VYBERTE SI REGION

Na noční rozjezd dobíhali Brňané poprvé už před 70 lety. Vozily je tramvaje

Brno - Brněnské noční linky, takzvané rozjezdy, slaví kulaté výročí. Poprvé odvážely tramvaje lidi od hlavního vlakového nádraží v noci před sedmdesáti lety.

2.6.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Každou noc vždy v celou hodinu přestupní uzel u hlavního vlakového nádraží zaplní pobíhající lidé a dvaadvacet autobusů nočních linek. Vše trvá jen pár minut a opět je klid. Od hlavního nádraží odvážejí takzvané rozjezdy Brňany už sedmdesát let.

Poprvé vyjely v Brně v noci druhého června 1946. „Nebylo to ale úplně poprvé, už dřív se občas jízdní řád přizpůsobil potřebám obyvatel města. Větší rozmach kultury a večerní zábavy vyžadovalo zavedení stálého jízdního řádu," vysvětlila mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Například v padesátých letech jezdily tramvaje z hlavního nádraží s intervalem maximálně padesát minut, tedy kratším, než teď.

Až do roku 2004 lidé v noci mohli cestovat i tramvajemi. „O čtyři roky dřív vznikl současný systém, v prvních letech přesto jezdily i tramvaje číslo 1 a 8. Od roku 2004 ale jezdí už pouze autobusy," doplnila mluvčí.

O víkendech nyní vypraví dopravní podnik až padesát autobusů za noc.

V devadesátých letech ale i v noci museli lidé řešit složité přestupy. „Linky se nesmyslně křížily a noční cestování bylo zdlouhavé. Teď je systém perfektní a za hodinu se v noci dostanu z jednoho konce Brna na druhý," vysvětlila Irena Hladká, která žije v Kohoutovicích. Právě spokojenost cestujících je důvod, proč dopravní podnik žádné změny v zaběhnutém režimu nechystá.

V současnosti je až na drobnosti systém nočních linek ideální i podle odborníků na dopravu. „Funguje naprosto perfektně. Počáteční hlasy o zvýšených dopadech na životní prostředí vedené myšlenkou, že nahrazení tramvají autobusy je neekologické, jsou vyváženy argumentem snížení hluku a spotřeby elektrické energie," připomněl ředitel pro vývoj a výzkum z Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.

Obdobný systém by podle něj v jiných městech nefungoval. „Brno na to má ideální velikost. Navíc je město vysokých škol, studuje zde téměř sto tisíc vysokoškoláků, což v kontextu faktu, že noční spoje jsou využívány převážně mladšími lidmi," doplnil odborník.

Noční linky si kromě cestujících oblíbili i někteří řidiči dopravního podniku. Někteří dokonce řídí pouze v noci. „Tyto linky jsou specifické. A to hlavně přístupem cestujících. Jsou veselí, zpívají. Často jsou posilněni alkoholem, takže se řidičů ptají na zcela banální otázky. Případy, kdy jsou cestující agresivní, jsou ojedinělé," tvrdí řidič Marek Rossi.

Autor: Alžběta Nečasová

Znáte lepší systém nočních rozjezdů než ten v Brně?

ANO

4 %

NE

96 %

Hlasovalo: 181

Anketa byla ukončena

2.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Hostinec U Brabců.
2 11

Hostinec U Brabců se možná vyhne demolici, Praha 9 ho chce odkoupit

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies