídlo v Karlových Varech, ale naše činnost je po celé republice," vysvětluje Pravda.

V oznámení o záměru na webu informačního systému EIA pro posouzení vlivu na životní prostředí jeho zpracovatel uvádí, že v budoucím areálu na technologii energetického využití odpadů se má ročně zpracovat více než deset tisíc tun protříděného odpadu.

Z toho deset procent budou tvořit drcené pneumatiky, které jsou důležité pro výrobní postup. Zpracování se uskuteční v uzavřené elektrické peci formou pyrolýzy, v níž jde o tepelný rozklad organických materiálů bez přístupu vzduchu. Výstupem jsou pevná složka s uhlíkem a kovy, kapalná složka pyrolýzní olej, a plynná složka. Ta je určená pro zpracování v kogeneračních jednotkách na výrobu elektrické energie a počítá se i s využitím vzniklého tepla pro vytápění. „Je nutné zdůraznit, že hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahují se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory," píše se ve zveřejněném oznámení.

Autor: Petr Turek

16.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
1 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies