Dlužníků a exekucí na Blanensku přibývá každým rokem. Blanenský soud letos pověřil exekutory zhruba pěti tisíci a dvěma sty případy. Do konce roku jich ještě přibude. Soud navíc sám rozhoduje v dalších několika tisících exekucí ročně. Po pozemcích a budovách, o které dlužníci přijdou, občas sáhne vedení měst a obcí.

„Odhaduji, že koncem roku budeme mít pět a půl tisíce exekucí. Do tohoto čísla však nepočítám exekuce, které rozhoduje sám soud, což jsou třeba srážky ze mzdy či prodej movitých věcí. Takových případů je každý rok také několik tisíc,” nastínil Dominik Kožnárek z Okresního soudu v Blansku a upozornil, že exekucí stále přibývá.

Někteří lidé dokonce mohou přijít o střechu nad hlavou, přestože dluží menší částku peněz. „Pokud někdo dluží třeba jen dvacet tisíc korun, nemá příjem, cenné věci, účet, zkrátka nic, a nenavrhne, jak dluh postupně splácet, může přijít i o dům,” varoval Kožnárek.

Podle něj si hodně lidí bere hypotéku, což jejich účty významně zatíží na velmi dlouhou dobu. Někteří z nich se pak začnou topit v dluzích. „Tři nejčastější důvody, proč nemohou hypotéku splácet, jsou ztráta zaměstnání, nemoc a partnerská krize,” dodal Kožnárek.

Potřebují pomoc

Lidem, kteří mají problémy kvůli dluhům, stále častěji pomáhají pracovnice Oblastní charity Blansko. „Problém začíná již v době, kdy si manželé či partneři neřeknou, že nemají peníze nebo že přišli o práci. Dlužníků je stále víc. Třeba polovina maminek, které přebývají v našem azylovém domě, si nemůže zajistit bydlení právě kvůli tomu, že se zadlužily,” přiblížila Blanka Bendová z charity.

Podle Bendové lidé v krizové situaci mnohdy bydlí v podnájmu, a když jim pověření pracovníci zadrží peníze, nemají nájem z čeho splácet. Pak skončí na ulici. „Pomáhali jsme i rodině, která přišla o dům. Začali jsme tedy s nimi sestavovat finanční plán a nyní už jsou z nejhoršího venku. Našli si podnájem a splácí, co je nutné,” zmínila jeden z příkladů Bendová.

Pozemky a budovy, které dlužníkům zabaví exekutoři, jdou do dražby. V té o ně občas projeví zájem vedení měst a obcí. Pokud mohou pomoct tamním lidem. Rájecké tak letos čeká druhá dražba. „Chceme se pokusit vydražit zbytek staré silnice z Ráječka do Rájce, abychom jej mohli přilepit k městskému pozemku. Podobných dražeb se čas od času účastníme. Letos jsme vydražili třeba bývalou hospodu v Karolíně, který pod Rájec patří. Podařilo se nám ji koupit o čtvrt milionu levněji,” sdělil starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout s tím, že dražebník původně určil cenu hostince na milion korun. Protože se neozval žádný zájemce, cenu snížil na tři čtvrtě milionu korun.

Budova přispěje k rozvoji Karolína. „Chybí tam prostor pro cvičení, promítání či přednášky,” dodal Perout. Před třemi roky vydražili Ráječtí ještě pozemek v Jestřebí. I ten byl v exekuci.

Podle blanenského exekutora Daniela Týče neznamená, že v takových dražbách pořídí lidé pozemky a budovy levněji. Mohou nastat i problémy. „Pokud je více zájemců, cena může být vyšší. Navíc dlužníci se svého majetku vzdávají nedobrovolně, můžou tak prodeji bránit. Přitom když se vydraží jejich majetek za co nejvíc peněz, tím víc peněz se vymaže z dluhu,” upozornil Týč.