VYBERTE SI REGION

Na dům dal 17 tisíc žárovek. Baví mě to, říká nadšenec

Hodonínsko /FOTOGALERIE/ – Lahev sektu si vyslouží lidé, kteří ve Vacenovicích letos nejoriginálněji nazdobili své obydlí. Blikající žárovky a různé obrazce přitom na Hodonínsku zdobí řadu domů a mnohdy lze spatřit pozoruhodné výtvory. I když tento trend poslední doby rok od roku nabývá na síle, stále jsou domy přes svátky potemnělé skoro jako před více než sto padesáti lety.

21.12.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Světelnou výzdobu je možné spatřit v obcích na Hodonínsku. Výjimkou nejsou ani svítící sobi se sáněmi.

Světelnou výzdobu je možné spatřit v obcích na Hodonínsku. Výjimkou nejsou ani svítící sobi se sáněmi.Foto: DENÍK/Jiří Kosík

Sněhulák s cylindrem, zvonky na střeše i betlém zdobí rodinný domek Martina Rybeckého z Dubňan. A každoročně přidává nové prvky. „Letos přibyl malý sněhulák vlastní výroby, také jsme koupili svíticího soba. Základ ale tvoří stejné prvky, pokaždé je přetvořím a přeskládám jinak," řekl Rybecký, který se zářícímu dekorování intenzivně věnuje pátým rokem.

S přípravou začíná vždy minimálně měsíc dopředu. „Záleží na zaměstnání. Ke konci si musím brát i dovolenou, protože zjistím, že to nestíhám," zasmál se muž, na jehož obydlí září více než sedmnáct tisíc žárovek. „Od jisté doby už je ani nepočítám. Samozřejmě smyslem není jich mít co nejvíce, nedělám to kvůli tomu, abych se zviditelnil. Prostě mě to baví," upozornil Rybecký s tím, že také dbá na kapacitu přívodní sítě, aby ji nepřetěžoval a neomezoval chod domácnosti.

Odměna? Sekt

To lidé ve Vacenovicích mají možnost za svou píli získat i cenu. Poněkud netradiční soutěž O nejhezčí vánoční výzdobu pořádá už více než pět let tamní obecní úřad. A nejinak je tomu letos. Před koncem roku majitelé deseti vybraných domů dostanou odměnu – lahev sektu. „Po vyhodnocení, zastavíme u domu a zazvoníme. Lidé jsou pak mile překvapení, když dostanou šampaňské. Zvláště pak ti, kteří ani nevědí, že nějaká soutěž je," přiblížila vacenovická starostka Jana Bačíková s tím, že odměnění často svoji výzdobu v dalším roce ještě rozšíří.

To Radek Hrbáč z Hodonína má rád spíše vánoční dekorace, které jsou decentní a svátky připomínají, nikoliv mění dům či balkon na lasvegaské kasino. „Člověk ani neví, jestli slaví Vánoce, nebo někdo v rodině rozjíždí nový byznys. Všeho moc škodí. Vánoce mají být svátkem pohody, klidu. Pokud nicméně v někom stroboskopický efekt vyvolává klid, máme buď problém jako společnost, nebo nastává nová móda," zamyslel se Hrbáč.

Zářivá móda posledních 25 let

Ozdobování nemovitostí přitom nemá na našem území historické opodstatnění. Podle etnografky Národního ústavu lidové kultury Petry Hrbáčové se jedná o trend poslední doby, rozvoj tato činnost zažívá v posledních zhruba dvaceti až pětadvaceti letech. „Před listopadem se v podstatě honosné zdobení neobjevovalo, nebo zcela minimálně. Navíc jakákoliv připomínka Vánoc ve formě svícnů za okny nebo betlémů byla v době komunismu nežádoucí," vypověděla Hrbáčová.

Lidé na přelomu devatenáctého a dvacátého století, zvláště na vesnicích, prožívali vánoční svátky zcela jinak i po duchovní stránce. „Většina prvků, bez nichž si dnes Vánoce nedovedeme představit, vůbec nepramení z nějaké tradice na moravském území. Mimo jiné mezi ně patří dekorování vánočního stolu, adventní věnec nebo věnec na dveřích. Samozřejmě si lidé dříve ani nemohli dovolit jen tak si ozdobit dům. A zapalování svíček nebo petrolejek zase představovalo riziko požáru," dodala.

Podle etnografa a historika Františka Synka se v některých vesnicích na Slovácku v první polovině dvacátého století vánoční výzdoba přeci jen místy objevovala. „V původních starých dvojitých oknech lidé mívali přes léto květináče, převážně s červenými muškáty. Ty si přes zimu nahrazovali betlémy vyrobenými z mechu a postaviček ze šústí nebo třeba papíru," uvedl Synek.

Také se zmínil, že ani honosně nazdobený stromek nepatří k tradičnímu pojetí Vánoc. „Uvnitř domu byla výzdoba z důvodu malého prostoru omezená tak, že stromek do druhé poloviny devatenáctého století na vesnicích nebyl vůbec. Teprve následně se postupně z měst dostával do venkovského prostředí. Z počátku ho lidé nahrazovali zavěšením jedné větve pod strop. Tu si ozdobili papírovými snítky, oříšky nebo jablky," uzavřel Synek.

Autor: Jiří Kosík

21.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies