Důvod takového spěchu je prostý. Jmenuje se zákon o veřejných zakázkách. Jeho novela začala platit právě na Apríla. „Schválené změny zpřísňují celý proces zadávacího řízení a přispívají tak významnou měrou k transparentnosti vynakládání veřejných prostředků. Klíčovým krokem je zejména snížení limitů pro veřejné zakázky. Mezi úpravami jsou i změny v prokazování ekonomické a finanční kvalifikace. K prokázání technické kvalifikace zase nebude moci zadavatel požadovat certifikáty ISO,“ vypíchla některé změny zákona mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.

Zadávací podmínky na všechny tři veřejné soutěže na Znojemsku přitom obsahují řadu omezujících podmínek, které už nový zákon nepovoluje. Firmy musí prokazovat jak výši obratu (například u tendru na opravu úpravny vody jde o minimálně půlmiliardový obrat firmy ve všech třech posledních účetních obdobích), tak i nejrůznější certifikaci (u stejné soutěže jde například o doložení dokonce tří certifikátů, a to ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001).

Podle tajemníka VAK Luďka Müllera nebylo údajně využití nyní již zakázaných omezujících podmínek důvodem, proč svazek vypsal všechny tři tendry těsně před ukončením platnosti starého zákona o veřejných zakázkách. „Kdybychom to nestíhali podle starého zákona, tak by byl problém s dalšími termíny. Nový zákon totiž ještě není dopracovaný, chybí tam prováděcí předpisy. Takže bychom museli čekat, až vyjdou,“ řekl Müller.

Zákon je zřejmý

Podle mluvčí ministerstva  však zákon má jasná pravidla. „Vyhláška je jen upřesňuje. Absence vyhlášek nedává důvod k problémům. V případě nejasností navíc ministerstvo pro místní rozvoj zadavatelům pomáhá, odpovídá na dotazy,“ dodala Jabůrková.

Ve znojemských zadávacích podmínkách tak ale díky zveřejnění před prvním dubnem mohly zůstat podmínky, které už nové znění zákona o veřejných zakázkách neumožňuje. „Zůstaly tam požadavky na prokázání kvalifikace, certifikátů ISO nebo třeba výše obratu. Zadávací podmínky jsme nechali zkontrolovat fondem, který na to měl třicet dnů. Kdybychom teď museli zadávací podmínky přepracovávat podle nového zákona, znovu bychom to museli dát překontrolovat na fond. Což by soutěž rovněž prodloužilo. Předsednictvo svazku proto rozhodlo o tom, že pojedeme podle starého zákona a soutěž vyhlásíme,“ řekl Müller.

Kromě půlmiliardového tendru zveřejnil VAK i další dvě, již menší soutěže. Každou v ceně kolem šedesáti milionů korun bez DPH. „Kdyby mělo ministerstvo pro místní rozvoj dopracované prováděcí předpisy k novému zákonu, nebyl by problém třeba dva týdny počkat. My ale v tuto chvíli nevíme, kdy prováděcí vyhlášky budou. Přitom máme prodloužený termín, dokdy musíme vybrat zhotovitele stavby, do konce června. Na to je vázaná dotace. Nesplnění termínu tedy nemůžeme riskovat,“ dodal tajemník svazku.

Zveřejněné podmínky, které musí splňovat firmy ucházející se o půlmiliardovou znojemskou zakázku, jsou přísnější, než byly původní. Svazek už totiž jednou stejný tendr vyhlásil. V prosinci při něm zúžil výběr z dvaadvaceti přihlášených firem na deset takzvanou losovačkou (ta je podle nového zákona rovněž zakázaná) a posléze celou soutěž zrušil. Údajně kvůli možným stížnostem firem na Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten se veřejnou soutěží na opravu úpravny vody nakonec stejně zabývá.

O dlouhých tahanicích o jednu z největších veřejných zakázek v regionu a spekulacích, že je šitá na míru konkrétní firmě, vypovídá i fakt, že Znojemský deník Rovnost dostal již v srpnu loňského roku anonymní dopis, ve kterém pisatel předem označil jako vítěze brněnskou firmu IMOS. Ta se mezi deset původně vylosovaných firem nedostala. Byla naopak mezi těmi, které protestovaly na ÚOHS proti způsobu losování.

Stejná firma figuruje jako dodavatel největších probíhajících veřejných zakázek na Znojemsku, třeba mnohasetmilionové rekonstrukce znojemské nemocnice či stavby domova důchodců.

Předsednictvo svazku VAK vybralo nově na administraci soutěže namísto původní jihočeské společnosti Stavební poradna firmu Eurovision. V jejím čele stál až do roku 2007 nynější poslanec za ODS David Šeich. Ten také minimálně ještě v roce 2001 pracoval jako vedoucí oblasti právě pro brněnskou stavební firmu IMOS, která se nyní o znojemskou zakázku uchází.

Média navíc spekulují, že se Šeich angažoval ve firmě Eurovision i po svém oficiálním odchodu. Podle serveru parlamentnilisty.cz není překvapivé, že opoziční poslanci často hovoří o podezření, že je Šeich i nadále faktickým šéfem společnosti a je tudíž zainteresovaný v jejích zakázkách.

Šeich se dobře zná i s jihomoravským hejtmanem a sociálním demokratem Michalem Haškem, přestože je jeho politickým oponentem. Na konci devadesátých let spolu ve stejnou dobu studovali na brněnských právech. Sociální demokracie kromě kraje řídí nyní i město Znojmo a prostřednictvím starosty Vlastimila Gabrhela jako předsedy předsednictva i svazek Vodovody a kanalizace Znojemsko.